Na sedmé planetě jedné hvězdy v hvězdokupě Sedm hvězd se nacházelo království, které vládl král Sedmdesátý sedmý. Království žilo pokojným způsobem. Lidé byli šťastní, jenom král se trápil. Stále se mu nenarodil potomek, ačkoli se s pomocí královny snažil, seč mohl. Marně se snažil pochopit, kde se stala chyba. Jednoho dne se však stal zázrak. Konečně se mu narodil potomek. Nebyl však on, ale ona. Královně se s pomocí krále narodila princezna. Dostala jméno Radostněnka.
Lucifer
Radostněnka radostně vyrůstala a bláznivě se radovala úplně ze všeho. Kupříkladu když spatřila sedmitečnou berušku, začala metat kotouly, po sedmém ulehla do trávy a smíchy se popadala za břicho. Poddaní se též radovali, a s nimi i královští rodiče. Jenže pak se něco zvrtlo.
Když Radostněnka dosáhla pubertálního věku, začala se čím dál víc kabonit. Až tak, že to lid vyděsilo. Začali jí potajmu říkat Děsivěnka. Chodila na procházky po království a vyděšení poddaní se před ní zavírali do svých chýší na sedm petlic. Každá sedmá chýše lehla popelem. Počet poddaných klesal a klesal, a zvyšoval se počet krematorií. Král s královnou emigrovali na jednu planetu nejbližší hvězdy hvězdokupy Sedm hvězd, kde požádali o azyl. Bylo jim vyhověno a posléze skončili v domově důchodců.
To nebylo až tak nezvyklé, jelikož se jednalo o Království důchodců. Každý, kdo se v tom království narodil, byl okamžitě důchodcem. Všichni žili v domovech důchodců a o provoz království se starala umělohmotná inteligence. Král Důchodce Sedmdesátý sedmý žil se svou královnou v důchodovém paláci. Narodilo se jim sedm malých důchodců. Tři mužského pohlaví a čtyři pohlaví ženského.
Děsivěnka postupně zpopelnila celé své království a začala se nudit. Postavila se před zrcadlo v královském paláci a řekla: „Zrcadlo, zrcadlo, kdo je na světě nejděsivější“. „Ty, Děsivěnko,“ řeklo zrcadlo a roztříštilo se na tisíc malých kousků. Na to stejným způsobem zareagovala všechna zrcadla a vypařily se všechny vodní nádrže. Děsivěnka už nemohla spatřit sama sebe. A tak bloudila po prázdném království a pokoušela se najít konec Ariadniny nitě.
Nevěděla, co nebo kdo je Ariadna, pochopila však, že musí konec toho klubka najít. Náhle to klubko spatřila, ale nemohla najít konec nitě. Chodila pořád kolem klubka a koukala na něj ze všech stran. Konce se však nedokoukala. Usedla na placatý kámen a v životě se poprvé rozplakala, načež zcela vyčerpaná usnula.
Zdál se jí krásný sen. Na Sedmou planetu z nebe přistál hvězdolet a z něho vystoupil kouzelný princ. Ukázal čarovnou hůlkou na Děsivěnku a řekl: „Až napočítám do sedmi, staneš se zase Radostněnkou.“ Když padlo číslo sedm, Radostněnka se probudila a spatřila berušku sedmitečnou. Měla z toho radost, ale už se smíchy neválela po podlaze. Zmoudřela a Děsivěnku ve své mysli definitivně utloukla pantoflíčkem, který jí kdysi darovala její sestřenice Popelka.
Z krematorií se opět staly útulné domečky nepoddaných a královský pár se vrátil zpět z Království důchodců. Kouzelný princ se už nikdy neobjevil. Našla si jiného prince z šesté planety šesté hvězdy hvězdokupy Sedm hvězd. Jmenoval se Radoslav Šedesátý šestý. Než Radostněnka usnula, četl jí Radoslav pohádky od Stephena Kinga.
20.04.2025, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 2
Rozhodl jsem se, že u příležitosti příchodu Vánoc v roce 2024 zrekapituluji pohádku Vánočněnka, která se zde objevila 24. 12. 2012. V textu jsem učinil jen téměř neznatelné změny.
24.12.2024, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 0
V hlubinách Mléčné dráhy, asi 149 světelných let od nás, se nachází hvězda, která se velmi podobá našemu Slunci. Kolem ní krouží osm planet. Sedm jich je pustých. Výjimkou je třetí planeta, na které bují konstruktivní život. Nejvyšší forma života tam před dávným časem vybudovala království, kterému momentálně vládne král Konstruktér 149tý.
07.11.2023, 10:32:51 Publikoval Luciferkomentářů: 5
Byl jednou jeden král, který vládl v zemi Nikoho. Království bylo rozsáhlé, ale pusté a kromě krále, který si říkal Niče, tam nebylo ani živáčka. Nejen lidé v něm nebyli, ale ani zvířata či ptáci, a dokonce i hmyz se tomu království vyhýbal širokým obloukem.
10.12.2022, 19:04:19 Publikoval Luciferkomentářů: 0
Byl jednou jeden slon, jemuž už táhlo na jednašedesátku, a ten se zamiloval do myšky, jíž táhlo již na jedenadvacítku. I přes rozdílnost věku a tělesných rozměrů jejich láska začala rozkvétat jako cibulovité rostliny v květníku.
31.03.2019, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 49
Zná to asi každý. Někdy je dobré jen tak si zablbnout, nechat rozpálenou hlavu odpočinout a pustit věty na špacír, ať to dopadne, kam to dojde. Takže nejlépe bez koncepce, jen tak se cákat ve vodopádech myšlenek, mozek si sám najde způsoby. Napíšu pohádku na klasický motiv.
Astra
11.11.2018, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 20
Na okraji jedné galaxie na okraji vesmíru se nalézala taková nanicovatá hvězda jménem Ponožka. Kolem ní kroužilo sedm planet. První tři zely pustinou, poslední tři taktéž. Jenom ta čtvrtá na svém povrchu zplodila život. Zprvu byl takový nanicovatý, jelikož se bakteriím a virům do práce moc nechtělo. Jednoho nanicovatého dne té planety se však stalo, že na ní havarovala hvězdná bárka z nedalekého slunečního systému, kde to životem nejrůznějších forem včetně inteligentního doslova kypělo. Posádku toho hvězdoletu tvořili migranti, které už přestal bavit blahobyt v jejich domovině, a tak vzali roha, aby se upelešili v nějaké dostatečně konejšivé pustině. To se jim takříkajíc podařilo, ovšem s tím, že po přistávací havárii na Ponožce přežili pouze dva – naštěstí opačné genderové orientace. Říkejme jim třeba On a Ona. Když se On a Ona z havárie otřepali, usoudili, že jako základ jejich živočišného přežití jim baktérie a viry stačí a bezodkladně se začali věnovat sexuální kopulaci, aby tento základ obohatili.
20.07.2018, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 3
Byla jednou jedna dívka a ta byla tak okoralá, že skýva měsíc starého chleba je proti tomu exkluzivní žvýkačka. Není tedy divu, že jí říkali Okoralenka. Okoralenka měla za sebou prakticky vše, co za sebou může mít člověk, který je okoralý víc než skýva starého chleba.
28.02.2018, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 5
Na obzoru se začíná rýsovat víkend, v zájmu jehož prožití vám tímto způsobem předkládám pohádku. Proč pohádku? Tak zaprvé proto, že poslední pohádka tady byla před dvěma měsíci bez dvou dní; a za druhé proto, že se cítím poněkud vyčerpaně, což znamená, že jsem schopen napsat tak akorát pohádku. A pak je tady ještě třetí důvod: Meteorologové na tento víkend ohlásili další vlnu babího léta s maximálními teplotami nad dvacet stupňů Celsia, takže mi nezbývá, než si začít balit tlumok k opětovné výpravě na Vyšehrad. Vzhledem k takto závažnému stavu mé osobnosti je nabíledni, že pohádka, kterou se vás pokusím oblažit, je spíše antipohádkou. Skutečná pohádka má jakousi logickou stavbu ověnčenou nejrůznějšími metaforami a ukrývá v sobě určité ponaučení. Tahle je nelogická, nějakou metaforu v ní možná najdete, ale určité ponaučení nehledejte. A navíc je psána ve třetím rodě.
13.10.2017, 12:57:38 Publikoval Luciferkomentářů: 8
Bylo jednou jedno Velmi teplé království, v němž slunce svítilo od východu do západu a valnou část roku téměř v nadhlavníku, což mělo za následek, že všichni jeho obyvatelé byli opáleni až téměř na uhel. Králové se svými manželkami se střídali jako roštěnky na grilu, poddaní se opékali pod grilem, ale jinak království docela vzkvétalo včetně troglokytek, parastromů, z nichž některé se dopídily až velikosti uhelných bonsají. Vše vypadalo tak, že Velmi teplému království (VTK) už lépe být nemůže. Ti, kdož si pod pojmem „lépe“ představovali „hůře“, byli okamžitě vypátráni Královskou bezpečností (KrB) a střelhbitě zpacifikováni s pomocí technologického zázemí Paramilitantních přátel žehu (PPŽ).
11.08.2017, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 10
Na jedné malé planetě jedné malé hvězdy v jedné malé galaxii na okraji jedné malé kupy galaxií se nacházelo jedno malé království, které se nazývalo Zábavné. Nazývalo se tak proto, že od shora dolů, tedy od krále až po nejpoddanějšího poddaného se všichni snažili, aby se neustále bavili. A měli proč.
10.07.2017, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 5
Na vzdálené periferii jedné kuličkové hvězdokupky se nacházela dýchavičná hvězda, kolem níž se kutálela jedna jediná planeta připomínající ohlodanou briketu. Bylo to dost pusté místo, ale i tak se na něm svého času vylodila jakási pitoreskní družina v čele s NaBouchaným Dnesorem (NBD). Jen co NBD ihned po dopadu na povrch Brikety vysmrkal ze své nosní nanotrubičky lepkavé nanokuličky, prohlásil briketovou planetu za své království, čímž se de facto i de iure jmenoval jeho králem. Zbytek družiny blahosklonně povýšil na své poddané, Briketu přejmenoval na Bejbilon, tento název duplikoval i na své čerstvě narozené království a okamžitě se ujal jeho rekultivace.
23.11.2016, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 7