Neviditelný čert

Ten, kdo si cvičeními na téma pravé a levé ruky prošel, uzná, že nejen Rus Margaret Meadové, nejen muž s kladivem či ten, kdo je geniální od přírody, jako pánové Keesee a Maryn, nýbrž že i průměrný občan si může tímto zvláštním duševním tréninkem přivodit těžkou situaci, a přesto nebude mít tušení, že za ni může sám.

Lucifer

Proniknout do těchto vyšších sfér zase není tak úplně jednoduché. Rozhodně se nedá vyloučit, že přitom narazíte na problémy. O nejvážnějším z nich vypráví následující příběh:

Na smrtelné posteli si nechá mladá žena slíbit manželem, že se po její smrti už nikdy neožení. "Jestli svůj slib porušíš, budu se ti zjevovat a nedám ti spát." - Muž slib zpočátku dodržuje, ale po několika měsících pozná jinou ženu a zamiluje se do ní. Brzy nato se mu začne každou noc zjevovat duch a vyčítat mu, že svůj slib nedodržel. Muž ani jednou nezapochybuje o tom, že jde o ducha jeho ženy, protože duch nejenže ví všechno, co se přes den odehrává mezi snoubenci, ale zná i tajná mužova přání, jeho pocity, ví přesně, na co myslí. Protože už to dál nemůže vydržet, vyhledá zenového mistra a požádá ho o radu.

"Vaše první žena se stala duchem a dozví se všechno, co uděláte," odpoví mu mistr. "Cokoli uděláte nebo řeknete, cokoli darujete své milované, nic mu neunikne. Musí to být velmi moudrý duch. Vlastně by si zasloužil váš obdiv. Až se vám příště zjeví, uzavřete s ním obchod. Řekněte mu, že toho ví tolik, že před ním nic neutajíte a že uhodne-li otázku, kterou mu položíte, odvoláte své zásnuby a neoženíte se."
"No a co se ho mám zeptat?" zeptal se muž.
Mistr odvětil: "Naberte plnou hrst fazolových bobů a zeptejte se ho, kolik jich máte v dlani. Jestli vám to neřekne, poznáte, že jde jen o výtvor vaší fantazie a nebude vás víc rušit."

Když se duch příští noc zjevil, začal mu muž lichotit, řka, že určitě všechno ví.
"Samozřejmě," odvětil duch, "vždyť vím i to, že jsi dnes byl u zenového mistra."
"Když víš všechno," vyhrkl muž, "řekni mi, kolik fazolí mám v dlani."
A duch zmizel, aniž odpověděl na otázku.

Tak to vidíte - právě tento druh rychlých skoncování zde byl míněn, když vám bylo kladeno na srdce, že si máte své problémy pěstovat pouze v myšlenkách a že ověřování v realitě může úspěšnosti celé akce jedině uškodit (viz Cvičení 6). Pokud byste však kvůli své nespavosti a zoufalství chtěli jít za "zenovým mistrem", vyhledejte alespoň takového, který podobná řešení neuznává. Vždycky máte možnost konzultovat s pravnučkou Lotovy ženy, která si s vámi zahraje hru s minulostí č. II a dovede vás prakticky k nekonečnému hledání příčin ve vašem raném dětství.

V předchozích dílech jsme probrali, jak dosáhnout stavu, kdy pravá ruka neví, co dělá levá. Nyní bude řeč o pravém opaku. aby se z našeho problému stal věčný problém, nebudeme ho pokoušet, nýbrž se mu pokusíme vyhnout.

Vyplašení sloni

Jako základ nám poslouží historka o muži, který každých deset minut tleskl rukama. Když se ho tázali, proč to dělá, odpověděl:
"Abych vyplašil slony."
"Slony? Vždyť tu žádní nejsou!"
"Ne? tak vidíte!"

Pointou historky je poznání, že zabránit nebo vyhnout se problému či hrozivé situaci představuje na jednu stranu - zdálo by se - nejrozumnější řešení, na druhou stranu nám zaručuje, že problém bude trvat dál. V tom je celý vtip vyhýbání se. Pro lepší znázornění se podívejme na další příklad: Když budeme do malé kovové desky v podlaze stáje zavádět elektrický proud a krátce před tím vždycky pustíme bzučák, kůň si záhy spojí obě věci dohromady. To znamená, že pokaždé, když pustíme bzučák, zvedne kopyto, aby se vyhnul ráně. Prostě, jakmile se jednou vytvoří asociace mezi bzučákem a elektrickým šokem, není už šokování nutné: samotný bzučák dokáže nadzvedávat koňská kopyta.

A hlavně: Dá se předpokládat, že každé vyhnutí se ráně ve zvířeti posílí "přesvědčení", že se úspěšně vyhnulo nebezpečné bolesti. Neví -a tímto způsobem se nikdy nedozví -, že nebezpečí už dávno nehrozí.

Jak vidíme, nejde zde o nějakou pověru. Pověrčivé chování je notoricky nespolehlivé; naopak na efekt vyhýbání se aspirant neštěstí může plně spolehnout. Použití techniky je mnohem jednodušší, než se na první pohled zdá. Jde tu v podstatě o to zachovat si zdravý selský rozum. Ostatně, může být vůbec něco rozumnějšího?

Nejrozumnější by bylo, abychom snížili nebezpečí na minimum; a vůbec nejlepší bude, když nám nebude hrozit žádné nebezpečí. Jakékoli zaměstnání, sportovní či rekreační úkon má v sobě nějaké, byť sebemenší riziko nebezpečí. Ale na chodnících není bezpečně. Jenom blázen si může lehkomyslně vykračovat po městě. Lepší je zůstat doma. Ale o to je relativní. Schody, záludnosti v koupelně, naleštěná podlaha nebo nerovný koberec, anebo jenom nůž, vidlička, nůžky, žárovka; o plynu, horké vodě a elektřině ani nemluvě! Jediným rozumným závěrem bude, abyste zítra raději nevstávali. Jste ale v posteli bezpeční třeba před zemětřesením? A co když ležení v posteli povede k proleženinám.

Průměrný člověk většinou nemá na to, aby toto všechno viděl - a ani by nepřišel na to, jak se všem těmto nebezpečím vyhnout a zařídit si plný invalidní důchod. Přiznejme si, že nám chybí talent a že se většinou musíme spokojit s dílčími úspěchy. Ale to nevadí. Soustřeďme se a používejme svůj zdravý selský rozum i k řešení dílčích problémů

Zdroj: Paul Watzlawick, Úvod do neštěstí

Přeji úspěšné završení dnešního nicnedělání a ještě úspěšnější vykročení do příštího týdne, na jehož úvod vás čeká pondělní kviz.

18.12.2011, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 0