Neviditelný čert

Na Ivana Martina Jirouse alias Magora jsem tady upozornil ve chvíli, když se odebral do magorových věčných poetických lovišť. Nebyl jenom básníkem, ale i člověkem, který se odmítal podvolit jakémukoli totalitnímu nátlaku, a to i za každou cenu. Byl to velmi slušný člověk, který neuměl a ani nechtěl lhát, a tak byl za své pravdivé názory pětkrát odměněn žalářem. Během jedné ze svých návštěv komunistické věznice (ve Valdicích) napsal sbírku básní, která se jmenuje Magorovy labutí písně. Sbírka vyšla v samizdatu v roce 1985, v roce 1986 v Mnichově a v roce 1989 v Purley na jižním předměstí Londýna. Předkládám několik ukázek z této Magorovy sbírky, které jsem doplnil jedním zajímavým dokumentárním filmem (videem) na jeho počest.

Lucifer

Což nutně když se básník dusí

exodus následovat musí?

Labuť divný pták zpívá umírajíc

přece stejně krásně z naší strany hranic

*

Monotónní můj itinerář posledních let.

Jako bych už jen s eskortami

měl Čechy uvidět

V Klášterci nad Ohří na římse

spatřil jsem Pannu v elipse

paprsků zářivých

Nepomodlit se byl by hřích.

Z chomutovského jel jsem soudu.

Poslední léta rodnou hroudu

vidím jen na eskortách

Ach

Však kdybych přistál třeba v Orly

ta záře světla od mandorly

navždycky by mě minula

A úsměv taky neviděl bych

který na duši Jirka Tichý

hodil mi jako horké cíchy

Nepomodlit se byl by hřích

*

Svět se připravuje k střetu

já v kostele plném skřetů

třímám autogenu plamen

Je to plamen pekla, Pane?

Osvoboď mě od něj. Amen

*

Dneska poprvé pokušení

proniklo mi až kostní dření

Týden už hlohy na dvoře růžově rozkvétají

V noci se živé sny mi zdají

na dnešek s Julianou

mluvili jsme o emigraci

Ráno přijeli estébáci

a málem duši svou

dal jsem jim ke kremaci

*

Když vypustí nás z našich cel

po cestě do kostela

kvete na dvoře jitrocel

a fasáda se bělá

ve slunci oslnivě

však uvnitř chrám je tmavý

Buď Bože milostivě

K nám shovívavý

*

Ve vykropeném domečku

svěcenou vodou

čekáš na mne, můj miláčku

Ovečky na obrázku jdou

jedna tam a dvě nazpátek

Taks mi to řekla kdysi

anděli kychyňský

Holčičky tiše spí

do jejich dechu mísí se

poklidné chroupání.

To beran spásá pod okny

rozkvetlý heřmánek

Tak nějak zlatý věk

vypadal asi

Odkud má přijít spása?

Modře se leskne forma

beránka nade dveřmi

Odlesk Beránka na nebi

v kterého věřím

Ostříhá pastýř nebeský

stádo v svém ovčinci

Náruči jeho ochranné

V pokoře vás tři

svěřím

*

Na chvíli jednorožec zdržel se u studánky

královna Gwendolyna v habrovém loubí

na něho se dívala

Zatímco pil

lilie zlatohlavá vyrostla pod kopyty

Polední vánek sebral z jejího květu pyl

královna zachvěla se

když vůně dostihla ji

Pak mrak se rozptýlil

a všechno bylo jako dřív:

mýtina prázdná

na vodě tkvěl vychladlý obraz habroví

*

Za údolími lesy

jinde než kde jsi nejsi

v dálce kde modré hory

memento mori

daleko dál než Kartouzy

ve městech cizí rathauzy

daleko za obzory

memento mori

vlaštovky čápi rorejsi

nedoletí tam kde Ty jsi

za zdmi stěnami dvory

memento mori

nad mořem vlhké útesy

blíž než tam kde teď pro mne jsi

lodě plují a vory

memento mori

10.09.2018, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 2