Neviditelný čert

Všichni pijeme z poháru zapomnění.

Lucifer

Byla jednou jedna krásná princezna s nádhernýma modrýma pomněnkovýma očima, postavou jako lusk, ňadry jako kedlubnami, zadečkem jako hlávkovým salátem a kotníky jako ředkvičkami. Byla to kytka.

I kytky mohou být princeznami.

Princezna Zapomněnka ráda hrála na klavír, ale protože si nikdy nepamatovala noty, hrála pokaždé jinak, ale pokaždé krásně. Její hrou byly uchváceny všechny kytky v širokém i úzkém okolí a kdokoli, kdo šel náhodou kolem, zůstal stát v němém úžasu. V úžasu nad tóny Zapomnění.

Zapomněnka byla jedno veliké zapomnění. Vše, co by se dalo zapamatovat, Zapomněnka zapomněla a zapomínala ráda. Ráda zapomínala na vše, na co by nerada vzpomínala. Šťastná to květina.

Přišel podzim, deště, divoký vítr, chladivá rána a smutné večery plné spadaného listí. Zářivé paprsky zářijového slunce zářily mezi kapkami zapomnění, kde Zapomněnka hrála na klavír v pavoučích sítích babího léta. A pavouci naslouchali a spřádali a spřádali - sítě zapomnění.

Zapomnění je pavoučí sítí babího léta.

Jednoho dne i babí léto skončilo, klavír dohrál, kytky uvadly a na Zapomněnku všichni zapomněli.

Všichni pijeme z poháru zapomnění.

20.01.2010, 20:35:00   Publikoval Luciferkomentářů: 0