Neviditelný čert

Náboženství je podle slovníkové definice množina druhů víry týkajících se příčiny, povahy a smyslu vesmíru se vztahem ke stvoření nadpřirozeným činitelem či činiteli, obvykle zahrnující předpisy týkající se zbožnosti a rituálů; součástí je morální kód kontrolující chování, specifická množina druhů víry a činností sdílená větším počtem lidí nebo sekt, příkladem jsou křesťanství nebo buddhismus (Webster 1999).

Lucifer

Na jedné straně platí, že religiozita a spiritualita mohou nepřímo chránit proti onemocněním zdravějším způsobem života, který omezuje kouření, alkohol a drogy. Vysoce religiózní lidé bývají abstinenti. Náboženské skupiny mohou posilovat vnitroskupinové sociální vazby mezi lidmi a budují podpůrné sociální sítě. Vymezují se tím však vůči jiným skupinám a čím jsou jejich vnitřní vazby pevnější, tím bývá jejich vztah k jiným skupinám nepřátelštější. Patologické rysy vnitřní sevřenosti končící hromadnými sebevraždami a vraždami však tyto možnosti nabývají v případě destruktivních kultů. Velice religiózní lidé o sobě tvrdí, že jsou šťastní. Religiozita a spiritualita mohou pomáhat tlumením stresu. Na druhé straně může religiozita stres vyvolávat.

Přesnější otázka, než je otázka debilizace náboženstvím, zní: Jak debilizují církve, představitelky a nositelky různých náboženství, přesněji řečeno politické a mocenské aspekty jejich chování? Odpověď zní: Různé církve v různých směrech do různé hloubky a šířky. Existují vysoce tolerantní církve, například současní anglikáni Spojeného království, stejně jako existují krajně intolerantní náboženská seskupení, příkladem jsou evangelikálové z biblického pásu USA nebo Tálibán.

Obecně lze říci: čím jsou představitelé církví včetně sekt/kultů fundamentalističtější, tím je debilizace intenzivnější a tím intenzivněji postihuje jak své tvůrce, tak lidi, kteří se debilizovat dají nebo musí dát, aby přežili. Společnými jmenovateli učení a propagandy všech církví jsou antivěda, absurdita a iracionalita. Společnými znaky chování církví jsou mocenská pýcha, intolerance, fanatismus, hrabivost, pokrytectví a demoralizace některých členů jejich hierarchií. Někteří členové mocenské hierarchie církví se v těchto směrech chovají stejně jako někteří členové necírkevních mocenských hierarchií.

Náboženská debilizace je jednou z příčin politického útlaku, náboženských válek, stejně jako ideologickým spolutvůrcem válek, které vznikaly z dalších důvodů. V evropských dějinách stačí vzpomenout na křižácká tažení, katolickou inkvizici, války mezi katolíky a protestanty, jejichž součástí ve Francii byla bartolomějská noc, organizované hromadné vraždění protestantů katolíky, stejně jako na francouzské náboženské války. Do tohoto rámce patří Kalvínova policejní kontrola společnosti v době jeho vlády, násilná rekatolizace, jejímž cílem se v rámci třicetileté války staly Čechy po roce 1920, stejně jako podíl církví na třicetileté válce: katolická Francie bojovala z mocenských důvodů po boku protestantských států proti katolickému uskupení.

Ze světových dějin do této kategorie spadá podíl katolické církve i protestantů na genocidě a etnocidě domorodého obyvatelstva obou Amerik, Austrálie, Afriky a dalších částí světa v průběhu kolonizace. Někteří věřící křesťané se podíleli na výnosném obchodu s otroky ještě v polovině 19. století. Obecně známý je podíl náboženské nesnášenlivosti a pocitu vyvolenosti vlastní náboženské skupiny na současných hromadných vraždách a dalších projevech násilí a útlaku v Severním Irsku, Bosně, Kosovu, na Kavkazu, Blízkém východě, v průběhu nedávné války mezi Irákem a Iránem, v Pákistánu, Indii, Africe, na Srí Lance včetně chování Tálibánu v Afghánistánu a Pákistánu, teroristických útoků radikálních islamistů a chování izraelské armády a osadníků vůči Palestincům.

Současné celosvětové oživení náboženského fundamentalismu stejně jako expanzivní chování mocenských elit v hierarchiích klíčových světových náboženství rizika uvedeného druhu prohlubují. Pravděpodobně není nutné popisovat zavádění a užití středověkého islámského práva šaríja v zemích kontrolovaných radikálními islamisty, ani pokusy zavádět tento druh práva mezi islámskými imigranty například v Austrálii. Předseda australské vlády vyzval islámské imigranty požadující zavedení tohoto "práva" k opuštění Austrálie.

Děti a mladistvé sexuálně zneužívají někteří příslušníci hierarchie všech dosud známých církví. V Irsku se uvádí 30 000 obětí katolického kléru. Sexuální zneužívání dětí a dospívajících je, měřeno důsledky, které je možné v řadě případů přirovnat k celoživotnímu zmrzačení, jeden z nejhorších možných zločinů. Náboženské a kulturní představy jsou důvodem "ženské obřízky", znetvořování neboli mutilace ženského pohlavního ústrojí. Mutilace ženského genitálu je vyříznutí části až téměř celého zevního genitálu prováděné u nezletilých dívek velmi často bez znecitlivění a nesterilně mezi muslimy a animisty v řadě afrických a asijských států s katastrofálními důsledky ohrožujícími porod, sexualitu a vylučování moči. Podle Amnesty International postihla mutilace genitálu v některých ze svých podob 130 milionů žen, ročně se provádějí asi 2 miliony těchto výkonů. Imigranti do západních zemí se pokoušejí tento výkon prosadit i v místních komunitách.

Postoj katolické ortodoxie k antikoncepci, který nerespektuje lidskou realitu, je jednou z příčin populační exploze a šíření HIV-AIDS v některých zemích Afriky a Asie a je stejně tmářský jako postoj většiny, ne všech církví k homosexualitě. Biskupská konference ve Rwandě razila zákaz antikoncepce v době, kdy v zemi obývané dvěma znepřátelenými etniky běžela populační exploze. Místní populace byla z valné části katolická a analfabetická, takže na rozdíl od podobně katolické populace v Itálii nebo Španělsku svá početí nekontrolovala. Předpokládat u zdravých mladých lidí omezení porodnosti sexuální zdrženlivostí je výrazem stupidity. Matematický model ve stejné době předpovídal genocidu, ke které pak došlo v polovině 90. let minulého století. Odhadovaný počet obětí se pohybuje v rozmezí 500 tisíc až 1 milion lidí. Na masakrech se osobně podíleli i příslušníci katolického kléru, někteří byli po letech souzeni mezinárodním tribunálem.

Více než sto let trvá útok náboženských fundamentalistů proti evoluční teorii, křesťanských stejně jako islámských nebo hinduistických. Důvod je prostý: evoluční teorie mluví o vývoji života, současná biologie o jeho vzniku, kosmologie popisuje vznik vesmíru, aniž by kterákoli z těchto věd využívala magické vysvětlování nadpřirozeným principem nebo jejich větším počtem. Tímto podlamují základ, o který se opírají mocenské hierarchie všech náboženství. Mocenské struktury církví to pochopitelně chápou jako ohrožení.

Zdroj: František Koukolík, Mocenská posedlost

Poznámka: Připomínám, že jsem zde těsně před svým pádem napsal něco o Islámu.

02.07.2011, 21:20:00   Publikoval Luciferkomentářů: 0