Neviditelný čert

A je tady zase sobotní oddychový den, v mém případě někdy tzv. sanitární den, a tak bychom mohli opět navštívit zoologickou galerii Johna Lloyda a Johna Mitchinsona. Posledně tady byl podivuhodně inteligentní delfín, avšak vzhledem k tomu že mé sanitární dny na starém Neviditelném čertovi pozvolna končí (příští sobotu odlétám, což zřejmě sanitární moc nebude, další přilétám, což asi také ne, no a tu další už možná budu trávit na novém Neviditelném čertovi), tak si myslím, že bychom si dnes mohli něco povědět o hyenách  

Lucifer

Již podtitulek (nahoře v závorce) předznamenává, že započneme samicemi, tedy pardon, dámami tohoto prapodivného zvířecího druhu:

Samice hyeny skvrnité (Crocuta crocuta) mají mezi nohama cosi, co nepřestává udivovat a fascinovat biology: klitoris, který se velikostí, tvarem a ztopořením vyrovná penisu samců. Vulva samic je pevně uzavřená, tento orgán slouží k močení, páření a rození mláďat. Jak a proč se u nich vyvinul, je těžké uhodnout, mimo jiné proto, že porod často končí bolestivým roztržením vnějších genitálií, které zahubí jednu z deseti matek, a často udusí prvorozené mládě, jehož pupeční šňůra je na prodloužené porodní cesty příliš krátká. Obvykle se předpokládá, že z tkání samčích sourozenců v děloze "uniká" testosteron, který ovlivní i vývoj samičích embryí, podobně jako někdy vznikají myší "lesbičky". Ale u hyen skvrnitých pro to nemáme důkazy a podobné poměry panují u všech samic.

Klíčem je nejspíš společenské uspořádání. Hyeny žijí ve smečkách ovládaných samicemi, kde má každý člen přesně vymezené postavení - samice jsou nadřazené samcům a postavení samice se dědí z matky na dceru. Tato matriarchální struktura si svou složitostí nezadá s uspořádáním mezi vyššími primáty. Při lovu z ní plyne mnoho výhod. V případě potřeby smečka pronásleduje kořist mnoho kilometrů, dokud se štvané zvíře prostě nevzdá. V tu chvíli se mu hyeny vrhnou na břicho a nohy a začnou je požírat ještě zaživa. To vyžaduje koordinaci a plán, ale především odvahu a agresivitu. A tady přijde ke cti hormon agrese - testosteron. Hyeny skvrnité jsou od narození naprogramované k boji a mládě často zabije sourozence (rodí se v párech), jen aby si zajistilo dominantní postavení.

Hyeny skvrnité jsou nejdůležitější šelmou Afriky, kde mají na svědomí čtvrtinu všech ulovených zvířat. Jejich jedinými nepřáteli jsou lvi, a tyto dva druhy šelem spolu žijí v neustálém válečném stavu. Vzájemně si kradou potravu, ale na rozdíl od všeobecně zažité představy, lvi odklízejí mršiny častěji než hyeny. V mnoha oblastech jsou zvířata ulovená hyenami hlavním zdrojem potravy lvů. Hyeny jsou rychlé a hodně toho spořádají - třetinu své tělesné váhy nebo kus masa velikosti většího jehněte za pouhou půlhodinu. Sežerou všechno: koncentrované trávicí šťávy obsahující kyselinu chlorovodíkovou v žaludku stráví kůži i kosti a trus hyen je pak bílý od vápníku. Hyena je zabijákem na dálku: těžká hrudní část nese mohutné plece a velké srdce, dvakrát větší než lví. Na pět kilometrů dokáže vyvinout padesátikilometrovou rychlost.

Hyeny byly po staletí velmi obávaní a nenávidění mrchožrouti a vykrádači hrobů, sexuální zvrhlíci a zbabělci. Odpor lidí vůči hyenám má prastaré kořeny. Nejstarší pozůstatky hominidů v Evropě, staré 700 000 let, se většinou našli poblíž kostí okusovaných hyenami a jejich fosilního trusu. Ať už jsme se vyvíjeli jako lovci či jako mrchožrouti, museli se naši dávní předkové s hyenami často potýkat.

Děsivý "smích", znějící jako lidský, je ve skutečnosti signál o poslušnosti nadřízeným hyenám ve smečce. Hyeny také vydávají pokřik, který je slyšet na značnou vzdálenost. Právě tímto smíchem nebo křikem se hyeny prozradí ostatním zvířatům, jež přijdou a připraví je o kořist. Existují úvahy o tom, že lidská hudba má počátky ve společném prozpěvování našich prapředků, kteří tak chtěli "přezpívat" odvěké nepřátele.

Hyeny jsou příbuzné psů: jejich nejbližšími příbuznými jsou kočkovité a cibetkovité šelmy. Všechny čtyři dnes žijící druhy hyen, včetně hyenky hřivnaté, která se živí termity, jsou ohrožené ničením přirozeného prostředí a pronásledované pověrčivými lidmi. Staří Egypťané chytali hyeny, aby si je ochočili a vykrmili. V etiopském městě Harar "hyení muži" dodnes za soumraku krmí divoké hyeny a maso jim podávají ze svých úst.

Zdroj: John Lloyd a John Mitchinson, Kniha všeobecné nevědomosti o zvířatech

16.06.2012, 00:28:00   Publikoval Luciferkomentářů: 0