.:: Neviditelný čert ::.

Zářící propast

rubrika: Pel-mel

Chtěl jsem pod tímto názvem napsat báseň, která by skoro každého náhodného čtenáře vzala za srdce. Jenže jsem skončil hned u názvu. A tak se budu věnovat měsíci, který se jmenuje září a právě začíná. Vždycky jsem se těšil na jaro, na léto, ale nakonec to zachránil podzim. Především září, které je z valné části létem.

Lucifer

Podle meteorologického kalendáře je září podzimním měsícem již od samotného začátku. Podle astronomického kalendáře začíná podzim až kolem dvacátého září, když nastává podzimní slunovrat. Ve skutečnosti je to jinak. Září je doznívajícím létem. Už není tak horko, dny se krátí a počasí bývá povětšinou ustálené a slunečné. Koncem září nastává babí léto. Skutečný podzim se přihlásí ke slovu někdy počátkem října.

Je to období, kdy se probouzím z letního spánku a moje duševní aktivita nabírá obrátek, Září je pro mě vždy inspirativní a nikdy nezklame. Kam se hrabe Máchův Máj nebo letní Psychorvanec. Možná je to tím, že začíná školní rok a prvňáčci radostně skotačí do nejbližší školy života. Ne všichni. Někteří se tváří zarmouceně, protože tuší, že rozmarná fáze jejich dětství končí.

Září je jaro, po kterém nepřichází léto ale podzim. Není to jaro, kdy začínají kvést kytky a pučet stromy, ale jaro, kdy se pavoučci na hedvábných vláknech rozlétají do světa. Čas, kdy se můžete rozhodnout, kam se rozletíte vy. Kdy můžete najít jinou vámi ještě neprošlapanou cestu nebo alespoň pěšinu k úplně jiné tůni či jinému prameni. Stačí se jenom rozhlédnout bez klapek na očích.

Nikdy nezapomeňte, že život je jako zahrada. V každé zahradě se cesty rozvětvují. Můžete si vybrat kteroukoli z nich. I když zapojíte veškerý instinkt, pokud ještě nějaký máte, může se stát, že si tu pro vás nejlepší nevyberete. Nic si z toho nedělejte, dojděte na další rozcestí a tam to zkuste znovu. Nikdy se nevzdávejte.

Na závěr přidávám úryvky ze čtyř básní. První, druhou a čtvrtou jsem napsal v roce1999, třetí v roce 2013.

Stojíme spolu nad propastí

a díváme se dolů do ní

Držíme se za ruce

jako dvě malé děti

a hledíme

do velké

bezedné

propasti

---

Tak tedy vzhůru do propasti lásky

tajemné lásky plné písmenkových vzdechů