Neviditelný čert

Ve svém archivu jsem vyhrabal jeden téměř sedm let starý komentář, který jsem upotřebil v nějaké internetové tlachárně. Týká se nadpisu a nejen jeho. Překvapilo mě, co všechno se tak nápadně aktuálně odehrávalo před sedmi lety. Lehce jsem ho upravil a předkládám k čertímu posouzení.

Lucifer

Běžně můžete vidět lidi, kteří nedají mobil z ruky, pořád do něj něco mačkají, stokrát denně volaji kámošům, že s nimi dneska nikam nepůjdou nebo někam půjdou na pivo, popřípadě kamkoli jinam, hlásí svým manželkám/manželům/komukoli svoji polohu atd. A když už se přinutí mobil odložit, za méně než pět minut mají abstinenční příznaky, jsou nervózní a neklidní, dokud nemají mobil opět v ruce.

Domnívám se, že problém začne byt aktuální, až oběti mobilismu přesáhnou oběti automobilismu. Pak nastane demobilizace. Když si představím milion magorů běhajících po Praze se zapnutými vysílačkami, napadá mě, že kromě mobilistů může být ohroženo i životní prostředí. Problém není v mobilu samotném. Je to technicky prostředek jako každý jiný a tento je potenciálně velmi užitečný. Může pomoci zachránit lidské životy, zabránit škodám atd. V rukách nedostatečně mentálně vyvinutých jedinců se však může změnit v obtížnou a někdy i nebezpečnou hračku.

To samé platí o jakékoli jiné "hračce", která nepatří do rukou "dětí", ale třeba i o psech. Řešením jistě není zakázat výrobu technických prostředků, ale rozumnými zákony zabránit jejich zneužití. Zákony, které musí být šité na míru průměrné mentality obyvatel. Ti, kteří mají pocit, že jsou mentálně vysoko nad průměrem, by si měli uvědomit, že šít zákony na míru jim by mohlo znamenat utržení z řetězu mentálně méně zdatných jedinců. Méně je někdy více a pokud mají pocit, že nějaký zákon (koblihový, psí) bude jejich svobodu omezovat víc, než je zdrávo, by měli počítat s tím, že absence zákona může vést k ještě většímu omezení jejich svobody mentálně méně zdatnějšími. Trucováni a švejkováni, v Česku želkrišna velmi rozšířené, může často i dobře míněný zákon změnit v noční můru.

V civilizovaných zemích např. nemají problémy s rozumným balením pečiva a se základními hygienickými opatřeními při prodeji. Dokonce u některých firem do jisté doby ani v Česku. Až do "koblihového" zákona. Zákon, který není ničím jiným než klonem téhož v kterákoli civilizované zemi, se v českém provedení stává fraškou. Do té doby nikomu nevadilo, že v mnohých, zpravidla cizích supermarketech se pečivo balí stejně jako jinde v Evropě. Dokonce i u pultového prodeje v malých českých obchodech bylo nepředstavitelné, že by se lidi kupříkladu prohrabovali ve volně ložených zákuscích. Ale najednou je tady "koblihový“ zákon, Švejci zabalí chleba do neprodyšného igelitu a čeští furianti odmítají nakupovat koblihy, aniž by si je mohli předem dostatečně osahat. Přitom stačí chleba nebo koblihu vložit do vhodného papírového sáčku, jak se to běžně dělá v supermarketech po celém civilizovaném světě.

18.02.2011, 00:21:00   Publikoval Luciferkomentářů: 0