Populárně naučný koutek


« strana 1 »

Počítání oveček


Už se vám podařilo probudit se do snu? Pokud jste četli některý z mých předchozích článků (Co se Ti dnes zdálo?, Slova z prostoru), tak jistě víte, na co se vlastně ptám. Jde o takzvané lucidní snění. Lidé, kterým se to podaří (poprvé většinou jen na chvíli) bývají velice nadšení a rádi by lucidní snění znovu prožili. Dnes přináším trochu teorie ohledně spánku a pár technik, jak se ve snu probudit a pocítit lucidní sen na vlastní kůži.

 

Marky


Celý článek »

komentářů: 12         


Inteligentní lidé jsou plni pochybností


„Komunikování naše vzájemné vztahy i osobnost nejen odráží, nýbrž je též spoluvytváří. A tudíž, chceme-li vztahy s lidmi utvářet či měnit, zajisté k lepšímu, nabízí se šance v tom, JAK spolu kvalitněji komunikovat slovy, gesty, intonací, mimikou – a třeba i souznějícím mlčením.“ Průvodce mezilidskou komunikací, Ivo Plaňava

Jak někteří z vás již zřejmě poznali, pokračuji tímto příspěvkem v sérii článků o mezilidském komunikování (Proč je v té polívce hrášek?, Chápeš, co tím chci říct?, Mars není Venuše). Tentokrát bych se chtěla zaměřit na problémy v komunikování a tím jak vlastně taková správná komunikace vypadá.

 

Marky


Celý článek »

komentářů: 18         


Chápeš, co tím chci říct?


Kohn jde k Roubíčkovi, půjčit si vozík. Cestou ho však přepadnou obavy a Kohn si říká: „Roubíček je lakomec, on mi ten vozík nepůjčí.“ Přesto jde dál, ale před Roubíčkovým domem zase mudruje: „No jo, Roubíček je lakomej, ten mi ten vozík určitě nepůjčí.“ Nakonec vystoupá do třetího patra, zazvoní na Roubíčka, a když mu přijde otevřít tak povídá: „Roubíček, když jsou taková svině, tak si ten vozík nechaj.“

 

Marky


Celý článek »

komentářů: 6         


Proč v té polívce není hrášek?


Dostala se mi dnes do rukou (při předvánočním úklidu) netradiční učebnice “Průvodce mezilidskou komunikací”, kterou napsal docent Ivo Plaňava, psycholog, autor mnoha knih o vztazích mezi lidmi a především velice moudrý člověk, na jehož skvělých přednáškách jsem chvílemi zapomínala, že jsem ve škole a ne na one man show.

 

Marky


Celý článek »

komentářů: 3         


Fyzika plazmatu


Už dlouho jsem přemýšlel, že tady na předkládané téma napíšu nějaký článek. Hodně jsem váhal – nicméně čas už nastal. O co jde. Jde o to, že jsem vystudoval na Masarykově univerzitě v Brně. Brno je krásné město, čehož jsem si užíval. Byl jsem nicméně utvořen k tomu, abych se zabýval fyzikou, čemuž jsem se nikterak nebránil, jelikož jsem od samotných svých základů tušil, že musím poznat podstatu světa – tedy to, do čeho jsem byl vyhozen do života.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 18         


Projektování našich matematických modelů do vesmírné reality


K sepsání tohoto příspěvku do Populárně naučného koutku mě podnítilo zhlédnutí interview s profesorem kvantové fyziky Janem Rakem, na které včera upozornila v Čertím poklábosení Stella pod značkou xxx. Název interview zní: Že je sklenice hmotná, je trochu iluze. Existujeme jen tady a teď, říká vědec z CERNu. Nepochybuji, že profesor Rak se v kvantové fyzice pohybuje jako ryba ve vodě – do CERNu by nepřijali jen tak nějakého samorostlého amatéra. Pochybuji však o některých jeho závěrech, ačkoli není vyloučeno, že jsem jeho podobenstvím nemusel zcela porozumět. To se stává. V každém případě nesouhlasím s tím, že sklenice (strom, vlak, Slunce, Venuše…) je hmotná jen tak trochu iluzorně. Ani v podobě jakoby demonstrativního podobenství.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 2         


Částicová horečka


Osmnáctého dne dubnového měsíce jsem zde zveřejnil první výtažek z knížky od Chucka Klostermana, která se mi zcela náhodně dokulila do rukou. Nyní jsem se rozhodl, že z ní vykulím další dávku, která se jmenuje „částicová horečka“. Tahle pasáž v Klostermanově knížce mě nezřízeně zaujala, jelikož si myslím, že se pokusil udeřit částice v hlavách tzv. teoretických fyziků na hlavičku. Následující text je téměř doslovně, až na mnou droboučce provedené stylistické úpravy, překlopen z Klostermanova zdroje. K tomu jsem připojil svůj kratinký doplněk, jemuž nemusíte věnovat svých stále ještě kupodivu aktivních neuronů pozornost.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 27         


Gravitace jako sémantický konstrukt?


Jak zde již bylo několikrát řečeno, naposledy v Hledání teorie všeho se Stephenem Hawkingem, fyzika rozeznává čtyři základní (fundamentální) interakce (síly): gravitační, elektromagnetickou, silnou a slabou. Před pár dny se mi do rukou zcela náhodným způsobem dostala knížka od úspěšného autora zhruba sedmi knižních bestsellerů Chucka Klostermana, který pochází ze Severní Dakoty a v současnosti žije se svou ženou v newyorském Brooklynu. V této knížce, jejíž název naleznete na konci příspěvku, Klosterman vtipným způsobem na mnoha příkladech ukazuje, jak jepičí život mají „věčné pravdy“ a jak často vycházíme při svých úvahách z předpokladů, které jsou od začátku chybné. A hned v úvodu svého čtivého elaborátu si bere na paškál gravitaci.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 14         


Hledání teorie všeho se Stephenem Hawkingem


Před nedávnem se mi dostala do rukou knížka od německého vědeckého publicisty Rüdigera Vaase, která se zabývá životním dílem a myšlenkami jednoho z nejznámějších vědců (fyziků) Stephena Hawkinga. Svůj poslední příspěvek do Populárně naučného koutku jsem vložil téměř před rokem (Nejopravdovější skutečnost (kaleidoskopická dětská ohrádka)) a více jak měsíc předtím jsem tam prozatímně zakončil nedokončenou sérii o Neznámém vesmíru. Slíbil jsem, že ji v brzké době dokončím, jenže ani po více jak jednoroční pauze s tím stále ještě váhám. Problém není ve zdroji této série, ale v mém myšlenkovém postoji, který se někdy až výrazně liší od toho, co se píše ve většině populárně naučných, ale i ryze odborných knížkách či článcích. V posledním roce však v mém životě nastala dost výrazná změna, která mé myšlenky zavedla úplně jiným směrem. Blíží se však čas, kdy svůj slib budu moci splnit, nicméně zatím jako předskokana předkládám výňatek z Vaasovy knížky.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 88         


Bez omylu není poznání (Christian Doppler, Ernst Mach)


Jeden mohl být kameníkem či prodavačem, druhý uměleckým řezbářem. Zdravý selský rozum zprvu jejich otcům velel zabezpečit budoucnost synů jistotou řemesla. Ale ani Dopplerův, ani Machův otec se nebáli překročit meze jistoty a umožnili synům náročné studium. A synové se zase nebáli jít neprošlapanými cestami, aby dosáhli výsledků, které stojí na prahu moderní vědy. To nejplodnější období obou, Dopplera i Macha, je těsně spjato s naším hlavním městem – jak o tom svědčí i pamětní desky nebo názvy institucí. „Každá změna je poruchou stability systému – vyvolá pochyby o zavedených vztazích, znepokojuje nás, dává vznik novému problému, nutí nás hledat nové souvislosti a pátrat po jejich příčinách. Hlavní funkcí při získávání nových poznatků má právě abstrakce a fantazie. Právě taková fantazie nás může dovést jak k novému poznatku, tak i k omylu. Poznání i omyly mají tedy stejný původ a rozlišit je můžeme jen prostřednictvím zkušenosti. Jenom díky fantazii lze v empirických vědách použít tak významnou metodu, jakou je myšlenkový experiment.“ (Ernst Mach)

 

Stella


Celý článek »

komentářů: 14         


«     1    2  3  4  5 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .  33  34  35  36  37   »