Neviditelný čert

Když vyjde tato báseň od mého kultovního básníka, babí léto bude dosahovat svého vrcholu. Bude pátek posledního dne v září. Na svém vrcholu báseň setrvá až do druhého dne v říjnu. Bude neděle, babí léto se bude loučit a skutečný podzim odemykat svoje vrátka. Zprvu jen nesměle, po ránu však může i trochu mrazit. Stromy se začnou zbavovat svého listí, pavouci balit svoje sítě, samotáři hledat ještě větší samotu, mraky se mračit ještě více, slunce se slunit ještě méně… vše však čím dál tím pomaleji. I čas se bude zpomalovat. Podzim je zkrátka záchranná brzda rozjetého letního vlaku. Nádherně pochmurná zkratka do zimovišť jarních ptáků.

Lucifer

Samotářův podzim

Georg Trakl

(Do češtiny poeticky přeformuloval Milan Kundera)

Pochmurný podzim plný plodů vchází,

vyrudlý třpyt z dnů překrásného léta;

čistotná modř jej věrně doprovází;

houf ptáků legendami zní, když vzlétá.

Víno je v sudech; mírně, bez extází

otázkám odpovídá tichá věta.

Tu a tam kříž ční nad pustotné témě;

stádo se ztrácí v purpurovém háji.

Mrak nad rybníkem hnízdí temně

a tváře rolníka se klidné zdají.

Doškové střechy, černočerné země

se podvečerní křídla dotýkají.

V znavených barvách hvězdy tiše plují;

do jizeb chladno uskrovnění vnáší,

milencům z modrých očí vystupují

andělé, pro které je hoře snazší.

Šum rákosí; a hrůza hrobních tújí,

když z holých vrb se černá rosa snáší.

30.09.2016, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 4