Neviditelný čert

Hned za kapitolou věnující se řešení očisty našeho organismu od toxické zátěže z knížky Doba jedová 4 – Hormony se nachází kapitola věnující se vlivu moderního elektromagnetického smogu (též elektrosmogu) na naše zdraví, což je stále ještě velmi opomíjeno či přímo ignorováno. Vzhledem k tomu, že na tuto problematiku jsem zde již několikrát narazil, kupříkladu v souvislosti s mobilními telefony, s nimiž si dnes už hrají i malé děti a značná část populace je nedá z ruky nebo od hlavy, rozhodl jsem se tuto pasáž připojit bezprostředně za tu předchozí.

Lucifer

Naše náklonnost ke všemu, co je spojeno s elektřinou, znamená, že nyní žijeme v moři plném elektromagnetických vln. Ne že bychom v moři elektromagnetických vln nežili v dávnějších dobách. To moře však bylo přirozené, příliš se neměnilo a nebylo zahlcené elektromagnetickým smogem, produkovaným často velmi silnými zdroji jako dnes, a náš organismus na něj byl adaptovaný. Elektromagnetické záření (Electromagnetic radiation - EMR) je odhadem sto až dvě stě milionkrát větší než před sto lety. Problém zhoršuje exploze bezdrátových technologií, jako jsou mobilní telefony, kapesní počítače, bluetooth, WiFi a mikrovlnné vysílače nezbytné pro přenos. Tento všudypřítomný svět vyzařuje určité spektrum EMR, které má specifické škodlivé účinky na živé systémy.

Homeostázu lidského těla nyní narušují dosud nebývalé hladiny všech forem EMR, které závažně poškozuje jeho schopnost správně fungovat. Sto bilionů buněk v lidském těle spolu navzájem komunikuje nepatrnými elektromagnetickými signály a biochemickými reakcemi. Tyto signální dráhy nesou informace, které se přenášejí do všech biochemických a fyziologických procesů v těle. Neustálé vystavení EMR může tuto buněčnou komunikaci drasticky zkreslovat a narušovat, způsobovat abnormální buněčný mechanismus a v konečném důsledku nemoc.

Biologický stres způsobený elektrosmogem hluboce poškozuje normální fyziologii a mezibuněčnou komunikaci. Představte si ten chaos, když ve městě selžou komunikační systémy. Podobný chaos vzniká v těle na buněčné úrovni, když se vypnou normální procesy a naruší se mezibuněčná komunikace. Zhorší se buněčná funkce, dochází k poškození buněčných stěn a škodlivému působení volných radikálů, živiny se nemohou dostat dovnitř a jedovaté látky ven. Stovky studií prokázaly škodlivé účinky EMR na imunitní systém, enzymatickou syntézu, nervovou soustavu, učení, nálady a vzorce chování.

Hormony jsou velmi účinné látky. Endokrinní žlázy jich produkují jen nepatrné množství, ale se silným účinkem. Většina hormonů, jako je estrogen, progesteron, testosteron, inzulin a melatonin, se tvoří v poměru jedné miliardtiny či biliontiny celku. Dokonce i drobné kolísání hormonální hladiny může vytvořit velké fyziologické změny. Hormony hluboce ovlivňují průběh všech životních procesů a zachování hormonální rovnováhy je zásadně důležité pro optimální zdraví. Moderní životní styl v mnoha ohledech ohrožuje optimální endokrinní funkci. Stres, toxicita, nekvalitní potraviny, nedostatek spánku, farmaceutické léky – to vše jsou známé endokrinní disruptory. Jeden narušující faktor je však závažně opomíjen: EMR.

Hluboko uprostřed mozku se nachází světlocitlivá endokrinní žláza zhruba o velikosti hrášku – šišinka (epifýza). Od pradávných dob byla spojována s mystickým, vševidoucím „třetím okem“. Dříve byla opomíjena jako zbytečný orgán (podobně na tom bylo slepé střevo), ale nyní je považována za jednu z nejdůležitějších žláz v celém těle. Šišinka je hlavním místem tvorby spánkového hormonu melatoninu. Byl objeven v roce 1958 a nyní je vychvalován jako zázračný hormon regulující mnoho klíčových funkcí lidského růstu a zdraví a poskytující účinnou ochranu proti rakovině. Tvoří se zhruba po devadesáti minutách po usnutí. Vědce stále více překvapuje rozsah fyziologických procesů, které melatonin ovládá nebo ovlivňuje. Kupříkladu nejen že brání uvolňování estrogenu, ale také potlačuje vývoj rakoviny prsu. Při působení proti rakovině prsu melatonin také zasahuje proti dvěma dalším hrozbám, které zvyšují buněčné dělení v prsu – hormonu prolaktinu a tzv. epidermálnímu růstovému faktoru. Melatonin též posiluje protirakovinné účinky vitaminu D a zvyšuje jeho zastavovat nádorový růst – dvacetinásobně až stonásobně.

Samozřejmě je nezbytné zajistit, aby lidské tělo bylo schopno denně tvořit pravidelné a přiměřené množství melatoninu. Spaní v místnosti, kde jsme obklopeni svými oblíbenými přístroji, tj. mobilními telefony, digitálními budíky, CD přehrávači, rádii, počítači a televizemi, může závažně potlačovat tvorbu melatoninu. Japonský Národní institut environmentálních studií prokázal, že buňky rakoviny prsu po léčbě melatoninem opět začaly růst, když byly vystaveny EMR. Bylo zjištěno, že magnetické pole narušuje signalizační činnost buněk, jejich vnitřní komunikační síť, která určuje, jak reagují na své prostředí. Nyní je známo, že k potlačení melatoninu dochází při kmitočtech, které nejsou o moc vyšší než běžné rozpětí elektrických spotřebičů v domácnosti – 50 až 60 hertzů. Z příčinné souvislosti EMR s rakovinou prsu by se neměly znepokojovat pouze ženy. V pěti studiích bylo zvýšené EMR uvedeno jako příčina stoupajícího počtu případy rakoviny prsu u mužů. Bylo zjištěno, že muži, kteří pracují jako opraváři telefonních sítí, v elektrorozvodnách či technické infrastruktuře, mají až šestinásobně vyšší výskyt rakoviny prsu.

Výzkum experimentálního fyziologa Charlese Grahama zjistil, že magnetické pole má účinek na dva další hormony. Ženy, které byly přes noc v laboratoři vystaveny zvýšenému EMR, měly výrazně zvýšenou hladinu estrogenu, což je známý rizikový faktor rakoviny prsu. U mužů expozice EMR snížila hladinu testosteronu – pokles hormonální hladiny spojovaný s rakovinou varlat a prostaty. Graham upozorňuje, že trvalá síla pole je méně důležitá než střídavost či jiné rysy, například proudové nárazy. Při těchto nárazech se soustředí velké množství energie do krátkého časového úseku. Dochází k nim, kdykoli zapneme světlo či nějaký elektrický spotřebič, když se cyklicky spouštějí elektromotory či kompresory (například u ledniček či klimatizačních zařízení).

Neuropřenašeče, zvláštní skupina hormonů, mezi něž patří serotonin a dopamin, hrají důležitou roli v regulaci nálady. Změny hladiny serotoninu jsou spojovány s depresí. Například snížená hladina této látky v mozku je spojována se zvýšeným počtem sebevražd. Jedna studie zkoumala mozkovou funkci opic vystavených magnetickému poli s frekvencí 60 hertzů. Bylo zjištěno, že bezprostředně po expozici hladina serotoninu výrazně klesla a že po několika měsících se do normálu vrátila pouze hladina dopaminu. Vystavení vysoké intenzitě EMR také zvyšuje hladinu adrenalinu, vyměšovaného dření nadledvinek, hormonu stresové reakce „bojuj, nebo uteč“. Podobně je to s dalším stresovým hormonem, kortizolem, který ovlivňuje dlouhodobou stresovou reakci. Tvoří se také v nadledvinkách a podílí se na metabolismu glukózy, reguluje krevní tlak, uvolňování inzulinu, zánětlivou reakci a funkci imunitního systému.

Zdroj: Sherrill Sellmanová, Doba jedová 4 - Hormony

24.06.2014, 00:01:00   Publikoval Luciferkomentářů: 19