Neviditelný čert

Dnes se začíná můj noční let do Prahy.

Lucifer

Tentokrát bude skutečně noční. Odletím z O'Hare International Airport v Chicagu odpoledne a někde nad Atlantikem se ponořím do noci. Zatímco z Paříže do Chicaga jsem odlétal dopoledne a mířil v těsném závěsu za dnem, teď poletím proti noci a v Amsterdamu přistanu dopoledne. Teď je v Chicagu také noc a vlastně ještě čtvrtek - ale já se zvolna začínám transformovat do středoevropského letního času, a proto píšu, že poletím dneska, neboť v Praze je už pátek - a venku zuří bouřka.

Konference se skončila ve čtvrtek v poledne a odpoledne jsem vyrazil již na třetí procházku do chicagského downtownu. Jsem ubytován v mohutném hotelu na jeho jižním okraji nedaleko Michiganského jezera. Jako jižní okraj donwtownu to vypadá na mapě, ale kolem hotelu to vypadá spíš jako někde mimo. Stačí však kteroukoli ulicí vyrazit směrem na sever a za chvíli se vyjasní. Když myslím za chvíli, tak myslím v amerických rozměrech. Přesto jsem se dnes (tady ve čtvrtek) rozhodl, že dojedu metrem téměř severní okraj downtownu k Lincolnovu parku, a pak se vypravím zpět pěšky, tu a tam se osvěžím, pobavím, porozhlédnu a tak dále - což jsem také učinil. K bouřce se začalo schylovat až krátce předtím, než jsem se vedrem zdecimovaný doplazil do hotelu.

Byla to velmi roztomilá procházka. Z první občerstvovací stanice se k mému údivu vyklubalo něco jako sushi bar. Tak jsem si dal sushi lososa a pár skleniček vína. Další občerstvovací stanice vypadala jako v Dublinu. Doplnil jsem energetické zásoby v podobě jakéhosi irského guláše a zapil to jedním Guinnessem. vyfotil jsem si mimo jiné Lincolnovu sochu v jeho parku, rozhlížel se, kochal se mrakodrapy a chicagským velkoměstským ruchem, vsáknul jsem se zkrátka do Chicaga.

Ke Spojeným státům, stejně jako ke Kanadě, mám velmi empatický vztah, takže se nerad zmiňuji o jejich záporných stránkách - ale jsou jistě i tam. Kromě pár drobností, kupříkladu sehnat něco, co jsem zvyklý běžně sehnat v Praze, mě snad nejvíce vadil nadměrný hluk. A více se k tomu z pochopitelných důvodů nebudu vyjadřovat.

A teď ty kladné stránky. Nikde jsem tady nepotkal dotěrného somráka, partu nalitých stupidoidů a podobné zjevy. Samozřejmě to nemohu zobecňovat, neboť jsem tady byl jen pár dní (ve Státech již počtvrté a k tomu rok a půl v Kanadě s podobnými zkušenostmi). Všichni se tady ke mně chovali velmi mile a kupříkladu zaměstnanci hotelu velmi profesionálně mile, což je v naprostém rozporu s tím, co jsem zažil před odletem v Ruzyni. Když už jsem vzpomněl Čermáka, tak se musím svěřit, že mě zaujala jedna pozoruhodná věc, ale podotýkám, že jsem možná Čermákem ovlivněný. Všiml jsem si, že děvčata se světlou barvou kůže jsou téměř bez výjimky velmi pohledná - a v žádném případě obtloustlá, jak se obvykle u nás mluví o Amících - a jejich rysy jsou tak trochu (někdy hodně) české.

Bouřka, zdá se, skončila a mě čeká noční let do Prahy.

01.07.2011, 05:24:00   Publikoval Luciferkomentářů: 0