Neviditelný čert

Množství lidských vědomostí stále více ovlivňuje náš život. Od okamžiku, kdy člověk objevil oheň, uběhlo nejméně půl miliónu let. Mezi zlomové okamžiky lidských dějin patří poznatek pojmu čísla, který lemuje fascinující historii zřejmě nejen lidského druhu.Česká wikipedie nám říká, že číslo je abstraktní entita užívaná pro vyjádření množství nebo pořadí. Jiný pohled nám nabízí K. Weierstrass: „Přirozená čísla jsou nám dána od Boha, to ostatní je výmysl lidský.“ Rozdílný úhel pohledu na čísla využívá Bedřich Engels: „Pojmy počtu a figury nejsou vzaty odnikud jinud než ze skutečného světa.“

mefi

A obdobně náleží do dávných dob i úvahy o podstatě a původu matematických pojmů. Svědectvím budiž význam čísel, který byl jednotlivým entitám přiřazován. Kupříkladu starozákonné hebrejské desatero, sedmero smrtelných hříchů, trojjedinost křesťanského Boha, na magickou pětku, na „nga“ lamaistického Tibetu a dokonce i „devatero řek, devatero kopců“ v našich pohádkách.

Nejstarší prarodiče čísel zřejmě byli zářezy na dřevěné tyči či kosti. Tato první „přirozená čísla“ vytvořila základ pro čísla celá. Rozvoj čísel je zřejmě spojen s rozvojem abecedy potažmo písma.

V rozvinutých otrokářských společenstvích byly na osnově pojímání čísel a početních úkonů založeny systematické koncepce vidění světa. Starý Egypt matematiku dokonce hermeticky zapouzdřil v chrámech. Čísla a počítání se stalo doménou kněží, kteří výsledky prezentovali jako cosi získané magickou cestou. Ve Staré Hellas vyústily poznatky v ucelený pythagorejský systém, který chtěl na pojmu čísla vyložit celý svět. Tento způsob nazírání se replikoval i ve feudálním systému, jehož vrchol je reprezentován ve středověké arabské civilizaci, dědice antické kultury a „vědy“. V období první průmyslové revoluce matematika přestává být pouhým počítáním s čísly a vyvíjí se do abstraktních forem.

Arabská numerická soustava s velkou pravděpodobností pochází z Indie. Desítková soustava je založena na prastaré prstové početní metodě. Další početní soustava je dvacítková, při které se zřejmě uplatnily i prsty na nohou. Naproti tomu nulu objevili Sumeřané a Babylóňané.

Numerologie, jako věda zkoumající vliv čísel, se rozvíjela současně s číslicovou soustavou. I dnes někteří lidé doufají, že určitá čísla mají kouzelnou moc.

Současná matematika rozeznává čísla přirozená, čísla celá, čísla racionální, čísla iracionální a čísla reálná.

Moderní matematika používá kromě jednotlivého čísla i agregovaných typů. Příkladem nám mohou být čísla komplexní, založená na imaginární jednotce (druhá odmocnina z minus jedné), čísla využívající více imaginárních jednotek (tří a sedmi) se nazývají kvaterniony a oktoniony, ale také jsou dále mimo jiné zavedeny sedeniony (Formálně lze je definovat jako distributivní čísla s jednou reálnou a n imaginárními osami).

Rozvoj číselných soustav se odráží hned od počátku používání samočinných počítačů. Ty přinesly kromě binární číselné soustavy také soustavu o základu osm a šestnáct.

Kořeny číselného poznávání světa patří do dávné minulosti, do počátku kulturních dějin homo sapiens. A stejně tak do hluboké historie patří úvahy o původu matematických pojmů. Ale pojem čísla je pojem, kterým se historie lidstva vydělila ze živočišné a rostlinné říše.

Použité zdroje:

• Wikipedie
• Termodynamika a světový názor, Horizont, Praha 1981
• Historie Lidského poznávání Velké okamžiky vědy, REBO.cz, ISBN 978-80-255-0206-8

07.11.2020, 20:01:12   Publikoval Luciferkomentářů: 9