Existuje nejméně jeden nepříjemný fenomén února, z nějž tuhne úsměv na líci, a tím je blížící se řádný termín pro odevzdání přiznání k dani z příjmů.EvaO
Začnu nevesele. Nemám ráda únor. V tomto měsíci nám tuhne úsměv na rtech z mnoha důvodů. Mohou to být kruté mrazy, které nás trápily nedávno a v nichž tuhl nejen úsměv, ale i všechno živé ba i neživé, např. vodovodní rozvody. Po krutých mrazech následuje obvykle sněhová kalamita. Z té nemá radost snad kromě lyžařů vůbec nikdo. Řidiči se budí hrůzou, chodci hledají vhodné pojišťovny pro případné odškodnění při úrazech na neošetřených chodnících, protože město to vyřešilo originálními cedulemi za statisíce s nápisem „V zimě se neudržuje!“. Kolaři (cyklisté) musí své miláčky nechat doma a naučit se opět chodit pár kroků pěšky, silničáře jímá děs ze stálé pohotovosti apod. Ovšem je ještě jeden nepříjemný fenomén února, z nějž tuhne úsměv a to blížící se termín odevzdání daňových přiznání (dále DP). Tady je na místě zmínka o relativním chápání času. Zatím co datum prvního jarního dne (21. 3.) se nám zdá být nesmírně daleko, datum posledního dne pro odevzdání DP (31. 3.) je už neskutečně blízko.A právě u těch DP bych se chtěla trochu pozastavit a podívat se na ně hned z několika úhlů pohledu.1. Pohled daňového poplatníka, tj. člověka, majícího povinnost DP podávat. Není v podstatě rozdílu v tom, zda si DP zpracovává dotyčný sám, nebo má na to účetní. V každém případě ON má času dost. Termín 31. 3., 24. hodina, (rozuměj do půlnoci toho dne) to jistí. Když se namáhá sám, je to jeho věc. Horší je, má-li zavčasu dodat podklady účetní. Má za to, že odborná síla to přece MUSÍ zvládnout „ levou zadní“, má na to programy, tak nač ten spěch ... V rámci této filosofie se mohu přesunout k dalšímu úhlu pohledu a to:2. Pohled externí účetní, případně účetní kanceláře. Už samotná vidina (pro tuto profesi) nejexponovanějšího období v roce skoro dokáže zkazit konec předcházejícího roku jen pouhým pomyšlením na smršť, která po Novém roce přichází. Výše zmínění klienti nijak nespěchají, sociálka a pojišťovny neposílají Přehledy (které jsou nedílnou součástí DP), protože agenda je centralizovaná (!) a tudíž to nelze tak rychle zvládat. Půlka února - žádná míra! Kde jsou ty časy, kdy Přehledy posílala Okresní správa sociálního zabezpečení a kdy během ledna měli všichni vše potřebné v poštovních schránkách. Tím se dostávám ke třetí kategorii a tou jsou:3. Související instituce - OSSZ (lidově sociálka) a zdravotní pojišťovny (dále ZP). Děvčata u přepážek, kde se přijímají Přehledy, se marně snaží psychicky připravit na fronty daňových poplatníků, převážně tzv. OSVČ (osob samostatně výdělečně činných), tj. podnikatelů, fyzických osob. S odvoláním na bod 1. – pořád je čas – pak není možno frontám a tím i dlouhým čekáním zabránit. Když uvážím, kolik OSVČ musí takové jedné pracovnici OSSZ i ZP projít rukama a osobním počítačem, tak hluboce a s úctou smekám. S KAŽDÝM totiž musí jeho Přehled fyzicky - údaj po údaji - zkontrolovat, případně opravit a pak vytisknout závěrečnou rekapitulaci. Jen se, nedej Bože, nesmí stát, že právě v tomto období se dostane jaksi mimo provoz informační systém příslušné instituce, jak se stalo v těchto dnech v jedné nejmenované ZP. Pak se nedá dělat vůbec nic než čekat a čekat, až to opět „pojede“. Okrajově zmíním další úhel pohledu a to:4. Interní účetní, která dotyčnému klientovi účetnictví vede sama průběžně po celý rok a není proto odkázána na to, až se dotyčný uráčí haldu papírů, nashromážděnou za uplynulý rok, konečně přinést. Toto je skoro „pohodová“ situace. Svědomitá účetní se snaží mít vše co nejdřív hotové, instituce pro své klienty obejde v pohodě a bez front. Pak si s čistou hlavou může říci „A je to!“, načež se může vrhnout např. na vysévání různých semínek do sadbovačů, aby přivítala jaro náležitě připravena. Na závěr nesmím opomenout:5. Pohled početné armády programátorů, tvůrců a udržovatelů všech možných ekonomických softwarů, bez nichž by body 1 až 4 byly jen velmi obtížně realizovatelné. Aspoň já už si způsob „ručního“ vedení účetnictví neumím vůbec představit. Jsou to stateční bojovníci s džunglí zákonů, v nichž už se kolikrát nevyznají ani sami jejich tvůrci (o jejichž kvalifikovanosti se dá mnohdy s úspěchem pochybovat). Právě programátoři musí mít vše ošetřeno s dostatečným předstihem. Jen nevím, zda právě jim netuhne úsměv na tváři po celý rok, protože naši vysoce „produktivní“ zákonodárci jsou schopni vymýšlet zákony a jejich novely donekonečna, zvlášť když nějaká šikovná lobby dostatečně účinně zapůsobí. Ale to by byla už úplně jiná parketa, ze které rychle utíkám pryč. Raději se vrátím na tu únorovou... Nechci žádný smutný nebo pesimistický závěr. Začínala jsem slovy „nemám ráda únor“. O to více se těším na březen a vůbec na jaro, které přináší nový život, vlévá do žil čerstvou mízu a těší nás krásou svých květů. Umožňuje nám s úspěchem zapomenout na odevzdaná daňová přiznání a posiluje naši naději a víru, že nás výhledově nenavštíví daňová kontrola z místně příslušného Finančního úřadu.
17.02.2012, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 14