Vstával jsem brzy ráno a sledoval, jak sluce vychází. Krásné momenty. Potom jsem najednou vstal a zamířil ke knihovničce s plyšovým Čertíkem. Máchnul jsem rukou, a v ní se objevila malá knížka Láska je kytarové sólo – Rocková poezie v parafrázích Jaromíra Pelce. První báseň, která se mi otevřela, se jmenuje Sametový les.
Lucifer
Jdu sametovým lesem,
kde skotské borovice
ční jak sloupy kyklopského chrámu.
Široko daleko mě nikdo nevidí.
V košili venkovana,
opřený o kmen vykřikuji nahlas
nesmyslné a trochu sprosté verše.
Jsem netrpělivý jako děvčátko
a hned zas sním jak stará panna.
Tak řekni mámě, žes celý den prochodila
v sametovém lese.
Nad polem planých růží
houstnul vzduch jako smetana.
Snášel se soumrak, břitvy trávy
blýskaly ostřím z chladivého šera.
Miloval jsem tě.
V očích se ti rozlévaly červánky,
vlny a vlny karmínové lávy.
Ovšemže lžu, ale lžu z lásky.
Palička narcisu vklouzla do stříbrné řeky,
stříbrná řeka podemílá břeh
a rudý strom jak soumrak zvolna klesá, klesá.
Ovšemže lžu, ale lžu pod hvězdami.
K ránu se smaže první nádech světla.
Zvedám se ze sna, plný oděrek,
pokořený jdu domů
z potrhaného lesa.
15.05.2022, 16:13:45 Publikoval Luciferkomentářů: 12