Neviditelný čert

Rostliny vydávají zvláštní ultrazvukové vibrace, o kterých jsme donedávna neměli ani tušení a které neslyšíme. Avšak mnohá zvířata, včetně zdánlivě nevýrazných molů, jsou schopná rostlinné „výkřiky“ vnímat – a dokonce na ně reagovat. Mohou též sloužit jako signál pro okolní flóru.

Lucifer

V roce 1949 napsal populární spisovatel Roald Dahl povídku Zvukolap, ve které si hlavní hrdina sestavil přístroj, díky kterému slyší zvuky, jež vydávají květiny a stromy. Mnozí ji měli zařazenou mezi sci-fi. Jenže izraelský vědecký tým nyní přinesl přelomový důkaz: rostliny nejsou jen pasivní zelené bytosti, ale dokáží samy komunikovat. A to způsobem, který překvapil i samotné odborníky! Jaké zvuky tedy rostliny vydávají? Co tím říkají? A proč jejich tichý křik slyší i noční motýli?

Vědci z Telavivské univerzity publikovali v prestižním magazínu Cell šokující studii, podle které rostliny vydávají zvuky v ultrazvukovém spektru. Zjistili, že rostliny – zejména v momentě, kdy jsou pod tlakem nebo nějakou formou stresu, například suchem nebo poškozením – křičí“ skrze krátké akustické pulzy. Zvuky se pohybují v rozmezí 40–80 kHz, tedy výrazně nad hranicí lidského slyšení. Mnozí živočichové však tuto konverzaci vnímají.

Vědci vytvořili speciální akustickou laboratoř vybavenou citlivými mikrofony, které dokáží zachytit ultrazvukové vibrace vycházející přímo z rostlin. Při experimentu zaznamenávali až desítky zvukových pulzů za hodinu u rostlin, které trpěly nedostatkem vody či byly mechanicky poškozeny. Zvuky jsou natolik intenzivní, že je možné je zachytit i několik metrů od rostliny – minimálně ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Vědci pracují s hypotézou, že při stresu dochází v rostlině k tzv. kavitaci, tedy vzniku drobných bublin v cévních svazcích, které následně praskají a vytváří právě akustické pulzy.

Fascinující na celém objevu je ovšem to, že tyto zvuky neslouží jen jako vnitřní projev trápení rostliny. Podle nové studie jimi mohou reagovat dokonce i zvířata! Například drobný mol tabákový, jehož housenky se živí listy, dokáže tyto ultrazvuky detekovat a podle nich si vybírat, na jakou rostlinu naklade vajíčka. Moli dávají přednost zdravějším rostlinám a vyhýbají se těm, které „volají o pomoc“.

Znamená to, že živočichové využívají rostlinných zvuků k efektivnějšímu rozmnožování a přežití. „Rostlinnou akustiku“ využívají nejen parazité či jejich predátoři, ale možná i samotné sousední rostliny navzájem. Mohly by sloužit jako signál pro okolní flóru. Je možné, že zdravé rostliny zachytí tyto stresové signály a upraví podle toho svůj růst, spotřebu vody či obranné mechanismy Podobné zvuky mohou zachytit i některé druhy netopýrů, hlodavců a dalších živočichů, kteří mají vnímání ultrazvuku výrazně citlivější než lidé.

Pokud budeme schopni dešifrovat zvuky, které rostliny vydávají při žízni nebo poškození, můžeme dříve odhalit škůdce i sucho a lépe chránit úrodu,“ komentují odborníci potenciál objevu. Na farmách by tak v budoucnu mohly mikrofony hlídat blaženost mrkve nebo pšenice, a pokud některá z nich „začne naříkat“, agronom ihned zakročí. Rostliny nám tak možná začnou „telefonovat“ o pomoc.

Zdroj: Dotyk, Tajemná zahrada: Vědci zjistili, že rostliny vydávají zvuky, které slyší zvířata. Nikdo to nečekal

Dodatek:

Rostliny mohou komunikovat i prostřednictví chemických signálů. Dokážou se vnímat a zvýší svou obranu poté, co jsou jejich sousedé napadeni. Například když housenka „zaútočí“ na pelyněk, ten uvolní obranné proteiny zvané TPI, které zabrání hmyzu v trávení bílkovin a zpomalí tak jeho vývin. Pokud sousední rostliny – dokonce i jiné druhy – zaznamenají chemické signály poškozeného pelyňku, začnou chystat vlastní obranu. – Rostliny mají svoji řeč. Brání si své území, volají o pomoc i odposlouchávají

Miluji les. Ne ten od Strugackých, v němž si někdy připadám jako Mlčoch, ale třeba snový, v němž potkávám Lesopaní, ačkoli i v něm mlčím, ale úplně jinak – v podobě tichých myšlenek. Především však skutečný, živý les, v němž si mohu povídat nejen sám se sebou, ale i se stromy, jejichž kořeny se vzájemně proplétají jako synapse neuronů v mozku. Stromy tímto způsobem spolu mlčenlivě komunikují a celý les tvoří jedinou bytost. Lesní. Potom si najdu nějakou tišinu a v ní začnu snít. Ne ve spaní, ale v bdění. Les mě naplňuje úžasem, poklidem, životodárným zráním a cudností tak neuvěřitelně jahodovou, že podléhám tajemnému Zákonu série… – O cudnosti (V lesních tišinách)

27.07.2025, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 2