.:: Neviditelný čert ::.

Odborníci odhalili, jaký je ideální čas jít spát

rubrika: Pel-mel

Spánek patří mezi nejdůležitější věci, které pro své zdraví děláme, a přesto se ani odborníci často nemohou shodnout, v kolik hodin má člověk ideálně chodit spát. Teď to ale vypadá, že konečně našli odpověď, která vás možná překvapí.

Lucifer

Ještě před pár lety platilo, že čím dřív jdeme spát, tím lépe. Dneska už víme, že to není tak jednoduché. Záleží na tom, jak dlouho jsme v hlubokém spánku nebo kolik hodin v REM fázi, ale na našem odpočinku se odráží také, kdy jsme se vzbudili a samozřejmě v kolik hodin jsme šli do postele a podařilo se nám usnout.

Podle výzkumu, který se zabýval tématem spánku v souvislosti se srdečními onemocněními, je ideální doba na usnutí mezi 22:00 a 23:00 hodinou. Studie sledovala tisíce lidí a dobu, kdy chodili spát, a výsledky ukázaly, že ti, kteří uléhají až po půlnoci, podléhají většímu riziku. Stejně tak měli horší výsledky lidé, kteří usínají příliš brzy. To docela mění situaci vzhledem k tomu, že se dlouho považovalo za naprosto normální, že někdo funguje jako ranní ptáče a jiní zase jako sovy. Právě ti často chodí spát až po půlnoci a mělo se za to, že nejde o nic výjimečného a zdraví ohrožujícího.

Také odborníci, zabývající se vlivem spánku na psychické rozpoložení, upozorňují ve svém výzkumu na to, jak je důležité chodit spát mezi desátou a jedenáctou hodinou. Zároveň ale nestačí tento čas dodržovat jen několikrát týdně, protože tělo potřebuje pravidelnost. Funguje totiž podle cirkadiánního rytmu, tedy vnitřních biologických hodin, které reagují na světlo, tmu i každodenní návyky. Pokud člověk chodí spát každý den v jinou dobu, organismus se hůře přizpůsobuje a nikdy si pořádně neodpočine. To se pak projevuje na mentálním i fyzickém zdraví.

Možná nejvíc se toto téma dotýká těch, kteří fungují jako noční sovy nebo v pozdních hodinách chodí do práce a ráno dospávají. Přestože se to dřív bralo jako normální režim, dneska se ukazuje, že rozhodně nejde o zdraví přístup k lidskému tělu. Neznamená to ale, že každý musí nutně chodit spát v deset večer. Důležité je najít si vlastní rytmus, který ale bude stabilní a umožní vám dostatečný odpočinek. Každý člověk je trochu jiný, takže je jasné, že nemusí všem vyhovovat to samé. Rozhodující je kombinace několika faktorů jako je dostatek spánku, pravidelnost a respektování vlastního biorytmu.

Možná se vám zdá, že se pořád objevují nové informace ohledně těch samých otázek a máte pravdu. Má to ale jednoduchý důvod. Dneska máme k dispozici mnohem víc dat než dřív a probíhající výzkumy dokážou sledovat tisíce lidí dlouhé roky. Navíc mnohdy odhalí souvislosti, které dříve nebyly viditelné. Zároveň se změnil životní styl lidí a kvalitu spánku ovlivňuje mnohem víc faktorů jako umělé světlo, obrazovky nebo noční směny. To všechno ovlivňuje, kdy chodíme spát a jak kvalitně spíme. Proto nestačí žádná univerzální rada, ale každý člověk by měl přijít na to, jaký režim právě jemu vyhovuje.

Zdroj: Poznat Svět, Odborníci odhalili, jaký je ideální čas jít spát. Budete překvapeni, není to ten, který vám dříve říkali

Dodatek

Byly doby, a není to tak dávno, kdy jsem byl sova. Chodil jsem spát jednu až dvě hodiny po půlnoci a do práce dorazil někdy mezi desátou a jedenáctou hodinu dopoledne. V instituci, v níž jsem se zabýval vědeckou prací, to bylo možné. Důležité bylo, co jste vyprodukovali a zároveň se hledělo i na to, kolik času v práci strávíte. Myslím, že to bylo osm hodin. Faktem nicméně je, že jsem pracoval i doma. Zpracovával jsem experimentální data s pomocí software MATLAB (matrix laboratory), anebo sepisoval odborné články. Čtení odborných článků od jiných jsem se občas věnoval při jízdě metrem.

V poslední době jsem se postupně přeměňoval na ranní ptáče, které občas soupeřilo s noční sovou. Někdy jsem vstával už o půl páté ráno a šel spát po půlnoci. To se samozřejmě nedalo zvládnout, takže jsem si občas zdříml v křesle, kterému říkám kokpit, před monitorem. Souhlasím s tím, že je třeba zavést jasně stanovený režim. V mém případě to znamená, že chodím spát po desáté večer a vstávám kolem páté ráno. Mám to v hlavě prostě načasované, a i když ještě po desáté bych chtěl něco vytvořit, bleskově pochopím, že okamžitě musím ulehnout. Vypnutí notebooku a přemístění do postele je též bleskové. Podle mého denního rytmu by se daly řídit hodinky.

Důležité je uvědomit si, že je třeba naslouchat tělu i mozku. Nemá smysl nutit se do něčeho, co vám nevyhovuje. Někdy se mi stává, že i přes den pocítím potřebu zdřímnout si, tak neváhám. Funguje to skvěle. Prostě taková siesta, která se bezodkladně nabídne.