Neviditelný čert

Září se již vehementně odrazilo od břehů srpnových a na konci nastávajícího týdne dorazí do první třetiny své cesty ke břehům říjnovým. Někdy se mi stává, že vnímám svůj život jako etapový závod. Každá etapa má svůj začátek a konec. U některých etap mám na začátku pocit, že konec nevidím. Na konci mi pak začátek zmizí v mlhavé snové vizi. Jsou však etapy, kdy se mi konec zjeví hned na začátku. Než k němu dorazím, původní zjevení zmizí v mlhavé snové vizi a já spatřím začátek, ovšem bez konce.

Lucifer

Na začátku září se mi do rukou dostal výbor z básní Galwaye Kinnella. Našel jsem ho v místech jedné z knihoven, kam jsem odložil knížky mé ženy. Tohoto básníka jsem neznal, ačkoli se na obalu knížky píše, že je jedním z nejvýznamnějších současných amerických básníků. (Český výbor z jeho básní vyšel v roce 2011, Galway Kinnell zemřel v říjnu 2014.) Se zájmem jsem tudíž začal knížkou listovat, ale žádná z básní mě nijak zvlášť neoslovila. Neříkám, že jsou špatné, mají docela smysluplný obsah. Možná jsem nebyl zrovna správně naladěn, možná na jeho poezii nemohu být správně naladěn nikdy.

Už jsem chtěl knížku zavřít a odložit zpět ne její místo, když tu mi do oka padla jedna z těch nejkratších básní. Zrovna jsem jedl rozmraženou směs ledních plodů, kterou jsem zakoupil v obchodě britského řetězce Iceland. Možná chuť lesních plodů napomohla tomu, že mi „zachutnala“ i ta báseň. To mě přivedlo myšlence, že se na konci začátku září o ni s vámi podělím.

Ostružinová snídaně

Galway Kinnell

Jak rád chodím koncem září

na tlusté, přezrálé, ledové, černé ostružiny,

snídám je přímo v ostružiní

z pichlavých stonků, potrestaných trny

za to, že vyznají se v černém umění,

jak dělat ostružiny. Když stojím mezi nimi

a zvedám stonky k ústům, nejzralejší z nich

mi téměř dobrovolně padají na jazyk

tak jako někdy slova, jistá zvláštní slova,

jako chroust nebo chlamst,

jednoslabičná sousta bohatá na písmena,

která si chroustám a chlamstám a chlemstám

v tichoučké, plaché, ledové, černé řeči

úst snídajících ostružiny koncem září.

(Proč litovat? (Výbor z básní 1964-2006), přeložil Antonín Přidal, Paseka, Praha – Litomyšl 2011)

04.09.2017, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 3