Neviditelný čert

Byl jednou jeden velký čaroděj...

Lucifer

... a byl už tak stár, že vše, co kdy chtěl začarovat, už dávno začaroval, a tak se strašlivácky nudil. Chodil s rukama za zády ve své čarodějné komůrce v čarodějné věži čarodějného hradu na vrcholku čarodějné hory, občas pohlédl znechuceně z okénka na život, který vůkol kypěl do čarodějné krásy, a nudil se, nudil se - strašlivácky se nudil. Co by tak ještě začaroval, vyčaroval a učaroval. Nic ho nenapadalo.

Až jednou, když omylem pohlédl do starého zrcadla, do něhož se už asi tisíc let nepodíval, protože se sám sobě tak ošklivil, jak jen se může ošklivit někdo, kdo už tisíce let nedělá nic jiného, než jen hloupě čaruje - když tedy zkrátka v tom věky zašlém zrcadle uviděl svoji věky zašlou učarovanou tvář, dostal nesmírný vztek a málem to zrcadlo roztřískal pantoflem na cimpr campr. Leč ovládl se - pak se zamyslil - pak mu po svraštělé tváři přeběhl zlý, ošklivý škleb - a pak začal čarovat.

Čáry máry fuk, budiž zrcadlo obrazem zla. Budiž zrcadlem, které bude vše hezké ukazovat jako zpitvořené - lásku jako nenávist, pravdu jako lež, krásu jako ošklivost, statečnost jako zbabělost, ctnost jako hřích a hřích jako cnost. Dobrým budeš lhát, že jsou zlí a zlým, že jsou dobří. Když byl s čarováním hotov, pak teprve vzal pantofel a zrcadlo roztříštil na milióny střepů a ty pak rozmetal svojí čarodějnou hůlkou do všech světových stran. A když pak byl hotov i s tím, tak usedl do svého čarodějného křesílka a okénkem pozoroval, co jeho zrcadlo zla napáchalo.

Už dlouho se tak nebavil. Smál se, až se za břicho popadal, tloukl se do stehen, hýkal, pištěl, zajíkal se smíchem, popadal dechu, občas se zakuckal a pak zase vybuchoval v salvy hurónského smíchu, co smíchu, řev to byl, že se celý hrad otřásal i s horou, takže na mnoha místech planety měly seizmologické detektory hotové posvícení. A bylo proč. Bylo opravdu směšné vidět statečného prince, kterak se omlouvá drakovi, který mu sežral princeznu, že mu způsobil zažívací potíže. Byl to vskutku zoufale komický pohled na moudré myslitele panáčkující před negramotnými oligofreniky, na světce líbající prach u nohou hromadných vrahů, na krásné dívky páchající sebevraždu při pohledu na tlusté otlemené megery, na Sněhurku, kterou trpaslíci prodali do bordelu, na ošklivou čarodějnici, která se stala miss universe...

Když se čaroděj dost vysmál a unavil, zatáhl na okénku roletu, vyčůral se a šel spát.

Dobrou noc.

24.01.2010, 18:57:00   Publikoval Luciferkomentářů: 3