Neviditelný čert

(Někdy i Pohádka)

Lucifer

Byla jednou jedna Bajka a byla to princezna. Princezna všech bajek a bajka všech princezen. Byla to květina, kámen, strom, nebe, měsíc, slunce, vesmír, vzpomínka, sen, jinotaj, metafora. Princezna Bajka byla pramátí všech bajek. Ráda bájila o zvířatech. Myslela si, ze zvířata jsou jako lidi.

Že lidi jsou zvířata.

Princezna Bajka vyprávěla pohádky o zvířatech, která se chovají jako lidi, a doufala, že lidi, kteří si to přečtou, si budou myslet, že vypráví o lidech, kteří se chovají jako zvířata.

A lidi si mysleli, že je to o zoologické zahradě.

Jednou se princezna Bajka vydala do zoologické zahrady, aby konečně spatřila skutečná zvířata. Opustila svůj přísně střežený literární zámek a vydala se do světa, o kterém tak vášnivě bájila ve svých pohádkách.

Než dorazila do zoo, potkala víc zvířat, která se tvářila jako lidi, než kolik napsala bajek či pohádek. Až konečně dorazila do zoo.

Konečně uviděla zvířata ze svých bajek.

A sežral ji šavlozubý tygr.

Poučení, které z této pohádky plyne, je, že ne každá pohádka je bajkou a ne každá bajka pohádkou, že ne každé zvíře se chová jako člověk a ne každý člověk jako zvíře. A též, že ne každá zoologická zahrada je zahradou pro zvířata, nebo zahradou ticha pro lidi, že ne každá psychiatrická léčebna má blázinec uvnitř svých zdí, ale může to být i přesně naopak, že ne každá knížka je ke čtení a ne každé čtení knížkou, že ne každá dobrota je dobrotou a ne každá zlost zlostí…

A ne každé poučení poučením 

22.01.2016, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 0