Neviditelný čert

Venuše Mélská (Venus de Milo) je jednou z nejslavnějších antických soch. Mramorová 203 cm vysoká socha, datována mezi roky 130-100 př. n. l., představuje poloakt. Horní část až po boky je odhalená, zbytek včetně lůna zakrývá volná látka. Kdo tuto sochu vytesal z mramoru, není dnes zcela jisté, většina odborníků se však shoduje na Alexandrovi z Antiochie. Venuše je totéž co Afrodité, řecká bohyně lásky. Při pohledu na sochu vám jistě neunikne, že jí chybí ruce. Kdy, jak a proč byly uraženy, nikdo neví. Panuje však domněnka, že v levé pozvednuté ruce držela jablko, které symbolizovalo její ostrovský domov Milos (milo v řečtině znamená jablko). Ženské tělo má atributy mnohem svůdnější, než jsou ruce – jenže žena bez rukou je jako pivo bez pěny…

Lucifer

Ruce Venušiny

Jaroslav Seifert

Dobrodruh liknavý

usedl na břehu

a vlně vypráví

marnost svých příběhů;

vždyť je to jedině

hrst větru na dlani,

zmar perel ve víně,

strach z neumírání.

Ale to není

pravé jeho poslání.

Když kohout kokrhá

a rosa zazebe,

květ růže otrhá,

hovoře pro sebe:

jak je to surové,

rvát růži ubohou,

plátky jsou růžové

jak nehty u nohou.

Ale to není

pravé jeho poslání.

Však vidět krásy zrod,

oplakat její zmar

a u tekoucích vod

vyčkat květ nových jar,

jež znovu ohluší

to věčné váhání,

Miloské Venuši

dát hlavu do dlaní.

Ach běda, to je

pravé jeho poslání.

19.07.2019, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 6