Neviditelný čert

Na YouTube jsem narazil na video, v němž se vysvětluje, kdo byl Lucifer a kým se stal. O tomto tématu jsem zde už několikrát psal a s pomocí různých odkazů předložil výrazně jinou představu, než s jakou se setkáte v onom videu. Následující text má dvě části. V první ocituji něco z jednoho mého článku, v druhé stručně zrekapituluji obsah videa a na závěr ocituji jeden komentář, jehož autor předkládá úplně jinou a mně mnohem bližší vizi. Kliknutím na název obou částí naleznete odkaz na jejich zdroj.

Lucifer

Lucifer

Lucifer byl dle křesťanské Bible jedním z nejvyšších andělů, serafů či serafínů, sídlících přímo u trůnu Boha. S Bohem se jaksi nepohodl a byl svržen na zemi. Stal se z něho padlý anděl. Dokonce se mu říkalo Satan čili vládce Pekla. Jméno Lucifer jsem objevil v raném dozrávání. Našel jsem si jeho podstatu v mnohem starších mytologií. Lucifer je latinské jméno pro planetu Venuši v ranním zjevení na obloze, tedy Jitřenku

Tuto přezdívku používám už spoustu let. Nejsem čert, ale Světlonoš. Domníval jsem se, že lidem mohu něco osvítit. Název tohoto blogu vznikl velmi rychle a náhodou. Když na Neviditelném Psovi, na němž jsem se vyskytoval od samého jeho počátku v roce 1996, probíhala registrace komentátorů. Tu jsem odmítl. Jeden můj kamarád mi tam napsal, že bych si mohl založit vlastní blog. Trvalo to asi jednu hodinu a bylo hotovo. A tak vznikl Neviditelný čert.

Příběh Lucifera – Jak se nejkrásnější anděl stal vládcem pekla

Představte si dobu, kdy svět, jaký známe, ještě neexistoval. Nebe bylo říší světla a domovem andělských bytostí. Mezi nimi však vynikal jeden. Nejkrásnější, nejjasnější a nejvznešenější ze všech. Jeho srdce však postupně zaplnila pýcha a touha vládnout. A tak se zrodil příběh touhy, pádu a pomsty, který navždy změnil rovnováhu mezi světlem a temnotou. Příběh Lucifera.

Na počátku však nebyla temnota. Bylo jen světlo, jas, který proudil od Boha. V tom světle stáli andělé, nespočetní a rozdílní, spojení jen jediným úkolem: chválit svého Stvořitele. Mezi nimi byl jeden, který převyšoval všechny ostatní jako hvězda ranního nebe, jako jiskra, která ohlašuje příchod dne. Hebrejsky ho nazývali Helel ben Šachar (Syn Jitra). Později dostane jméno, které se stane symbolem krásy, pýchy i pádu. Lucifer – Nositel světla.

V jeho srdci se zrodilo něco jiného. Zprvu to byl jen tichý hlas, který mu našeptával: „Jsi krásný, mocný, nikdo není jako ty. Nejsi jen nositelem světla, ty jsi světlem samotným.“ Najednou mu připadalo, že hlasy ostatních andělů se ladí podle něj a jejich pohledy patří jemu. Když stál před trůnem, neviděl už jen Boží slávu, ale viděl svůj vlastní obraz.

Lucifer v sobě tušil moc, ale věděl, že sám nezmůže vše. A tak začal promlouvat k ostatním andělům. Říkal: „Bratři, proč se věčně klanět? Copak v nás není síla? Copak my nejsme krásní a mocní? Neměli bychom vládnout spolu?“ A mnozí andělé poslouchali. Třetina nebeských zástupů se přidala k Luciferovi a Nebe, kde dosud vládla jednota, se rozdělilo. A tak přišla vzpoura.

Andělé se rozdělili na dva tábory. Jedni stáli věrně při svém Stvořiteli, druzí následovali Lucifera. V čele věrných stál Michael. Jeho hlas zněl klidně, ale nesl sílu, která otřásala Nebem. Když pozvedl meč, zazářil ostřejším světlem, než bylo Luciferovo. Lucifer se vrhl do boje s hněvem. Jeho křídla se proměnila v plameny, jeho oči sršely jiskrami a jeho hlas sliboval království a trůny těm, kdo ho budou následovat. Jeho moc byla strašlivá a jeho krása děsivá. A přesto neměl to, co nesl Michael. Věrnost, která se ukázala silnější než pýcha. Lucifer a jeho věrní andělé bitvu prohráli. Už pro ně nebylo místo v Nebi.

Pak nastal okamžik, kdy se otevřela propast. Lucifer padal z výšin světla, kde nikdy nebylo stínu. Řítil se do hlubin, kde vládla temnota. Jeho lesklá křídla, kdysi posetá třpytem, zčernala. Už nebyla symbolem krásy, ale znamením prokletí. Jeho hlas, který dříve zněl jako nejčistší hudba, se změnil v řev. Zpěv, kdysi nejlíbeznější ze všech, se proměnil v křik plný zuřivosti a nenávistí. A s ním se změnilo i jeho jméno. Slovo Lucifer, nositel světla, bylo od této chvíle jen prázdnou ozvěnou. Všichni, kdo o něm budou mluvit, si nebudou připomínat světlo, ale jeho ztrátu. Všichni, kdo uslyší jméno Jitřenky, si vzpomenou na hvězdu, která už nikdy nevyšla. Už neexistoval Lucifer. Zrodil se Satan.

Komentář pod videem:

Ja poznám celkom iný príbeh: Boh nás stvoril na svoj obraz a podobu, ale tých nás, ktorí sme vo vnútri tohto tela. Jeho Častica – duša, je v každom z nás... 'Raj' Človeka bol na nebesiach, mimochodom, o tom hovoril aj Ježiš. Tak teda Bytosť, ktorú stvoril Boh, pozostávala z božskej podstaty, teda z duše. Nepoznala zlo, poznala iba dobro, pretože v nej bola Božia Láska. Bytosť mala, prirodzene, obrovské schopnosti a neexistovali pre ňu žiadne prekážky...

Tieto Bytosti si, okrem Boha, obľúbil aj Lucifer, anjel Svetla, ktorý je pravou rukou Boha. Ten povedal Bohu: 'Tieto Bytosti nechápu, ako veľmi ich miluješ, pretože poznajú len dobro.' Boh teda 'prikázal' Luciferovi: 'Ak ich miluješ tak ako ja, tak ich to nauč.' A Boh osídlil ľuďmi Zem, ktorá bola stvorená špeciálne pre človeka, s  oceánmi, súšou, rastlinstvom a rôznymi zvieratkami. Lucifer, na druhej strane, stvoril ľudské telo, do ktorého Boh umiestnil dušu, a tým v ňom vznikli dve podstaty, duchovná a živočíšna.

A človeku bola Bohom daná sila mysle, pretože on bol synom Božím. Rozum sa stal bojovým poľom myšlienok oboch podstát. Práve toto zdôrazňuje, že Boh a Lucifer stvorili človeka spoločne. Práve toto poukazuje na to, že Lucifer bol a zostáva pravou rukou Boha, pretože bol aktívne účastný pri stvorení človeka a aktívne sa zapája do výchovy jeho duše. Takýmto spôsobom dal Lucifer ľuďom možnosť dokonale pochopiť a spoznať, čo je to dobro, a čo zlo. A Boh dal ľuďom slobodu voľby medzi týmito dvoma podstatami. Od tých čias je Lucifer poručníkom ľudí.

10.09.2025, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 0