Populárně naučný koutek


« strana 1 »

Gravitační díra v Indickém oceánu: Prohlubeň v gravitačním poli Země, která se vytvořila v důsledku zániku dávného oceánu


Psal se rok 1948, kdy geofyzik Felix Meinesz objevil u nejjižnějšího cípu pevninské Indie podivnou anomálii. V oblasti velké asi 3 miliony kilometrů čtverečních byla zemská gravitace nižší než průměrná. Jak je to možné? To vědci netušili až do roku 2023, kdy záhadu vyřešil superpočítač.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 2         


Jsou někteří živočichové skutečně „nesmrtelní“?


V článku „Chtěli byste se dožít 1 000 let nebo dokonce dosáhnout nesmrtelnosti?“ bylo demonstrováno, že stárnutí lze uniknout s pomocí speciálních nanorobotů. Ukázalo se však, že u některých živočichů to funguje i přirozeným způsobem. Jejich buňky se replikují téměř bez jakékoli degenerace. Věda pomalu odhaluje podrobnosti a teorie o rozmanitých způsobech, jak se tyto organismy vyhýbají stárnutí.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Chtěli byste se dožít 1 000 let nebo dokonce dosáhnout nesmrtelnosti?


Lidé někdy umírají na selhání mozku. Zpravidla ne stárnutím, ale v důsledku nějaké mozkové příhody. U těla to může být stejné – povětšinou však zestárne natolik, že už není provozuschopné. Biologicky máte vyměřený čas. Jen někteří se dožijí sta let. Technologický vizionář Raymonda Kurzweil tvrdí, že díky pokroku v biotechnologii a umělé inteligenci se blížíme k okamžiku, kdy budeme schopni překonat biologické limity a dosáhnout jakési formy nesmrtelnosti. Věří, že první člověk, který se dožije 1 000 let, se pravděpodobně již narodil. Nástrojem se stanou nanoroboti, schopni neomezeně udržovat lidské tělo ve zdraví tím, že budou monitorovat zásoby životně důležitých látek, upravovat jejich hladiny podle potřeby a zachovávat tím zdraví orgánů.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Kvantoví fyzici objevili „záporný čas“ v podivném experimentu


Na Live Science jsem narazil na článek, který se v rámci kvantové fyziky zabývá jedním podivným jevem. Díky speciálního experimentu se ukázalo, že fotony mohou zdánlivě opustit materiál dříve, než do něj vstoupí, což bylo považováno za důkaz existence něčeho jako negativního (záporného) času. Ten pojem je třeba brát s určitým nadhledem. Ve skutečnosti záporný čas neexistuje. Elementární částice se však někdy chovají jako by existoval. Následují komprimované a stylisticky poupravené výňatky z článku.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Některé zajímavosti o Albertu Einsteinovi


Albert Einstein se narodil 14. března 1879 v německé Ulmu a zemřel 18. dubna 1955 v Princetonu, New Jersey, USA. Byl teoretickým fyzikem, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob. Často je označován za největšího vědce 20. století, případně spolu s Newtonem za nejvýznamnějšího fyzika vůbec. Proslavil se především speciální a obecnou teorii relativity, myšlenkou kvantování elektromagnetického pole či vysvětlením Brownova pohybu, což je náhodný pohyb mikroskopických částic v kapalném nebo plynném médiu. V roce 1921 byl Einstein oceněn Nobelovou cenou za vysvětlení fotoelektrického jevu a za zásluhy o teoretickou fyziku. Albert Einstein byl mnohem víc než jen vědecký génius. Od jeho politického přesvědčení až po jeho nenávist k ponožkám. Na Live Science jsem objevil článek, který o Albertu Einsteinovi prezentuje 32 zábavných a náhodných faktů. Většinu z nich znám. Na internetu lze najít spoustu podobných seznamů. Následují vybrané zajímavosti ze zmíněného článku.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Obří víry v oceánech fungují jako černé díry ve vesmíru


V předchozích dvou pojednáních jsem předložil dvě nové teorie o černých dírách. Viz Největší kdy pozorované výtrysky černých děr jsou dlouhé jako 140 Mléčných drah a Radiační paradox Stephena Hawkinga by mohl být konečně vyřešen – pokud černé díry nejsou tím, čím se zdají být. Tentokrát to bude o něčem jiném, ale ne tak úplně. Na portálu Dotyk.cz jsem na přelomu června a července objevil článek, v němž se praví, že obří oceánské víry se chovají podobně jako černé díry. Následují poupravené výňatky z onoho článku.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 2         


Radiační paradox Stephena Hawkinga by mohl být konečně vyřešen – pokud černé díry nejsou tím, čím se zdají být


Navazuji na předchozí pojednání Největší kdy pozorované výtrysky černých děr jsou dlouhé jako 140 Mléčných drah. Ve stejném zdroji jsem včera objevil zajímavý článek, který považuje černé díry za úplně jiné objekty, než se myslelo. Předkládaná teorie nabízí možnost, jak vyřešit radiační paradox Stephena Hawkinga. A nejen ten.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Největší kdy pozorované výtrysky černých děr jsou dlouhé jako 140 Mléčných drah


Opět se vracím k mému kosmologickému tématu, kterým jsou černé díry. Článků týkajících se černých děr jsem tady napsal spoustu. K nim jsem zpravidla dával svoje poznámky. Co si o tom myslím. Supermasivní černé díry se zpravidla nacházejí v centrech galaxií. I Mléčná dráha má ve svém středu obrovskou černou díru. Původně se předpokládalo, že cokoli spadne do černé díry, definitivně zmizí. Prostě se už nevrátí zpět. Stephen Hawking nicméně došel k závěru, že černé díry se vypařují. V roce 1971 Stephen Hawking dokázal, že se celková plocha horizontu událostí jakékoli skupiny černých děr nikdy nezmenší. V roce 1975 aplikoval teorii kvantového pole na zakřivený časoprostor okolo horizontu událostí a objevil, že černé díry mohou vyzařovat tepelné záření, známé jako Hawkingovo záření. To vzniká hned za horizontem událostí a v současném pojetí (existují ale i opačné výsledky) nenese žádnou informaci o vnitřku černé díry, protože je tepelné. To však znamená, že černé díry nejsou úplně černé a důsledkem je pomalé vypařování hmoty černé díry. Existuje však novější teorie, která tvrdí, že černé díry mohou produkovat obrovské výtrysky hmoty do okolního vesmíru. Následují výňatky z článku na Live Science.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Planetka Ceres


Na portálu Dotyk.cz jsem našel článek, že na planetce Ceres, která se nachází v oblasti mezi Marsem a Jupiterem je viditelná ze Země, mohl vzniknout život dříve než na Zemi. Zaujalo mě to. Zasnil jsem se, že moji dávní předkové jsou z Ceresu. A já myslel, že z afrických pralesů. O vzniku života ve vesmíru jsem tady už několikrát psal. Následují výňatky z onoho článku.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 2         


Vědci se domnívají, že atmosférický třpyt může Mars ohřát o více než 50 stupňů Fahrenheita


Nejbližší planeta, která by mohla být takovým menším dvojčetem Země, je Mars – čtvrtá planeta sluneční soustavy, druhá nejmenší planeta po Merkuru. Byla pojmenována po římském bohu války Martovi. Jedná se o planetu terestrického typu, tj. s pevným horninovým povrchem pokrytým impaktními krátery, vysokými sopkami, hlubokými kaňony a dalšími útvary. Nejstarší pozorování planety jsou známá již z období starověkých civilizací (Egypťané, Babylóňané a Řekové), kdy Mars sledovali pouhým okem. V první polovině 17. století využili astronomové první konstruované dalekohledy, díky nimž na povrchu planety rozeznali tmavé a světlé plochy, a proto usoudili, že Mars má polární čepičky. V roce 1877 se v mapách povrchu Marsu poprvé objevily nové útvary, tzv. kanály, u nichž si jejich objevitel Giovanni Schiaparelli nebyl jist, oč vlastně jde. Později se ukázalo, že jsou důsledkem optického klamu (pareidolie) způsobeného špatnými rozlišovacími schopnostmi dalekohledu a pohybem prachu po povrchu planety. Někteří astronomové a spisovatelé usoudili, že na Marsu by mohl být život. Ti odvážnější tvrdili, že by tam mohla být civilizace. Nakonec se ukázalo, že Mars je naprosto pustý. Objevily se nápady, jak Mars ohřát, aby se stal obyvatelným. Na Popular Science jsem narazil na článek, který upozorňuje na doposavad zřejmě ten nejzajímavější. Následující text jsou výňatky z toho článku.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


«     1    2  3  4  5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  40  41  42  43  44   »