Rozhodl jsem se tento májový a květnový měsíc věnovat poezii. Květen je jeden z nejkrásnějších měsíců v roce, ale za poslední roky mě často zradil. Před dvanácti lety jsem se v květnu probudil ve Vinohradské nemocnici. Pře desíti lety mi v květnu zemřela Jiřina. Když jsem před pár dny vyhrabal z knihovny Sametový les, našel jsem v něm ještě jinou báseň. Na zažloutlém papíru ji na stroji napsala Jiřina. Ta báseň se mi líbí. Stvořil a dokonce i zhudebnil ji Bohumír Hochman, kterého neznám.
Lucifer
Park je plný listí
místo plné něžné krásy
barvy střídají se
listy zlátnu jako tvoje vlasy
A když slunce svítí
tam v korunách prochází se
ve spadaným listí
kam s ním slétlo, jeho záře neztratí se
Mezi stromy tančíš
v proudu listí padajícím
sedneš do něj, ruce vztáhneš
hladí tvou tvář i tvůj klín
Rusalky tu pláčou
dávno skončil jejich čas
a košilky z pavučin
květem zakryl první mráz
Šperky z listí cestou
zdobí tvou košilku rusalčí
tvý oči nepláčou
pro nás dva teď léto nekončí
17.05.2022, 13:34:23 Publikoval Luciferkomentářů: 11