Neviditelný čert

Víte, kde v Praze stojí Luciferův sloup?

Lucifer

Někteří možná víte, kde se nachází Čertův sloup - na Vyšehradě. Ale kde je Luciferův? Ve skutečnosti mám na mysli totéž. A proč jsem ho tak přejmenoval? Tak tuhle pointu naleznete na konci tohoto příběhu.

Před více než rokem jsem při své téměř pravidelné návštěvě Zlevněných knih v nákupním centru v Edenu (jak příznačné pojmenování) narazil na knížku od českého záhadologa Otomara Dvořáka, která se jmenuje, jak jinak, České záhady. V jedné kapitole se píše o Čertově sloupu. Před pár staletími putovali lidé na Vyšehrad kvůli něčemu docela jinému, než aby uctili památku bájné kněžny Libuše, případně Horymíra vrhajícího se na Šemíkovi ze skály do Vltavy. Toužili na vlastní oči spatřit tajemný předmět a možná se ho i se slastným mrazením v zádech dotknout, protože to bylo něco, co zaručeně třímal ve svých spárech sám ďábel. Dokonce i světové démonologické slovníky připomínají vyšehradský, takzvaný Zardanův sloup jako "corpus delicti" zkrocení temných sil a vítězství bílé magie nad černou. Mnozí návštěvníci ji považuji za pouhou parkovou dekoraci. Onen podivuhodný předmět naleznete v parku poblíž východního postranního vchodu do vyšehradského hřbitova. Tři kusy starého sloupu jsou opřeny o sebe, do jakéhosi jehlanu.

Lidová pověst vypráví o čertovi, který měl z příkazu samotného sv. Petra pomáhat při přestavbě vyšehradského chrámu. Potměšilý čert se vsadil s vyšehradským knězem, že donese sloup ze svatopetrského chrámu dříve, než kněz doslouží mši. Kněz sloužil mši jak mohl nejrychleji, ale přesto by svou duši prohrál, kdyby svatý Petr nezasáhl a potřikrát nesrazil pekelníka, letícího se sloupem na ramenou, u Benátek do moře. Tak se stalo, že čert přiletěl pozdě a ve vzteku mrštil svým břemenem na kostel. Sloup prorazil s velkým hřmotem střechu i strop a v oblacích prachu se zřítil na podlahu kostela, kde se přerazil na tři kusy. Existuje mnoho dalších, méně pohádkových, teorií o původu Čertova sloupu. Kupříkladu myšlenka, že je to původní pohanský obětní sloup, který byl na Vyšehrad přenesen z místa, kterému se dodnes říká Na Slupi. Nebo také, že stával na Moráni jako symbol bohyně smrti Morany.

Pravda je však zřejmě méně mystická a takřka banální. Na dnešní místo v parčíku za vyšehradským hřbitovem vykázal sloup císař Josef II., který ve svém pragmatickém osvícenství nesnášel jakékoliv spojování náboženství s mystikou. Původní místo tajemného objektu bylo uprostřed chrámu a přímo nad ním se v klenbě nacházel zubatý otvor, kudy se sem prý sloup mrštěný rozezleným ďáblem zřítil. Sloup patřil v 17. a 18. století k hlavním relikviím chrámu, kvůli němu sem vážili poutníci cestu zdaleka. Vyšehradští kanovníci pověst horlivě živili, protože jim přinášela popularitu a prosperitu.

Ve skutečnosti Čertův sloup patřil k podpěrným sloupům klenby původního a dnes již zaniklého kostela sv. Petra a Pavla. Roku 1503 se však udála podivná věc: sloup se náhle rozlomil a zřítil na podlahu chrámu. Přitom sebou strhl i část klenby. Naštěstí se tak stalo v době, kdy v chrámu nikdo nebyl. Zachoval se dopis, v němž kardinál líčí tuto pohromu králi Vladislavovi a smlouva podepsaná v Budíně, v níž jsou vyčleněny peníze na opravu, aby "pilíř, jenž v kostele spadlý leží a tím celý kostel pádem hrozí, co možná brzy postaven byl a aby se též klenutí obnovilo...". Jenže k opravě jaksi nedošlo. Buď někdo šikovně zašantročil peníze (tunelování už tenkrát patřilo k oblíbeným fintám) a nebo se rychle rostoucí legenda ukázala jako slibnější než snaha uvést vše do původního stavu. Klenba totiž i bez opory "jako zázrakem" držela a chrám sloužil dál bez oprav přes třista let. Zřícení jediného sloupu uprostřed kostela je ovšem velmi podivné a není divu, že se kolem této události nakupily legendy. A navíc je o některých kanovnících vyšehradské kapituly známo, že se věnovali magii a zaklínání démonů.

Geologové došli k závěru, že Čertův sloup pochází z lomu v Krhanicích, poblíž Kamenného přívozu u řeky Sázavy. Zřejmě byl dopraven až k Vyšehradu říční cestou na nějaké lodi nebo voru. Otázkou je, proč musel být právě z Posázaví. Snad proto, že jde o mimořádně tvrdý typ žulové horniny. Sloup měl být zřejmě velmi pevný a odolný vůči povětrnostním vlivům. Jeho opracování a vyhlazení do válcového tvaru však bylo právě proto značně obtížné a neúměrné konečnému efektu, pokud by se jednalo o pouhý opěrný sloup. Jeho funkce musela být daleko zásadnější a hlubší. Navíc tvrdé horniny jsou i jinde a mnohem blíž ku Praze, kupříkladu v Šárce.

Na staré barokní malbě nad vchodem do sakristie kostela sv. Petra a Pavla, která zachycuje onu legendární pověst, můžeme odhalit další záhadu. Je zde zachycen jeden čert, jak nese sloup nad střechou kostela, druhé dva sloupy je vidět otevřenými dveřmi na podlaze kostelní lodi - a se čtvrtým sloupem se právě druhý čert chystá z prostranství východně od kostela, tedy přibližně z míst, kde jsou dnes tyto úlomky umístěny. Je zde vyjádřen průběh děje, od přinesení sloupu z Říma až po jeho odstranění z kostela, jako v jakémsi komiksu? Nebo se snažil malíř naznačit dění, které probíhalo současně na několika místech, a ukázat, že původně existovaly čtyři úlomky sloupu?

O Čertově sloupu jsem věděl už dříve, než jsem nalezl v Edenu tuhle knížku. Pozoruhodné však je, že ač Vyšehrad navštěvuji často, protože mne to místo, nebojím se říct, přímo magicky přitahuje, moje pravidelná obchůzka vede vždy mimo. Ač znám Vyšehrad jako své boty, kdyby se mne někdo na místě ptal na Čertův sloup, váhal bych, kam ho poslat. Jako by mne něco od toho místa odpuzovalo.

A teď k pointě. Čertův sloup, jak již bylo naznačeno, má ještě jedno jméno: Zardanův sloup. Podle pověsti zde někdy v sedmnáctém století prováděl jistý exorcista vymítání démona z posedlého muže a tehdy mu ďábel jeho prostřednictvím prozradil, že se jmenuje Zardan a že je neviditelnými řetězy navždy přikován k vyšehradskému sloupu. Podle knížky se jedna z čtenářek našeho záhadologa vyjádřila, že jméno Zardan je odvozeno od výrazu "zardenní - záře denní", tedy jitřenky, strážce vycházejícího slunce. Staroslovanským výrazem pro boha, jehož latinské jméno zní Lucifer, Světlonoš.

13.02.2011, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 0