Neviditelný čert

A jsem zase tady.

Lucifer

Sobota utekla jak mlíko nepozornému kuchtíkovi, je neděle a venku je furt zima. Ale přesto někde v povzdálí už začíná praštět jaro. Letos má být jaro, ale i léto poměrně chladné. Alespoň to říkají meteorologové. Věřme jim nebo ne, v každém případě je to každý rok plus mínus stejné. Už od února při každé oblevě vítáme jaro a od dubna při každé studené vlně skuhráme, že tam ještě budem.

Věc se má tak. Naše země se nachází na rozhraní dvou klimatických pásů. Mírné klima oceánské, především Britské ostrovy a západní pobřeží evropské pevniny. Tento typ klimatu je příznačný prouděním vlhkého mořského vzduchu mírných šířek a cyklonální činností v průběhu celého roku, dostatkem srážek a jejich relativním rovnoměrným rozložením během roku, nedostatkem sněhu, poměrně teplou zimou (nad 0 °C) a chladným létem (do 20 °C), mírnými výkyvy v teplotách mezi dnem a nocí a létem a zimou (rozdíly mezi létem a zimou 10 až 15 °C). A mírné klima kontinentální, které se vyznačuje velkými teplotními extrémy mezi dnem a nocí a létem a zimou (rozdíly až 80 °C; pevnina se rychle ochlazuje a rychle otepluje) a nedostatkem srážek.

Dnes jsem na Euronews zhlédl zajímavý dokument o rumunském výtvarníkovi Ionovi Barladeanu. Tento pozoruhodný autor stovek koláží z totalitní éry žil více než dvacet let jako téměř bezdomovec v jednom bukurešťském paneláku, v místnosti s odpadky. Před pár dny měl výstavu v jedné pařížské galerii. V roce 2007 ho objevil jeden mladý rumunský vlastník umělecké galerie, která se specializuje na mladé, málo známé umělce. Barladeanuovi bylo 63 let. Tak to chodí, řekl by Kurt Vonnegut.

Zítra ráno vyjde úvodník od Paula Gauguina o Vincentu van Goghovi. Srovnávat asi nelze, ale přesto je tu něco společného. Co, to už nechám na vás.

07.03.2010, 19:39:00   Publikoval Luciferkomentářů: 0