V neděli se započal březen. Mohl se začít už v sobotu, ale máme přestupný rok.
Lucifer
Jaro meteorologické začíná 1. března, astronomické kolem 20. března, kdy nastává jarní rovnodennost. V zájmu přitakání jak meteorologům, tak astronomům, považuji začátek jara přesně v půli obou dat, tedy 10. března. 2. březen tudíž vnímám jako den předjarní. Proto jsem tento poetický příspěvek nazval Předjarní II. Proč je na konci římská dvojka? Protože už tu byl jeden předjarní příspěvek, který vyšel 27. února nepřestupného roku 2013, tedy dva dny před začátkem března, což je v podstatě též předjaří.
V posledních letech se stává, že předjaří začíná krátce po Vánocích. Zima se totiž nedostaví – někdy téměř úplně, jindy jen tu a tam skromně nakoukne. To ale dělá třeba i v květnu, se skutečnou zimou však nemá nic společného. Skutečná zima nenakukuje, ale úřaduje. Povánoční předjaří je v podstatě též nakukovací, skutečné nastává někdy od druhé poloviny února do druhé poloviny března.
Je to období, kdy se mnou obvykle cloumá poetické nálada. Podobně tak činí před začátkem léta, podzimu, zimy a o Vánocích. Poněvadž se moje poetičnost v poslední době jaksi nedostavuje – někdy téměř úplně, jindy jen tu a tam skromně nakoukne – dovoluji si vám předložit báseň od Jaroslava Seiferta.
Jarní apostrofa
(Jaro, sbohem)
Jaroslav Seifert
Ty, který lehce rozvazuješ hlásky
v hrdélkách pramenů
a dáváš blesky mrakům za opasky
a nohy do třmenů,
ty, který páčíš poupě konvalinek,
vzpomeň si na včely,
dotkni se úlů jako hracích skřínek,
aby již zazněly.
A rozbij sklo, jímž spoutány jsou břehy,
svou pružnou opratí,
pak poruč větrům zhasit bílé sněhy,
ať se již nevrátí.
Zavřena země jako ústa ženy,
cudná před lásky hrou,
ať pro polibek větrem nadnášený
prudce se otevrou!
A husopasce, jež jde po úvoze,
dej proutek ubohý,
ať housátka jak vločky na mimóze
spadnou jí pod nohy.
02.03.2020, 00:19:53 Publikoval Luciferkomentářů: 8