Neviditelný čert

A je tady další kviz z všeobecné nevědomosti. Tentokrát bude velmi lehounký a každý, kdo se trefí do správné odpovědi, nechť si své šampaňské oslavně odšpuntuje. Takže se připravte a zde máte na výběr, kdože to bublinkové víno vynalezl:

a) Italové
b) Španělé
c) Číňané
d) Francouzi
e) Belgičané
f) Angličané

Lucifer

Jestli jste zaškrtli Francouze, tak vás musím zklamat a věřte tomu, že velmi nerad. Francouzi to nebyli. Kdybych tu knížku nečetl, dopadl bych asi stejně, takže si z toho nic nedělejte. Jistě vás uspokojí představa, že i pro některé Francouze to bude možná překvapení - nebo dokonce šok -, ale šampaňské je anglický výraz.

Jak vám řekne každý Angličan, který si doma vyrábí zázvorovou limonádu, bublinky vznikají přirozeně kvašením. Problém vždy spočíval v tom, jak je kontrolovat. Angličané si perlivé víno zamilovali v 16. století. Dováželi tehdy sudy zeleného, neperlivého vína z kraje Champagne a přidávali do něj cukr a melasu, aby začalo kvasit. Vyvinuli rovněž silné, vypalované skleněné lahve a korek k jeho uchování.

Podle záznamů anglické Královské společnosti byl recept, který se dnes nazývá méthode champenoise, poprvé zapsán v Anglii roku 1662. Francouzi přispěli svým důvtipem a smyslem pro reklamu, ale teprve roku 1876 se dopracovali k modernímu suchému šampaňskému neboli brut (a dokonce i to bylo určené k exportu do Anglie). Velká Británie je největším odběratelem francouzského šampaňského. V roce 2004 spotřebovali Britové 34 milionů lahví. To představuje téměř třetinu celého vývozního trhu - dvakrát tolik co USA, třikrát tolik co Německo a dvacetkrát tolik co Španělé.

Benediktský mnich Dom Pérignon (1638-1715) šampaňské nevynalezl: ve skutečnosti strávil většinu života snahou odstranit z vína bublinky. Jeho slavné zvolání "Rychle sem, piji hvězdy" bylo vymyšleno koncem devatenáctého století jako reklamní slogan. Pérignonův skutečný odkaz spočíval v tom, jak zručně mísil odrůdy hroznů z různých vinic a používal drátěný nebo konopný košíček na udržení korku.

Američané mohou díky právní kličce nazývat své víno rovněž šampaňské. Madridská smlouva (1891) stanoví, že tento název se smí používat pouze v kraji Champagne. Versailleská smlouva (1919) to znovu potvrdila, avšak Spojené státy podepsaly s Německem separátní mírovou smlouvu. Jakmile byl zákaz zrušen, američtí obchodníci s vínem této mezery okamžitě využili a k zlosti Francouzů začali volně prodávat své "šampaňské".

Pohárek ve tvaru misky, z něhož se šampaňské občas pije, nebyl vytvořen podle odlitku prsu Marie Antoinetty. Poprvé se začal vyrábět roku 1663 (v Anglii), dlouho předtím, než se stala královnou. Žádné alternativní teorie o anglickém ňadru se zatím neobjevily.

Když se řekne whisky, všichni si představují Velkou Británii, obzvláště pak Skotsko s Johnnie Walkerem (Jeníkem Chodcem), a někteří k tomu přidají Američany s jejich Bourbon whiskey (jako třeba můj oblíbený Jack Daniel's) - a oni jim to naservírovali Číňané. Britové se odškodnili na Francouzech, kterým naservírovali gilotinu a šampaňské. Tak si té mezinárodní spolupráce važte a těšte se na příští kviz z všeobecné nevědomosti.

Zdroj: John Lloyd a John Mitchinson, Kniha všeobecné nevědomosti (Co je PRAVDA, a co je úplná BLBOST?)

13.01.2012, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 3