.:: Neviditelný čert ::.

Hatšepsut

rubrika: Pel-mel

První faraónkou ve starověkém Egyptě byla Hatšepsut. Následovaly ji Nefertari, Nefertiti a Kleopatra. Druhé dvě byly manželkami faraónů, měly však výsadní postavení. Hatšepsut, někdy též Hatšepsovet, byla královna 18. dynastie, která vládla v letech 1479–1458 př. Kr. V titulatuře a na vyobrazeních tato panovnice vždy vystupovala jako muž – faraon. Byla dcerou Thutmose I, a protože sňatky mezi blízkými příbuznými v královské rodině nebyly tehdy ničím neobvyklým, záhy se stala chotí svého nevlastního bratra Thutmose II. Hatšepsut se někdy nazývala dětskou verzí svého jména – Hatusu. Její trůnní jméno znělo Ma'atkare' – „Maat je duší Reovou“.

Lucifer

Když Thutmose II. předčasně zemřel, měl egyptský trůn připadnout jeho synovi Thutmosi III., kterého panovník měl s vedlejší ženou Eset ze svého harému. Korunní princ a následník byl však ještě příliš mladý a nepřipravený na to, aby mohl vládnout. Panování se, jako regentka, ujala Hatšepsut a po šesti letech vlády si přisvojila titul faraona s formálním spoluvládcem Thutmose III. Svoji funkci zdůrazňovala mužským oblečením včetně připínáním nepravého vousu

Hatšepsut nechala vztyčit v Karnaku, před velechrámem boha Amona, dva obelisky. Obelisky byly zhotovené z jediného kusu červené žuly a byly zvednuty pouze s pomocí lan. Výškou i vahou převyšovaly všechny do té doby vybudované. Jejím hlavním dílem bylo vystavění svatyně a zádušního chrámu v Dér el-Bahrí. Tato lokalita se nachází na západním břehu Nilu naproti Karnaku v širokém údolí Libyjského masivu.

Tato výjimečná stavba v dokonalé harmonii s přírodou je dílem nejvynalézavějšího architekta starého Egypta – Senenmuta. Jeho hrobka spočívá poblíž své královny. V egyptštině znělo jméno Hatšepsutina chrámu Džeser-Džeseru, v češtině znamená nejposvátnější z nejposvátnějších. Součástí Hatšepsutina chrámu byla také tzv. Hathořina kaple, v níž obyvatelé Théb obětovávali bohyni lásky. Královna Hatšepsut nechala ve svém chrámu vytesat příběh o svém božském zrození. Došlo k němu údajně spojením Nejvyššího boha Amona a Hatšepsutiny matky, manželky Tutmose I. královny Ahomse.

17. listopadu 1997 byl u zádušního chrámu Hatšepsut proveden teroristický útok tzv. Luxorský masakr. Při útoku přišlo o život 62 lidí, přičemž z velké části se jednalo o zahraniční turisty. Útok byl uskutečněn na popud exilových vůdců egyptské islamistické organizace Al-Gama'a al-Islamiyya, která chtěla tímto krokem zničit egyptskou ekonomiku a vyprovokovat vládu k represím, které by zvýšily podporu protivládních sil. Nicméně výsledkem tohoto útoku bylo uzavření příměří mezi vládou a islamisty.

V roce 2004 jsem se zúčastnil se synem zájezdu do Egypta organizovaném vědeckou institucí, ve které jsem pracoval. Cílem byla Hurghada, což je jedna z nejoblíbenějších egyptských dovolenkových destinací na břehu Rudého moře. Moře jsme si však měli užít až posléze. Nejdříve přišla na řadu plavba po Nilu. Cestou přes poušť – v Egyptě je s výjimkou nilských břehů skoro všude poušť – jsme měli občerstvovací zastávku v jedné cestovní oáze.

V Luxoru jsme plavbu ukončili a ubytovali se v pověstném hotelu Hilton, v době, kdy na Sinaji v podobném hotelu útočili islámští fundamentalisti. Byla to velmi povzbudivá zpráva. A pak jsme navštívili chrámy v Luxoru, Karnaku a nakonec v Údolí králů včetně chrámu faraónky Hatšepsut. Naším průvodcem byl velmi roztomilý Egypťan, pracující pro naši cestovku, který o Egyptě věděl hodně.Tu a tam jsme si v rámci historické reminiscence zahráli na egyptské bohy. Už si nevzpomínám, kým jsem byl, ale syn byl snad Horus nebo tak něco. Průvodce neuznával Ptolemaiovce a posléze se nás pokusil zlanařit na muslimskou víru.