Byl jednou jeden chlapec...
Lucifer
Možná teď čekáte, že byla jednou jedna a že někomu z toho bylo šoufl, ale tentokrát to byl jeden a nikomu to nevadilo.
Takže: byl jednou jeden chlapec, který byl natolik jemný až zženštilý, že mu ostatní chlapci říkali žertem Morbiděnka. Morbiděnka mezi ostatní chlapce moc nechodil, takže mu to nevadilo. Rodiče mu zařídili soukromé učitele, takže Morbiděnka nemusel chodit vůbec nikam.
Morbiděnka nejraději seděl ve svém pokojíčku a četl si knížky. Morbiděnka četl strašně rád, byla to jeho nejoblíbenější záliba - nic jiného ho ani nezajímalo.
Když zrovna nebyl v dohledu žádný soukromý učitel nebo máma s nějakým jídlem nebo tak něco, sedl si Morbiděnka pohodlně do svého myšáku plyšáku a četl. Jeho pokoj, to byla vlastně jedna knihovna.
Jeho pokoj byl doslova obležen knihami. Kromě myšáku plyšáku nebylo vidět nic než knihy. A všechny ty knihy měl Morbiděnka přečtené nejméně dvakrát.
Teď seděl v myšáku plyšáku a již po třetí četl Osudnou domýšlivost od Friedricha Hayeka.
Z této pohádky plyne jedno poučení, ale jaké, to vám radši ani nepovím.
19.01.2010, 20:57:00 Publikoval Luciferkomentářů: 0