Neviditelný čert

Druhá část rozhovoru novinářky Libuše Koubské s neuropatologem Františkem Koukolíkem začíná lidskými jazyky, pokračuje Inteligentním plánem a končí militantním náboženstvím. Libuše Koubská je stejně jako posledně proloženě:

Lucifer

Existoval-li kdy ráj na zemi, pak v oněch malých skupinách. Hierarchizace skupin byla nízká a lidské parazity šlo rychle eliminovat. Takhle o tom píše anglický antropolog Steven Mithen, který se věnuje čeledi Hominidae. Napsal skvělou knihu Konec doby ledové: Dějiny lidstva od roku 20 000 do roku 5 000 před naším letopočtem. Vyšla i v českém překladu a mapuje tohle těsně předcivilizační období.

Je to pohled do hluboké studny, který vyvolává závrať. Stejně jako vznik řeči. Jak jsme se naučili mluvit? A proč jsou lidské jazyky tak odlišné?

Něco o tom už víme z neurověd, lingvistiky, genetiky a ze zobrazovacích metod. Teorií je několik, počínaje Noamem Chomskym přes jeho odpůrce jako je Steven Pinker až po úplně moderní školy, které interpretují vývoj jazyků naprosto jinak. Všichni se snaží najít odpověď na otázku, proč se tady během deseti patnácti tisíc let najednou objevilo sedm tisíc jazyků?

Tak třeba proto, že se vyvíjely odděleně.

Právě že ne. Některé se vyvíjely na hranicích, na pomezí. Ale ta diferenciace souvisí se stavbou mozku a s genetickými kódy.

A to může mít rozdílnost jazyků vliv na stavbu a činnost mozku a naopak?

Může.

Takže například latiníci mají jiný, inteligentnější mozek než ostatní?

Ne, ne. Jazyk zas tak moc neurčuje způsob myšlení nebo osobnost. Vidím to spíš obráceně. Jazyk ovlivňuje kulturní formace. Jazykové struktury nejsou nadřazené ostatním. Vezměte si matematiky, ti jazyk nepotřebují, pracují s prostorem. V každém případě je zajímavé, jakým způsobem se mozek selektoval a diferencoval dál v průběhu posledních deseti tisíc let.

To je poměrně krátká doba...

Šlo to velmi rychle. I když je ještě pořád nejisté, kdy se vyvinula lidština (prajazyk). Ale pravděpodobně nebude starší než padesát až dvě stě tisíc let. Jedna nebo větší počet malých skupin začaly něčím komunikovat, což byl protojazyk. A v současné době existuje oněch sedm tisíc jazyků. To je v historicky krátké době tak enormní diverzita, že pro ni dost dobře nemůže být vlastní genetický základ. Čili se to muselo vyvinout nějakým jiným způsobem, zřejmě takovým, kterému teď vědci říkají exaptace - na rozdíl od adaptace. Neboli užití neuronálních systémů pro něco jiného než pro to, pro co se původně vyvinuly. Příkladem exaptace je čtení a psaní.

Nyní se objevil ještě další termín, a sice recyklace koronových sítí, což je jiným označením téhož. Prostě máme neuronální systémy, recyklované, užívané pro něco úplně jiného než k čemu se původně vyvinuly. První recyklaci představuje čtení a daleko mladší recyklací je počítání. I když evoluční základy počítání, jednoduché aritmetiky, jsou staré, protože je možné je dokázat u krys, u papoušků, u delfínů, u makalů. Ale to, co dovedou lidské mozky v aritmetice, zvířecí nedokážou.

Může se udát nějaká další recyklace našich hlav?

Stát se to může. Dokonce mám pocit, že se tak děje. Protože mechanismy evoluce se nezastaví.

Před časem vznikla v dílně konzervativního amerického myšlenkového tanku jménem Discovery Institute takzvaná Teorie inteligentního plánu. Tvrdí, že živý svět a vesmír mají vlastnosti , z nichž se dá vyvodit, že je vytvořila inteligentní příčina. Proto tedy nemohou být výsledkem evoluce ve smyslu nikým neřízeného procesu, který nemá předem určený směr ani cíl. Zkrátka, že živé organismy, život na Zemi byly stvořeny jakousi tajemnou inteligenci, kterou my, lidé, nejsme schopni pochopit. V roce 2005 se kolem toho strhla právní bitva ve městě Harrisburg v Pensylvánii. Rodiče podali žalobu na školní výbor, protože nesouhlasili s tím, že zavedl do vyučování biologie právě tento inteligentní design, náboženskou představu o stvoření světa a života, kreacionismus. A že to odporuje americké ústavě, v níž je zakotvena odluka státu od náboženství.

Kreacionisté se brání, že se vznik života před třemi a půl miliardami let, ani jeho výbušný vývoj před pěti sty šedesáti miliony let nedají vysvětlit souhrou fyzikálních a chemických složek, že to musel být vyšší zásah. Pořád tyhle spory trvají?

Inteligentní plán coby druh propagandy běží desítky let, začal ještě před proslulým Scopesovým procesem. Scopesův nebo také Opičí proces proběhl v roce 1925 v americkém státě Tennessee. Tehdy byl obžalován středoškolský učitel biologie John T. Scopes za v tomto státě ilegální výuku evoluční teorie. Intelligent design, inteligentní plán má různé verze, podoby, má své velmi erudované propagátory.

I mezi vědci?

Ano. Z toho, že někdo je nebo byl velmi dobrým vědcem jako třeba americký profesor biochemie Michael Behe, jeden ze zastánců inteligentního plánu, ještě neplyne, že je ta teorie pravdivá. Inteligentní design je podle mého názoru intelektualizovaným vyjádřením náboženské víry. Nemám nic proti jakémukoli druhu náboženské víry, pokud je to víra tolerantní. Dělat z inteligentního plánu soupeře vědeckého myšlení je propagandisticky možné, ovšem podle mého názoru alespoň v Evropě legrační a naprosto zbytečné.

Na část americké veřejnosti to působí, protože Američané obecně jsou v řadě otázek na tom jinak než Evropané. Daleko vyšší podíl lidí je tam nábožensky věřících, daleko vyšší podíl lidí tam má pocit, že musejí svou víru jednak bránit, jednak ji misijně šířit. Což je riziko. Odpovídá to teorii, která tvrdí, že míra religiozity roste úměrně míře sociální nejistoty. Když už mluvíme o Spojených státech, domnívám se, že nejrozumnější, nejmoudřejší stanovisko k náboženství zaujal americký prezident Thomas Jefferson ve svém dopise z 1. ledna 1801. Baptistické náboženské obci v něm vysvětloval, jaký by měl být postoj americké vlády a amerického politického systému k náboženství. Soudobá Amerika to ale nedodržuje a tím extrémně riskuje.

Jefferson vyzýval k toleranci?

Za prvé k toleranci a za druhé k tomu, že náboženská víra je osobní věc každého člověka. Že stát nemá právo do toho zasahovat, a pokud ta víra nevede k trestným činům, jde o věc osobního rozhodnutí, vlastního svědomí. Ale z toho vůbec neplyne, že ten, kdo má nějakou víru, se musí stát - s gigantickým cirkusem - proselytou a misionářem. Jefferson si pamatoval náboženské války v Evropě, věděl, co obnášely, co znamenal náboženský fanatismus.

Samozřejmě že náboženské konflikty jsou vždycky jen tvář konfliktů dalších, ale víme, co dokáže militantní islám, militantní protestantství, militantní katolictví, militantní hinduismus. Militantní náboženství je jedna z nejnebezpečnějších sil v sociálním poli. Doslova vražedná.

Protože dokáže lidi zfanatizovat?

Doslova jim vymyje mozky.

Zdroj: Libuše Koubská, František Koukolík - Všechno dopadne jinak

14.12.2011, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 2