Neviditelný čert

Je polovina října, sychravý podzim zatím nenastal. Není však vyloučeno, že je v dohledu. Meteorologové nás už zásobují počítačově vygenerovanými modely, jaké počasí můžeme očekávat v zimě. Předkládám výňatky ze dvou článků. První je z webu Poznat Svět, druhý z deníku iDnes.

Lucifer

Jaká zima nás čeká?

Po loňské mírné zimě se mnozí ptají, jestli se letos konečně dočkají sněhu a mrazu. Podle prvních dlouhodobých předpovědí to vypadá, že následující zima bude spíš proměnlivá.

Meteorologové už nahlížejí do dlouhodobých modelů, které naznačují, že letošní zima nebude vyloženě tuhá. Teploty by měly být o něco vyšší, než je dlouhodobý průměr, ale to neznamená, že se nám úplně vyhnou sníh a mráz. Naopak, podle prvních odhadů nás čekají prudké výkyvy počasí. Chvílemi si zřejmě budeme užívat jarního tepla, pak nás zas sevře arktický ledový vzduch.

Když meteorologové mluví o dlouhodobé předpovědi zimy, zní to obvykle přesvědčivě. Ale pravda je, že jde spíš o pravděpodobné scénáře než jistotu. Počasí je složitý systém, který reaguje na desítky proměnných. A ty se navzájem ovlivňují v řetězci, který se dá těžko předvídat na měsíce dopředu. Velkou roli hraje třeba polární vír, tedy obrovský proud studeného vzduchu nad severní polární oblastí. Když je stabilní, studený vzduch zůstává na severu. Když se ale oslabí nebo rozpadne, může se arktický chlad vylít do Evropy. A najednou máme mrazy a sněhové bouře i tam, kde by je nikdo nečekal.

Dalším faktorem je Severoatlantická oscilace, což je zjednodušeně řečeno tlakový souboj mezi Azorskou výší a Islandskou níží. Když převáží jedna nebo druhá, ovlivní to směr proudění vzduchu nad Evropou. A výsledek? Někdy přichází teplý oceánský vzduch z Atlantiku, jindy zase mrazivý suchý vzduch z východu. Podobných faktorů, které dokáží ovlivnit počasí v celé Evropě, je řada. Meteorologové proto dnes raději mluví o pravděpodobném charakteru zimy. Přesně říct, kdy a kde napadne sníh, je zatím nad síly i těch nejlepších modelů.

Podle prvních předpovědí se velké mrazy ani dlouhodobé sněhové pokrývky v nížinách zatím neočekávají. Rozhodně se ale nedá říct, že by zima byla vyloženě mírná. „Čekají nás časté přechody front, výkyvy teplot i krátkodobé vpády studeného vzduchu,“ shodují se meteorologové. Právě tyto výkyvy mohou přinést několik výrazných sněhových epizod, zejména v polovině prosince a během února. Modely počítají s množstvím srážek, jen jejich podoba se bude lišit podle nadmořské výšky. Jinými slovy – na horách spíš sníh, dole zase déšť.

Nejvíce sněhu by podle odborníků mohlo napadnout právě v únoru, kdy by měla přijít skutečná zima, hlavně v horských oblastech. Po několika spíše mírných zimách tak může ta letošní působit rozporuplně. Na horách by mohla být nadprůměrně sněhová sezóna, zatímco v nížinách se bílá pokrývka udrží možná jen pár dní. Většina modelů se shoduje v tom, že teploty budou nad průměrem, hlavně v nížinách střední Evropy, kde se častěji místo sněhu dočkáme deště a oblev.

Zásadní roli bude hrát zmiňovaný polární vítr. Právě letos meteorologové sledují jeho chování velmi pozorně. Pokud by došlo k jeho narušení, únor by mohl přinést mrazivou zimu i do nížin. Pak jsou tu faktory jako třeba El Niño, který může ovlivnit cirkulaci vzduchu nad Atlantikem, což bývá klíčové pro počasí ve střední Evropě.

Nejtvrdší zima za posledních deset let

Připravte se. Zima se blíží. A bude to festovní zima, jako za starých časů. Aspoň to tvrdí meteorologové, podle kterých můžeme na přelomu prosince a ledna zažít největší mrazy za posledních deset patnáct let.

Pamatujete si ještě na únor 2012? Mrzlo, až praštělo. Teploty v Praze padaly pod dvacet stupňů pod nulou, na Kvildě bylo minus 38. Během tří týdnů umrzlo asi třicet lidí, praskaly železniční koleje i vodovodní potrubí a v cisternách zamrzala nafta.

Dodatek

Takže si vyberte. V prvním článku se praví, že zima bude proměnlivá, občas napadne sníh, občas bude v nížinách pršet, teploty nadprůměrné. V druhém že nás čeká nejtvrdší zima za posledních deset či patnáct let. Vše podle modelů vygenerovaných meteorologickým programem v počítači. Možná by měli ten program propojit s umělou inteligencí. Možná to už učinili, ale jak se zdá, nijak to nepomáhá.

Chápu, že předpovědi počasí jsou jenom odhadem, ačkoli někteří přírodní lidé a mnozí živočichové by s tím nesouhlasili. Počasí je výsledkem nejrůznějších atmosférických jevů, které se dají vygenerovanými programy vyhodnotit pouze statisticky. Tenhle přístup nezřídka vede k tomu, že předpověď na pár dní se výrazně liší od toho, co skutečně nastane. V případech, kdy se počasí ustálí, zpravidla když se nad námi usadí tlaková výše, jsou předpovědi na pár dní spolehlivé.

Dlouhodobější meteorologické předpovědi jsou něco jako věštění z kávové sedliny. Letos někdy v červnu se předpovídalo, že bude teplý až horký červenec. Bylo chladno a ošklivo jako v dubnu. Takže teď v říjnu předpovídat tímto způsobem jak bude v únoru je něco jako vsadit sportku nebo si zahrát ruletu. Spolehlivější je sledovat, jak se na to připravuje živočišná i rostlinná říše.

16.10.2025, 13:59:53   Publikoval Luciferkomentářů: 0