Nemoci srdce úzce spojeny s úrovní vzdělání

rubrika: Populárně naučný koutek


Nejnovější studie zjistily, že čím nižší vzdělání, tím větší riziko srdečního selhání.

Zuzana


congestiveheartdisease.jpgVýzkumníci už dříve shledali, že vzdělání nižší úrovně silné ovlivňuje ekonomickou situaci jednotlivců a poslední výzkum k této evidenci přidává přímé spojení chudoby s nemocí srdce. Výzkum taky potvrdil, že prevence srdečního selhání musí začít v raném věku. Postupné selhávání srdce je chronická kondice v níž srdce ztrácí schopnost pracovat tak efektivně, jak to tělo vyžaduje a způsobuje symptomy jako únavu, ztížené dýchání a vodu v končetinách. V polovině případů je příčinou zablokování srdečních tepen. Další hlavní důvody jsou nekontrolovaný a neléčný vysoký krevní tlak a cukrovka. Několik studií přišlo na to, že lidi s nízkým příjmem a menším vzděláním mají mnohem vyšší počet koronárních nemocí, ale stále se vědělo málo o jejich riziku srdečního selhávání. Nová studie, která zahrnula víc než 18 600 dospělých Dánů a trvala dvacet let, shledala, že u těch s nejvyšším vzděláním, tedy s vyšším než desetiletým pobytem ve škole, byla pravděpodobnost, že budou přijati do nemocnice se srdečním selháním o 30% menší, než u lidí s nejnižším vzděláním (ve škole pod osm let). Muži a ženy, jejichž úroveň vzdělání - pokud jde o počet odstudovaných let - byla někde uprostřed, se zároveň ocitají i ve střední úrovni rizika srdečního selhání, t.j. je u nich o 25% menší pravděpodobnost, že budou hospitalizováni kvůli zmíněné kondici. Výsledky studií, publikované v European Heart Journal, však nedokazují, že nízká úroveň vzdělání sama o sobě je tím pravým důvodem zvýšeného rizika.

Vědci zahrnuli do výzkumu faktory související se životním stylem, jako váhu, kouření, úroveň cholesterolu a cvičební aktivitu všech participantů a shledali, že existuje evidentní spojení mezi vzděláním a srdečním selháním. Podle výzkumníků jedna z možností je ta, že lidi s menším vzděláním a nižším příjmem míň pravděpodobně obdrží včasný, agresivní způsob léčby srdečního selhání nebo rizikových faktorů této nemoci, (např. vysoký krevní tlak nebo cukrovka). Poukazují taky na čím dál větší sociální rozdíly, které značně přispívají k šíření obezity, cukrovky a kouření. Takže dle nich bude nezbytné odvrátit nebezpečí těchto problémů hlavně u mladých lidí a sociální propast se pokoušet zmenšit, aby mladí lidé dostali adekvátní prevenci.

Výsledky výzkumu jsou založeny na zkoumání 18 616 dospělých lidí z Copenhagenu, kteří zpočátku výzkumu neměli žádnou srdeční nemoc. Ti byli sledováni od r. 1976 - déle než 21 let. 2 190 participantů bylo v průběhu výzkumu odvezeno do nemocnice kvůli srdečnímu selhání. Z participantů, kteří měli nejnižší vzdělání, bylo kvůli zmíněné nemoci hospitalizováno 18 % mužů a 15 % žen. U pacientů s nejvyšším vzděláním se jednalo o 13 % mužů a 6 % žen.

Vědci ale zdůraznili, že je zapotřebí dalších výzkumů k ještě přesnější ukazatelům, proč menší vzdělání vede k většímu riziku. Zatím by si lidí měli uvědomovat, že srdečnímu selhání se dá předcházet a riziko může být značně redukováno tím, že přestanou kouřit, osvojí si zdravé návyky ve stravování, budou pravidelně cvičit a udržovat normální váhu.


komentářů: 4         



Komentáře (Array)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

4
Zuzana (neregistrovaný) 16.12.2010, 22:58:07
:)!
Malokdo to dodrzuje striktne podle predpisu. A nekteri navic maji velkou kliku, neb prestupky se hladiny jejich cholesterolu a vyse tlaku moc nedotknou. Ti s mensi klikou si to holt hodi na vahu. ;)

3
Marie (neregistrovaný) 16.12.2010, 21:41:55
Jojo, kalorický tabulky ovládám, vím, co se má s čím a co ne, vím, co je na co dobré a co špatné, ale vůbec se mi nechce všechny ty příkazy a zákazy dodržovat. Je to možná známka nízkého intelektu, ale prvořadá je pro mě chuť do života. Mrkvičky chroupám ráda, ale jen když chci já. Jsem tedy zřetelně těžce nevzdělaná, ale je mi to fuk. Ve svém věku už asi těžko něco doženu. Kdybych se stravovala striktně podle předpisu, byla bych nevrlá a zlá. Jsem radši milá a hodná!(smajlík s vykřičníkem)

2 Milda
Zuzana (neregistrovaný) 16.12.2010, 20:27:10
Vcera jsem chtela k clanku poslat tento svuj nazor, nakonec neposlala, pridavam to ted:
Domnivam se, ze jeden z velkych duvodu je fakt, ze lidi s nizkym vzdelanim proste nevi, jak maji takovym nemocem predchazet, protoze o tech vecech nectou, nesleduji a nezajimaji se o informace ohledne zdravotni prevence, v prostredi, rovnez nemeli sanci se to dovedet, nebot tam byl postoj k temto vecem stejny + jak je uz uvedeno. Casto to ale neni uplne jejich vina. U lidi s dobrym ekonomickym zakladem, ale bez vyssiho vzdelani, (coz taky neni neobvykle), bych jejich sance odhadla jako prumerne t.j. maji patrne vetsi sanci kvuli snadnemu pristupu k dobrym lekarum, takze o prevenci jsou tam jiste pouceni, na druhe strane ale vzhledem k nedostatku vzdelani maji vetsi tendence rizika podcenovat, brat na lehkou vahu, nebo neuvedomit si je v plne mire. Takze patrne jeste dulezitejsi nez uroven vzdelani by mohl byt prave ekonomicky status, chudi lidi bez vzdelani casto nemaji ke kvalitnim lekarum tak snadny pristup. Pisu samozrejme o zdejsi situaci, vyzkum je z Danska.
Je zajimave, ze podle dalsich vyzkumu vzdelane zeny jsou na tom lip nez vzdelani muzi, sleduji ostreji vahu, cholesterol, tlak atp...

1 Obecněji lze mluvit o životním stylu
Mgr.Milda (neregistrovaný) 16.12.2010, 19:11:55
lidé bez vzdělání žijí jinak. Čumí do telky na fotbal, když na nějaký zápas opravdu jdou, tak igelitku s mnoha pivy v ruce. Intoš si spíše sedne na kolo, jede do přírody nebo si zahraje sám, volejbal nebo tenis, vlastně cokoliv. Tím si také spíše všimne, že něco není, jako dřív. Zajde k lékaři a problém je nalezený. Nevzdělanec ani nemá přehled, jestli mu bylo špatně po pátém, nebo sedmém pivě. Tím se lékařská opatření hodně opozdí.

«     1     »