.:: Neviditelný čert ::.

Krasonoš

rubrika: Pohádky

Kvantově mechanická pohádka

Lucifer

Byl jednou jeden princ, který měl velmi sugestivní představu, že je nejkrásnějším princem v celém celičkém vesmíru. Proto mu říkali Krasonoš. Krasonoš se pro jistotu nedíval do zrcadla - ono ani nebylo do čeho, jeho otec král Krasoduch nechal pro jistotu všechna zrcadla odstranit - ale pravidelně navštěvoval hradní kartářku, aby mu z karet vyložila, kdo je na světě nejkrásnější. Kartářka vždycky zamíchala balíček karet a pak je vysázela na stůl. Poté začala obracet jednu kartu za druhou a vždycky dospěla k závěru: "Nejkrásnějším v celém celičkém vesmíru jsi ty, princi Krasonoši."

Jednoho dne se však hradní kartářka příliš opila kvalitním šnapsem, za svůj plat si to mohla hravě dovolit, a ještě si k tomu vykouřila marihuanu. Byla zkrátka zhulená jak carský důstojník a měla velmi těžký problém těmi kartami trefit na stůl. Nakonec se jí to přece jenom povedlo, i když některé karty musela zamést pod koberec, a skelným pohledem je započala interpretovat. Mumlala však natolik nesrozumitelně, že to už Krasonoš psychicky nevydržel, upadl do negativního stresu a zařval na kartářku: "Tak už konečně vyklop, kdo je na světě nejkrásnější!"

Kartářka dostala prudký záchvat smíchu opilého námořníka a pojednou kupodivu zcela zřetelně ze sebe konečně vypravila: "Tak to ti, milej chlapče, nedokážu říct se stoprocentní pravděpodobností, poněvadž krása člověka je velmi rozporuplná. Dovolila bych si přímo konstatovat, že je to kvantově náhodná realita." Hradní kartářka totiž ve skutečnosti vystudovala kvantovou fyziku, ale hradní pán usoudil, že financovat něco veskrze tak nesrozumitelného, jako je tento či jiný podobný výzkum vědeckých magorů, je jako vyhazovat těžce vydobyté peníze poctivou vládní prací přímo do septiku. A tak se novopečená kvantová fyzička rozhodla, že se bude živit ve výnosném podnikatelském sektoru. Náhodou se dozvěděla, jak vypadá novopečený princ a že pan hradní odstranil zrcadla, a tak si kvantově mechanicky spočítala, v čem by se dalo velmi efektivně a výnosně podnikat.

Krasonoš na ni vytřeštil všechny své tři oči, plus jedno poloviční, a zapištěl: "Co to meleš?" "Milý chlapče," započala s nechvalně známou noblesou kvantových fyziček reagovat hradní kartářka v mezerách mezi dalšími salvami smíchu a vytáhla ze šuplíku zrcátko, které používala ke kontrole nanášení make-upu. "Kvantový stav nejkrásnější se dá předpovědět jenom s určitou pravděpodobností, avšak nejošklivější, tedy něco jako absolutní nula, to se dá definovat téměř deterministicky přesně, jak se můžeš snadno přesvědčit, když hodíš čučku do tohohle zrcátka." Krasonoš na ni hleděl s dokořán otevřenými čtyřmi svými ústy a pak se před jeho obličeji objevilo zrcátko.

Co v tom zrcátku princ Krasonoš uviděl a co zakvičel na kartářku, to zůstalo přísně střeženým hradním tajemstvím. Hradní kartářka byla evakuována do nekonečně vzdáleného exilu a na její místo byla přijata jiná odbornice, která vystudovala plzeňská práva. Princ Krasonoš zase dostával na stůl ideologicky správné informace a vy se, milé děti, běžte konečně vyčůrat, okartáčovat zoubky a meteleskum bleskum do postýlky.

Nejkrásnější krasodušnou noc.