Neviditelný čert

Vědci identifikovali v krvi „proteinovou signaturu“, která by mohla předpovídat zdravé stárnutí

Na téma stárnutí a délky lidského života jsem zde uvedl řadu článků, naposledy „Jak dlouho může člověk ve skutečnosti žít?“, který se mimo jiné zabývá myšlenkou, co kdyby lékaři jednou dokázali odstranit většinu nemocí a dalších problémů, kvůli nimž lidské tělo stárne a nakonec přestane fungovat. Vědci se pokusili spočítat, kde by pak mohla být jeho hranice. Člověk by ani v takovém případě zřejmě nežil věčně. V našich buňkách se totiž od narození postupně hromadí drobné změny v DNA a těm se zatím nedokážeme úplně vyhnout. Nový výpočet ukazuje, že právě ony by jednou mohly rozhodnout o tom, jak dlouho lidské tělo vydrží. Na Live Science jsem objevil článek, v němž se praví, že určitý poměr bílkovin produkovaných imunitními buňkami v krvi souvisí s vyšším rizikem onemocnění spojených s věkem.

Lucifer

Vědci odhalili jemné rozdíly v imunitních buňkách, které mohou pomoci určit, zda člověk stárne zdravě, nebo je náchylný k nemocem. Dva lidé narození přesně ve stejný den mohou stárnout zcela odlišným způsobem – jeden v relativním zdraví a druhý s chronickým onemocněním. Vědci nyní objevili klíčový rozdíl v imunitním systému lidí, kteří jsou náchylnější k onemocněním spojeným se stárnutím, a ten by mohl pomoci vysvětlit, proč někteří lidé zůstávají déle zdraví.

U mladých lidí obsahuje imunitní systém mnoho naivních T-buněk, což je typ bílých krvinek. V průběhu času se vlivem vystavení patogenům a očkování některé z těchto T-buněk přemění na paměťové buňky, které dokážou rychle reagovat a bránit tělo před mikroorganismy. Tyto paměťové buňky produkují různé typy charakteristických proteinů, tzv. granzymů, které ničí infikované buňky. Existují v různých „variantách“, včetně granzymu K a granzymu B. V nové studii, zveřejněné 9. října v časopise Immunity, vědci zjistili, že jedinci s větším počtem paměťových buněk produkujících granzym K než buněk produkujících granzym B mají tendenci stárnout zdravěji.

 V budoucnu by poměr buněk produkujících granzym K a granzym B v krvi člověka mohl sloužit jako test k určení, „zda se nacházíte na správné trajektorii stárnutí, či nikoli“, sdělil serveru Live Science spoluautor studie Maxim Artyomov, imunolog z Washington University v St. Louis. V dřívějším výzkumu stejný tým zjistil, že u starých laboratorních myší se buňky produkující granzym K hromadily v několika tkáních a byly spojeny se zánětem. Stejný nárůst buněk produkujících granzym K pozorovali také ve vzorcích krve starších dospělých.

V nové studii odhalili další kousek skládačky: dynamiku buněk produkujících granzym B. Nejprve analyzovali imunitní buňky odebrané od více než 2 600 lidí ve věku od 18 do 97 let a sledovali poměr buněk produkujících granzym K a granzym B. Zjistili, že u lidí s nižším poměrem populací buněk produkujících granzym K k buňkám produkujícím granzym B byla vyšší pravděpodobnost výskytu autoimunitních onemocnění nebo jiných chronických imunitních poruch. V druhé analýze se zaměřili jak na imunitní buňky, tak na proteiny v krvi odebrané od 329 lidí a na základě těchto údajů identifikovali „proteinovou signaturu“ spojenou s vysokým počtem buněk produkujících granzym B.

Následně hledali tuto proteinovou signaturu u přibližně 48 000 účastníků, kteří poskytli údaje do UK Biobank, rozsáhlé databáze zdravotních údajů dospělých osob žijících ve Velké Británii. Lidé, u nichž se na základě krevních proteinů předpokládala vyšší hladina buněk produkujících granzym B, vykazovali v následujících 17 letech horší zdravotní výsledky, včetně vyššího rizika úmrtí a onemocnění, jako je cukrovka, vysoký krevní tlak a onemocnění jater a ledvin. Tyto výsledky by mohly poukazovat na aspekt stárnutí imunitního systému, který dosud nebyl zcela objasněn.

Ačkoli však existuje silná souvislost mezi rovnováhou těchto buněčných populací a rizikem onemocnění, Artyomov zdůraznil, že studie neprokazuje, že by tento poměr přímo způsoboval zhoršené zdravotní výsledky. K pochopení toho, proč je vyšší počet buněk produkujících granzym B spojen se zhoršeným zdravotním stavem, by byly zapotřebí další studie. „Toto pozorování může být pouze důsledkem, nikoli příčinou onemocnění,“ poznamenal Artyomov.

Je také důležité si uvědomit, že buňky produkující granzym K u myší nejsou stejné jako buňky produkující granzym K u lidí. U myší představují zralejší, specializovanější stadium vývoje imunitních buněk, zatímco u lidí tomuto popisu lépe odpovídají buňky s granzymem B. U lidí se vlastnosti imunitních buněk mohou také lišit v rámci různých lidských populací. Poměr K/B může představovat „nové“ vodítko, které vědcům pomůže porozumět zdravému stárnutí; je však zapotřebí více údajů k objasnění toho, proč a jak tento poměr souvisí se zdravým či nezdravým stárnutím.

Zdroj: Live Science, Scientists have identified a 'protein signature' in blood that could predict healthy aging

12.10.2026, 10:28:56   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

Mozek umí něco, co vědci dlouho považovali za iluzi, a možná není tím, za co jsme ho považovali

Náš mozek, varovali, ve skutečnosti nezpracovává dva složité úkoly současně, ale mezi nimi velmi rychle přepíná, čímž vytváří falešný dojem souběžnosti. Přímým důsledkem tohoto přepínání je více chyb, pomalejší výkon a postupné duševní vyčerpání. To, co jsme vždy považovali za jediný orgán, by ve skutečnosti mohlo být výsledkem sloučení dvou nezávislých neuronových sítí, které evoluce postupně sbližovala, až se spojily pod jednou lebkou.

Lucifer

08.10.2026, 07:39:08   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

Co je na druhé straně černé díry?

Einsteinova obecná relativita dokáže velmi přesně popsat gravitaci černých děr, deformaci časoprostoru i pohyb hmoty v okolí. A všechny dosavadní pozorování s teorií pozoruhodně souhlasí. Jenže existují dvě otázky, na které Einsteinova fyzika nestačí. Kam se poděje hmota, která spadne dovnitř? A co se stane s černou dírou na úplném konci její existence? Právě zde vstupuje do hry kvantová fyzika. Dlouhou dobu se předpokládalo, že černé díry existují navždy. Pak přišel Stephen Hawking a ukázal něco šokujícího. Podle kvantové fyziky černé díry pomalu vyzařují energii – dnes známou jako Hawkingovo záření. Kvůli tomu postupně ztrácejí hmotu a velmi pomalu se „vypařují“.

Lucifer

06.10.2026, 07:12:02   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

Jak dlouho může člověk ve skutečnosti žít?

Sto let je věk, kterého se dožije jen malá část lidí. Co kdyby však lékaři jednou dokázali odstranit většinu nemocí a dalších problémů, kvůli nimž lidské tělo stárne a nakonec přestane fungovat? Vědci se pokusili spočítat, kde by pak mohla být jeho hranice. Člověk by ani v takovém případě zřejmě nežil věčně. V našich buňkách se totiž od narození postupně hromadí drobné změny v DNA a těm se zatím nedokážeme úplně vyhnout. Nový výpočet ukazuje, že právě ony by jednou mohly rozhodnout o tom, jak dlouho lidské tělo vydrží.

Lucifer

04.10.2026, 07:08:29   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

Kvantový trik pomáhá zredukovat přebujelé modely umělé inteligence

Kus materiálu doslova vře elektrony, které se při svém chaotickém pohybu vzájemně postrkují. Kvantifikovat, jak jedna částice v této vřavě ovlivňuje ostatní, je tak složité, že fyzici už v 90. letech vyvinuli speciální matematický aparát zvaný tenzorové sítě, aby tento jev vůbec dokázali popsat. Když se o zhruba deset let později začal tenzorovými sítěmi zabývat kvantový fyzik Román Orús, vůbec ho nenapadlo, že by je mohl uplatnit v oblastech umělé inteligence, které s nimi zdánlivě vůbec nesouvisejí.

Lucifer

02.10.2026, 00:09:29   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

Vědci objevili buňky, které přelstívají smrt a obnovují poškozenou tkáň

Vědci objevili populaci buněk, které dokážou spustit proces programované buněčné smrti, přežít jej a poté pomoci rychle obnovit poškozenou tkáň. Jejich potomci se stávají mnohem odolnějšími vůči budoucímu poškození, což odhaluje mechanismus, který by mohl zlepšit hojení, ale také přispět k návratu rakoviny po léčbě. Tkáně, jako je kůže, spolu s epitelovými vrstvami, které pokrývají a vystýlají mnoho orgánů, mají pozoruhodnou schopnost se po rozsáhlém poškození samy obnovit. Vědci o této reakci, nazývané kompenzační proliferace, vědí již zhruba půl století. Přesně to, jak se buňkám daří spustit tak dramatický opětovný růst, však zůstávalo záhadou.

Lucifer

26.09.2026, 06:26:53   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

Ztracená civilizace v Amazonii

V bolivijské džungli, skryté pod zdánlivě neprostupnou vegetací, se archeologům podařilo objevit rozlehlé ruiny amazonských osad, které byly kdysi domovem domorodé zemědělské společnosti se zálibou v kosmologii. Dnes už víme, že velké části dnešní Amazonie byly v minulých staletích a tisíciletích osídlené dávnými civilizacemi a současný prales tam vyrostl na ruinách tehdejších sídel a farem, které tak pečlivě ukryl před našimi zraky. Archeologové vybavení moderními přístroji ale pronikají do nitra amazonských pralesů a objevují tam pozůstatky těchto dávných civilizací.

Lucifer

22.09.2026, 06:28:48   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

Vývoj nových efektivnějších léků proti rakovině

Chytrý experimentální lék může podle prvních výsledků probíhající klinické studie zmenšit nádory nejméně o 30 procent, a to hned u šesti nejčastějších typů rakoviny. Informoval o tom The Guardian. Lék vyvinutý v Oxfordu pracuje na jednoduchém principu – brání tomu, aby se rakovinné buňky „schovávaly“ před imunitním systémem. Tím zvyšuje účinnost imunoterapie, která jinak u některých pacientů příliš nefunguje. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) dnes schválil přípravek Rasonque (daraxonrasib), inhibitor RAS pro nejčastější formu rakoviny slinivky břišní. Tím se pacientům s pokročilým karcinomem slinivky břišní nabídla nová možnost léčby s několikaměsíčním předstihem.

Lucifer

10.09.2026, 11:47:24   Publikoval Luciferkomentářů: 4         

Vědci nechali padat jednotlivé atomy. Výsledek znovu potvrdil Einsteinovu obecnou teorii relativity

Tři univerzity: izraelská Ben-Gurionova univerzita v Negevu, německá univerzita v Ulmu a britská univerzita v Oxfordu, spojily síly, aby provedly něco, co na první pohled připomíná školní cvičení: nechat padat předměty a sledovat, co se s nimi stane. Experiment, který právě zveřejnili v prestižním časopise Science Advances, však není vůbec triviální: těmito „předměty“ jsou jednotlivé atomy rubidia a měřilo se, zda gravitace popsaná obecnou teorií relativity funguje stejně i v oblasti kvantové fyziky, oboru, který popisuje chování částic a atomů.

Lucifer

08.09.2026, 11:21:15   Publikoval Luciferkomentářů: 2         

Psilocybin může chránit před častým, oslabujícím vedlejším účinkem chemoterapie

Předběžné výzkumy naznačují, že psychedelická látka, která je známá především svými účinky na mozek, může také chránit periferní nervy před poškozením způsobeným chemoterapií. Chemoterapie může zachraňovat životy, ale u mnoha pacientů s rakovinou zanechává bolestivé následky: poškozené nervy, které pálí, brní nebo znecitlivují. Vědci nyní uvádějí, že psychedelická látka by mohla tyto nervy chránit – nikoli díky svým halucinogenním účinkům, ale tím, že pomáhá neuronům udržovat vnitřní přísun energie.

Lucifer

06.09.2026, 12:35:08   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

Astronauti mají potíže s vyprazdňováním a dochází u nich ke změně a fungování mozku

Člověk ještě není a nejspíš dlouho nebude jak fyzicky, tak psychicky připravený na delší pobyt ve vesmíru. Domnívám se, že ambiciózní představa začít v nejbližších letech budovat na Měsíci základnu, která se časem změní v město, se jen tak hned neuskuteční. Důvodů je několik. V tomto článku se budu věnovat zácpě a změně struktury a fungování lidského mozku.

Lucifer

29.08.2026, 13:02:51   Publikoval Luciferkomentářů: 0         

Cirkadiánní rytmus

Cirkadiánní rytmus (případně cirkadiální) je biologický rytmus s periodou o délce 20–28 hodin. Je jedním z biorytmů, tedy kolísání aktivity a bdělosti nejčastěji s denní, měsíční nebo roční periodou. Různé systémy těla sledují cirkadiánní rytmy, které jsou synchronizovány s hlavními hodinami v mozku. Tyto hlavní hodiny jsou přímo ovlivněny podněty prostředí, zejména světlem, a proto jsou cirkadiánní rytmy svázány s cyklem dne a noci. Pokud je cirkadiánní rytmus správně sladěn, může podporovat konzistentní a regenerační spánek. Když je ale tento cirkadiánní rytmus zahozen, může způsobit značné problémy se spánkem, včetně nespavosti.

Lucifer

21.08.2026, 14:14:50   Publikoval Luciferkomentářů: 0