Neviditelný čert

V rámci popularizace zdravé výživy obzvláště ve vyšším věku přicházím s možnostmi, jak zpomalit naše biologické stárnutí. Nejdůležitější roli v procesu stárnutí a kumulaci nejrůznějších nemocí hraje imunitní systém. Existují možnosti, jak nejen udržet jeho funkčnost, ale svým způsobem ho i omladit. Ukázalo se, že je třeba věnovat pozornost specifickým imunitním buňkám T-lymfocytům CD4. Bylo prokázáno, že vyvážená strava bohatá na antioxidanty a s nízkým obsahem nasycených mastných kyselin a nasycených tuků může zlepšit funkci imunitního systému.

Lucifer

T-lymfocyty

V boji proti stárnutí možná dojde ke zvratu. Věda se již léta zabývá myšlenkou „omlazení“ imunitního systému, aby se vrátil do mladistvého stavu, ale nový objev naznačuje zcela jinou a mnohem rafinovanější strategii. Klíčem k úspěchu by nemělo být vrácení času, ale udržení vyváženého a dokonale funkčního imunitního systému, přizpůsobeného požadavkům jednotlivých etap života.

Ve skutečnosti se zdá, že odpověď spočívá ve velmi specifickém typu lymfocytů, pomocných T-lymfocytů CD4. Tyto imunitní buňky hrají v těle zásadní očistnou roli: jsou zodpovědné za identifikaci a ničení stárnoucích buněk. Jedná se o poškozené buňky, které se po ukončení dělení hromadí v tkáních a způsobují chronický zánět nízkého stupně, což je jedna z přímých příčin křehkosti a mnoha nemocí souvisejících s věkem.

Nejpřesvědčivější důkazy o jejich významu navíc pocházejí od supercentaristů, tedy lidí, kteří se dožili více než 110 let. Bylo u nich zjištěno pozoruhodně vysoké zastoupení těchto T-lymfocytů, což naznačuje přímou souvislost s jejich mimořádnou dlouhověkostí. V tomto smyslu by se změny, kterými tyto buňky v průběhu let procházejí, mohly stát mnohem přesnějším ukazatelem než kalendář. Vědci navrhují, že jejich vývoj by mohl sloužit jako spolehlivý marker pro měření biologického věku člověka, a umožnit tak rozlišit skutečnou rychlost stárnutí každého jedince nad rámec data narození.

Imunitní systém nejen chrání tělo před infekcemi a nemocemi, ale hraje také klíčovou roli v procesu stárnutí. S přibývajícím věkem prochází imunitní systém jevem známým jako imunosenescence, což je postupný pokles jeho schopnosti bojovat s infekcemi a nemocemi. Tento proces je také spojen s nárůstem chronického zánětu, často označovaného jako „inflammation“, který přispívá k mnoha nemocem souvisejícím s věkem, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, diabetes 2. typu a Alzheimerova choroba.

Ústřední roli v tomto procesu hrají zejména T-lymfocyty. Tyto buňky pomáhají nejen eliminovat stárnoucí buňky, ale také regulují celkovou imunitní odpověď. Hromadění senescentních buněk a chronický zánět jsou klíčovými faktory stárnutí a schopnost T-lymfocytů zvládat tyto problémy je zásadní pro zachování zdraví v průběhu stárnutí.

Další oblastí zájmu je výzkum toho, jak může životní styl a strava ovlivnit zdraví imunitního systému. Bylo prokázáno, že vyvážená strava bohatá na antioxidanty a s nízkým obsahem nasycených tuků může zlepšit funkci imunitního systému. Pravidelné cvičení je navíc spojeno se silnějším imunitním systémem a snížením zánětů.

Zdroj: Techzpravy.cz, Tělo nestárne podle kalendáře. Zjistěte, co skutečně rozhoduje o vašem věku

Nasycené mastné kyseliny a nasycené tuky

Nasycené mastné kyseliny jsou mastné kyseliny, jejichž „vnitřní“ (chemická) struktura se vyznačuje pouze tzv. jednoduchými vazbami mezi atomy uhlíku. Nasycené mastné kyseliny nejsou pro člověka esenciální, tělo si je dokáže vyrobit z jiných složek potravy, jako je glukóza (cukr) nebo proteiny (bílkoviny).

Mezi zástupce nasycených mastných kyselin patří např. kyselina máselná (4 uhlíky), kapronová (6 uhlíků), kaprylová (8 uhlíků), kaprinová (10 uhlíků), laurová (12 uhlíků), myristová (14 uhlíků), palmitová (16 uhlíků) a stearová (18 uhlíků). Tyto mastné kyseliny obecně bývají pro zdraví nepříznivé a jsou obsaženy zejména v potravinách živočišného původu (např. máslo, šlehačka, sádlo, sýry, maso a uzeniny). Z rostlinných tuků obsahuje větší množství nasycených mastných kyselin pouze několik málo typů, zvláště pak kokosový a palmový olej. Nasycené mastné kyseliny mohou mít nepříznivý vliv na hladinu krevních lipidů (zvýšená hladina tuků v krvi, tzv. hyperlipidemie, je jedním z rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění). Z nasycených mastných kyselin se skládají nasycené tuky.

Tuky jsou klíčovou složkou lidské stravy. Důležitou funkcí tuků je tvorba buněčných membrán. Fosfolipidy, které jsou tvořeny tuky, jsou základními stavebními kameny membrán buněk. Tyto membrány chrání a regulují průchod látek dovnitř a ven z buněk. Naše nejdůležitější orgány by vlastně bez tepelných a izolačních vlastností tuků nedokázaly správně fungovat. Tuky jsou rovněž nedílnou součástí při absorpci a transportu rozpustných vitaminů, jako jsou vitaminy A, D, E a K. Tyto vitaminy jsou rozpustné v tucích, což znamená, že potřebují tuky k jejich vstřebávání a správnému fungování v těle. Je důležité mít na paměti, že ne všechny tuky jsou stejné.

Nasycené tuky mají v molekule pouze jednoduché vazby mezi uhlíky. Jsou to zpravidla pevné tuky při pokojové teplotě. Do této skupiny se řadí veškeré živočišné tuky, zmínit můžeme třeba sádlo nebo máslo. Maso, masné výrobky, vejce či mléčné výrobky obsahují nasycené mastné kyseliny v hojném množství.

Dříve se nadměrná konzumace nasycených mastných kyselin považovala za velké nebezpečí pro srdce a zdraví cév, kvůli možným negativním vlivům na hladinu cholesterolu v krvi. Pohled se v nedávné době nicméně změnil. Srdečněcévní zdraví, totiž spíše než samotné nasycené mastné kyseliny, ohrožují především rizikové potraviny, ve kterých se nachází směs soli, transmastných kyselin, konzervantů aj. Takový výčet látek najdeme ve fastfoodovém jídle či uzeninách.

Na druhou stranu kupříkladu mléčné výrobky mají ve svém složení kromě nasyceného tuku také minerální látky, vitaminy a bílkoviny. Převažují v nich tedy pozitivní látky a potraviny tohoto typu prostě a jednoduše potřebujeme. Jestliže dbáme na pestrý jídelníček zahrnující ovoce, zeleninu, celozrnné výrobky a potraviny bohaté na vlákninu, vitaminy a jiné bioaktivní látky, není potřeba se příjmu nasycených tuků z masa, másla a mléčných výrobků výrazněji obávat. V našem jídelníčku by v každém případě neměly tvořit více než 10 % celkového denního energetického příjmu.

Zdroje:

• NZIP, Nasycené mastné kyseliny
• BENU, Jaké existují tuky zdravé, a které jsou naopak ty nezdravé?

16.11.2025, 07:29:57   Publikoval Luciferkomentářů: 0