Art is art as art

rubrika: Pel-mel


Už bylo řečeno, že konceptuální umění stojí na myšlence, nikoliv na fyzické sféře.

 

Zuzana


Obhájcům hnutí záleželo víc na myšlence než fyzické identitě. Hnutí začalo ve 20-tém století, ale navazovalo na hnutí Dada a na spisovatele a filosofa Ludwiga Eittgensteina. Mělo kořeny v práci jednoho z 'otců' dadaismu Marcela Duchampa, tvůrce či původce ready-made. Rozšířilo se do jižní Ameriky, východní Evropy, Ruska, Číny a Japonska a byl to hlavní převrat v umění 20-tého století, poskytující v teorii umění jako nápadu či myšlenky výzvu vůči umění, společnosti, politice a médiím. Specificky to, že umění může byt psáno, publikováno, performováno, nebo jednoduše 'myšleno'.

 

Konceptuální umění se pod názvem 'conceptual art' objevilo v šedesátých letech, termín užit Henry Flintem ve Fluxus publikaci. Později dostal trochu jiný smysl, když skupina 'Art and Language', vedená Josephem Kosuthem definovala specifické umělecké hnutí. Konceptuální umělci se začali formovat kolem teorie, že myšlenky v uměleckých produkcích jsou mnohem důležitější než hotový produkt. První výstava konceptuálního umění, nazvaná 'Konceptuální umění a konceptuální vyhlídky' se odehrála v r. 1970 v kulturním centru v New Yorku.

 

Toto umění mělo v úmyslu zahrnout do konceptu diváka a odmítalo důležitost 'fyzického tvůrce' a jeho talentu - ať už v malířství nebo sochařství. Práce byla někdy založena na textu, který byl používán zrovna tak - ne-li víc - než 'výtvarné dílo'. Konceptuální umění také typicky zahrnuje fotografie, instrukce, mapy a videa. Hnutí zpochybňovalo důležitost materiálu a hotového produktu. Spiš mínilo být proaktivni a klást otázky o povaze umění, ptát se, co umění je. Stoupenci konceptuálního umění věří, že toto hnutí překročilo hranice umění a zastavilo vliv komerce na ně. Kritikové vidí hnutí jako předstírání neřku-li podvod, (jak lze číst i z některých zdejších reakcí). Ačkoliv se někteří konceptuální umělci pokusili o seriozní politická a sociální prohlášení, nejvíc je zajímalo analyzování povahy umění. Z konceptuálního umění vznikly instalace, digitální art a performance art, atp.

 

To ale neznamená, že naprostá většina konceptualistů nebyla dobrými 'fyzickými tvůrci umění', vetšinou se jedná o velmi dobré malíře i sochaře. Už tady by měli skeptikové přinejmenším tušit, ze se nejedná o podvod.

 

Mildovi k jeho reakci: historicky - každé umění bylo nějakým způsobem 'administrované' - církví, šlechtou, králem, papežem, etc., později movitou střední vrstvou (buržoazií). První muzea vznikla až v 18-tém století. Umělci se "spontánní potřebou něco svému okolí ve zkratce sdělit' byli vždycky omezováni vůlí svých patronů. Většina těchto patronů zadávala zakázky, které měly representační charakter (náboženský, politický, nebo personální). Ti osvícení zpravidla ponechali umělci trochu víc svobody než ostatní. Proto se nám zachovaly práce zadané právě těmi osvícenými; měly vliv na další generace umělců. Tolik stručně o 'administrovaném' umění.

 

Co se týká 'slunečního krále Luje', máte naprostou pravdu. Umělec si zpravidla vybírá médium (materiál), který je v souladu se zamýšleným konceptem. Jestliže 'ready-made' splňuje toto kritérium, bylo by nesmyslné 'vytvořit' je vlastníma rukama (bylo by to totiž proti vlastnímu konceptu, poněvadž právě masově produkovaný objekt je neoddělitelnou částí toho konceptu). Pokud jde o Beuyse: 'Fat Chair' - o níž jsem se zmiňovala v minulém úvodníku a byla o ní debata i na PP - koncipoval v době, kdy neměl zdaleka takový vliv na 'administrativu umění'. (Mnohem později byl vyhozen z university jako profesor umění, jak jistě víte). Snad byl (i když se event. může jednat o mystifikaci) sestřelen nad Krymem v WW II a zachráněn nomády, léčen tukem a balením do filcu. Teploměr, který je části objektu, ('Fat Chair;) je, (jak taky má být:) synonymum pro teplotu, poněvadž po sestřelení téměř zmrznul. Presentováním 'Fat Chair' dal divákovi prostor k přemýšlení. Zasvěcenější divák pravděpodobně bude znát jeho (možná fabulovanou) životní historii a dá si ji do souvislosti s umělcovým záměrem. Ti méně zasvěcení do jeho minulosti si patrně vyvodí mnoho dalších závěrů.


komentářů: 20         



Komentáře (20)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

20
Zuzana (neregistrovaný) 27.02.2010, 23:56:31
Dik za reakce, Aide rado se stalo :) a dobrou...

19 Honzo,
aida (neregistrovaný) 27.02.2010, 15:15:47
aha. C. nesnáším, je to patlal, a nechápu jeho celosvětovou popularitu (vlastně chápu, kýč se prodává nejlíp).
Jedna perlička, vypadla na mě z dnešního místního vydání iDnesu: http://brno.idnes.cz/je-z-jihlavy-a-zpiva-anglicky-kryla-koncert-nico-v-brne-lenka-zogatova-1kf-/brno-zpravy.asp?c=A100223_1340382_brno_trr

18
Honza (neregistrovaný) 27.02.2010, 12:15:23
nee, nečetla to v podstatě vůbec. Vona nějak nesnáší dobře napsaný knížky. Hltá Coelha, má je všecky. Jenže, von prostě neumí psát, nooo. Je to strašně popisný a kostrbatý. Neživý dialogy a tak.

17 No tak
aida (neregistrovaný) 27.02.2010, 08:39:38
pokud to četla ve 12-13ti, tak se ani nedivím. Mrkající

16
Honza (neregistrovaný) 27.02.2010, 01:36:12
správnej věk hraje roli vždycky. Moje céra fakt Lolitu neskousla, já se v tom bahnim. Například.

15 Honzo,
aida (neregistrovaný) 27.02.2010, 00:46:46
já od něj četla asi vše, co tu vyšlo, a ten Garp vede. Teda ne, že bych ho nějak zbožňovala. Možná jsem ho jen prvně četla v takovém tom správném věku a rozpoložení, nevím.

14
Kopecký (neregistrovaný) 27.02.2010, 00:22:57
9, 10: sem to pod vlivem spletla

13
Kopecký (neregistrovaný) 27.02.2010, 00:21:45
(9) Od Irvinga jsou všechny na jedno brdo dobrej průměr... Hotel New Hampshire třeba

12
Honza (neregistrovaný) 27.02.2010, 00:15:41
ordinuji potměchuť a vstavač polní. Takže Hotel.... se vám nelíbil?

11 pardon
aida (neregistrovaný) 27.02.2010, 00:03:14
Garpa, nemám psát potmě a zpaměti

10 Honzo,
aida (neregistrovaný) 27.02.2010, 00:02:33
od Irvinga za něco stojí jen Svět podle Grapa, zbytek nic moc.

9
Honza (neregistrovaný) 26.02.2010, 23:59:19
Mildo, vy mne dostáváte. Tři mušketýři sou červená knihovna, normální bulvár a sračka.(četl jsem je asi desetkrát, mělo to jediný účinek, postavil se mi na paní bonasijé). Z těch moderních...Co říkáte na Irvinga,Hotel New Hampshire? (popík, jasně, ale u mne dobrý)

8 Já jsem se už před mnoha lety
Mgr.Milda (neregistrovaný) 26.02.2010, 23:43:27
speciálně tím Beuysem zabýval, bylo to v dobách , kdy jsem ještě studoval na Universitě v Kolíně. Beuys tam se studenty vydlabal kmen a přepravil se na něm přes Rýn. Potom měl instalaci provrtaných kamenů, ty jeho nápady šly hodně do šířky. Ostatní umělci, které jsem znal, měli svoji "manýru", dalo by se krásně vysledovat, jak se vyvíjeli ještě desítky let po tom, co začali tvořit. Čím dále, tím "hezčí" ale zase bez nových nápadů a dalo by se říci, i bez ducha. Beuys toho ducha měl až moc ale nedokázal se delší dobu něčím zabývat opravdu do hloubky. Pozoruji však i na sobě, doba, kdy jsem četl třeba všechny díly Tří Mušketýrů je dávno pryč, vezmu do ruky některou moderní knihu, přečtu si začátek a po 10 stranách už bych v tom psaní mohl pokračovat sám, už vím, kam to s autorem švihne. Nevydržím se tak dlouho zabývat detaily, zajímá mě daleko více smysl té práce.

7 Ještě jednou
aida (neregistrovaný) 26.02.2010, 23:04:03
děkuju, právě jsem totéž učinila u prvního článku.

6
Honza (neregistrovaný) 26.02.2010, 21:17:59
Zuzano, já jsem jen klasicky vzdělanej, sečtělej emocionální blázen, takže nemůžu nic řikat, ale...art work se potvoří v hlavě publika. Takhle to bylo myšlený? A co s tim jeden udělá? Něco dělam, něco prožívam, něco vyprdnu, jakože stvořim a ten výraz a smysl se tvoří v hlavě publika a já ty lidi pozoruju, co cejtěj a co mektaj, a celkem s tim nemůžu nic dělat, a nejradši bych je přizabil? Takhle je to v tom konceptuálnim? Pak bych tam viděl teda vobrovskou pokoru, resp. bych ji doporučoval...hlavně tvůrci...

«     1    2   »