.:: Neviditelný čert ::.

Hranická propast

rubrika: Pel-mel

Na webu Poznat svět jsem narazil na zajímavý článek, který se týká Hranické propasti. V následujícím textu z něj dávám výňatek. Nejdříve ale ocituji něco z WikipediE. Hranická propast je nejhlubší zatopenou sladkovodní propastí na světě, její skutečné dno nikdo nezná. Nachází se kousek od železniční stanice v Teplicích nad Bečvou. Do samotné propasti se běžně sestoupit nedá a vstup do jejích hlubin je vyhrazen pouze vědeckým expedicím. Turisté uvidí jenom malé jezírko. Často netušíme, co se skrývá v prostorách pod povrchem naší planety. Někteří ale mají jasno, že se brzy vybuduje kosmická základna na Měsíci a v následujících letech i na Marsu. Pochybuji. Situace na naší planetě začíná připomínat něco jako novodobý středověk.

Lucifer

Hranická propast se nachází v Hranickém krasu na pravém břehu řeky Bečvy v národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic na katastru města Hranice v okrese Přerov v Olomouckém kraji. Hloubka suché části propasti je 69,5 m. Maximální naměřená hloubka zatopené části je 450 m, aniž bylo dosaženo dna. Hranická propast je tak nejhlubší zatopená sladkovodní jeskyně na světě. Podle zjištění z roku 2020 může hloubka zatopené části dosahovat až 1 km.

Přístup k Hranické propasti od budovy železniční stanice v Teplicích nad Bečvou na trati Hranice na Moravě – Púchov je po červené turistické značce, totožné s trasou naučné stezky Hůrka. Propast, která je obehnaná plotem jako ochranou proti pádu, je od nádraží vzdálená přibližně 500 metrů. Podle pověsti do propasti skočil na koni velkomoravský vládce Mojmír II., aby totéž v noční temnotě udělali jeho pronásledovatelé z řad zrádných velmožů, ohrožujících Moravu.

Hranická propast je nejhlubší zatopenou sladkovodní propastí na světě, její skutečné dno nikdo nezná. Některé výzkumy dokonce naznačují, že může pokračovat ještě stovky metrů pod úroveň, kam se zatím podařilo proniknout. Takže to, co turisté vidí z vyhlídky, je ve skutečnosti jen nepatrný zlomek mimořádného podzemního světa.

Samotná suchá část propasti měří přibližně 69,5 metru. Teprve pod hladinou ale začíná to nejzajímavější. Dálkově řízený robot při posledním velkém průzkumu sestoupil do hloubky 450 metrů pod hladinou, ani tehdy však na dno nenarazil. Celková potvrzená hloubka dnes činí 519,5 metru, čímž Hranická propast drží světový rekord mezi zatopenými propastmi. Skutečná hloubka však zůstává neznámá.

Dlouhá desetiletí se propast snažili prozkoumat především špičkoví jeskynní potápěči. Ti se postupně dostávali stále hlouběji, až se ukázalo, že lidské možnosti zde mají své hranice. Proto nastoupili speciální podvodní roboti. Největší průlom přišel v roce 2022, kdy se do hlubin vydal robot UNEXMIN GeoRobotics. Jeho sonary vytvořily vůbec první podrobnou trojrozměrnou mapu zatopených prostor. Ani tato moderní technika však, dle informací na irozhlas.cz, nedokázala dosáhnout skutečného dna. Robota zastavily technické limity, nikoliv konec propasti. V době, kdy lidstvo běžně mapuje povrch Marsu nebo vysílá sondy k planetkám, stále nevíme, jak hluboko sahá místo uprostřed Moravy.

Většina známých krasových jeskyní vzniká tím, že do vápence dlouhodobě proniká dešťová voda z povrchu. U Hranické propasti je situace opačná. Geologové z Geofyzikálního ústavu jsou přesvědčeni, že hlavní roli zde hrály hlubinné minerální vody bohaté na oxid uhličitý, které vystupovaly z velkých hloubek směrem vzhůru. Ty postupně rozpouštěly vápenec odspodu a vytvářely rozsáhlé podzemní prostory. Když se část jejich stropu zřítila, vznikla dnešní propast. Tento mechanismus je ve světě poměrně vzácný a vysvětluje, proč je Hranická propast tak odlišná od většiny ostatních jeskynních systémů.

Některé odborné studie pracující s chemickým složením vody, její teplotou a geologickými modely naznačují, že celý systém může pokračovat výrazně hlouběji. Objevují se odhady mezi 800 až 1 200 metry. Je ale důležité zdůraznit, že nejde o naměřenou hloubku. Jsou to odborné hypotézy založené na geologických výpočtech a nepřímých důkazech. Nikdo zatím nedokázal, že propast skutečně takové hloubky dosahuje.

Právě díky tomu si lokalita zachovala svůj přírodní charakter. Mnozí návštěvníci proto odcházejí s pocitem, že viděli jen obyčejné jezírko. Ve skutečnosti stáli nad místem, jehož skutečné rozměry nikdo nezná.

Zdroje: