Neviditelný čert

Původně jsem měl v úmyslu napsat úvahu na téma konzumní debilizace, jako parafrázi na náboženskou debilizaci. Ještě se k tomu jistě dostanu. Pro dnešek - můj sanitární den - jsem však zvolil menší příbuznou odbočku, na kterou pak možná výše zmíněným způsobem navážu.

Lucifer

Odbočka míří směrem ke kulturní degeneraci, skoro by se dalo říci deprivaci či přímo stupidizaci kultury obyvatel české kotliny a přilehlých moravskoslezských úvalů. Nejdříve však musím zdůraznit, že analýza mého pozorování se týká především Prahy - města, které kněžna Libuše viděla, že se bude dotýkat hvězd. V jiných končinách tohoto geografického útvaru to může vypadat jinak.

Denně jsem svědkem téměř exponenciálního nárůstu kulturní degenerace okolních českých obyvatel. Valnou část tohoto pozorování přitom trávím na cestě metrem do práce a zpět. Jistou část pak strávím ve vybraných restauracích a o víkendu se procházím okolním městem nebo přidruženou přírodou. Občas samozřejmě létám i někam mimo, ale to teď nechme stranou a soustřeďme se na mé běžné denní zážitky.

V metru i restauracích se téměř kompletně věnuji četbě knížek či psaní na malé papírky. I když se považuji za odborného pozorovatele, tak i přesto je při této činnosti dost náročné narušit mé kruhy. A to se právě stává čím dál tím více a častěji. Kupříkladu cesta metrem se mění v pobyt v bufetu šesté cenové kategorie s doprovodem černého pasažéra hrajícího na harmoniku, který za rušení mých kruhů očekává, že mu za to zaplatím.

Atakdále.

Těch kombinací je snůška slepičích vajec v drůbeží velkovýrobně. Nepřehlédnutelné zástupy konzumovaných jedinců mačkajících čudlíky či přímo stupidně řvoucích do mobilů. Stupidní agresivita vůči všemu, co se vymyká jejich konzumní kontaminaci. Jedna část (menší) si hraje na podnikatele či politiky a jistí to klasicky po mafiánsku, druhá část (větší) v podpalubí konzumuje s nebetyčně degenerativním nadšením zbytky, které padají z těch mafiánských stolů, a kolem, čím dál tím šířeji už skoro nelze narazit na člověka kulturně přirozeného.

Homo sapiens.

Píšeme 21. století, létáme do vesmíru, vědeckotechničtí tvůrci tvoří úžasné technologické prostředky - a zbytek se jimi ukájí způsobem, za který by se nemusel stydět nejtěžší chovanec nejnáročnější psychiatrické instituce v čele s Chocholouškem. Lidi, kteří zůstávají při smyslech - a jsou tady a možná stále v dostatečném počtu - potkávám čím dál tím méně.

Kam to povede, je vcelku jasné - stačí si prolistovat historické knížky. Homo sapiens samozřejmě (alespoň v nejbližších staletích) nezmizí. Otázkou však je, kdo ty kulturní stupidoidy nahradí. Kdo ty konzumně deprivované zoufalce nahradí? Poradí si s tím ti již téměř neviditelní při smyslech? Tak to vážně netuším. Vzhledem k té rychlosti stupidoidního nárůstu se však domnívám, že se výsledku tohoto procesu dožiji.

Váš absolutně klidný pozorovatel z neviditelného pekla.

09.07.2011, 01:55:00   Publikoval Luciferkomentářů: 1