Neviditelný čert

Název článku je zavádějící. Představa, že něco může být starší než vesmír, je naprosto nesmyslná. Tedy pokud hovoříme o našem vesmíru, který prý vznikl procesem zvaným Velký třesk. Ne že bych chtěl tuto teorii nějak zpochybňovat, ale ať už ten vesmír vznikl jakýmkoli způsobem, tak tady nemůže být žádná hvězda, která vznikla dříve. Mohou tady být však další vesmíry, které vznikly ještě dříve. V Populárně naučném koutku se nachází několik příspěvků, které se tímto tématem zabývají. Takže něco jako Multivesmír. Nekonečný počet dalších vesmírů, které různě vznikají a zanikají. Jestli byl nějaký počátek Multivesmíru, tak na tuhle otázku nemůže fakt nikdo racionálně odpovědět. Něco jako Bůh? Nechme toho. Je zcela kontraproduktivní, aby se naše mysl tímto směrem ubírala. Předevčírem jsem na internetu objevil článek Hvězda starší než sám vesmír: V souhvězdí Vah se nachází vesmírná rarita. Je v češtině a budu ho pod perexem citovat. Je v podstatě z druhé ruky, jelikož ho autorka sepsala na základě těchto zdrojů: Methuselah's Star Is Not Older Than The Universe After All, But It's Still Pretty Franking Old; How Can a Star Be Older Than the Universe?; Hubble Confirms HD 140283 as the Oldest Known Star.

Lucifer

Prastará hvězda získala příznačnou přezdívku Metuzalém a v laických kruzích rozpoutala polemiku, zda počátek vesmíru třeba nevypadal zcela jinak, než si představujeme. Vyskytl se i názor, že hvězda HD 140283 pochází z vesmíru předchozího, který existoval před velkým třeskem. Pro vědce to zní ale stejně, jako byste řekli, že je Země placatá.

Paradox musel mít nějaké jiné vysvětlení. Tím nejprostším mohla být chyba či nepřesnost ve výpočtu. Určit stáří hvězdy je poněkud složitější než počítat letokruhy stromu. Je k tomu zapotřebí znát vzdálenost tělesa od Země, intenzitu jeho světla i jeho chemické složení. U všech těchto hodnot se musí počítat s nějakou odchylkou.

Hubbleův kosmický dalekohled nedávno vzdálenost metuzalémské hvězdy upřesnil na 190 světelných let, čímž umožnil astronomům všechna čísla ve výpočtu pozměnit a dojít k novému výsledku. Podle něj by hvězda měla být stará 14,5 miliard let s možnou odchylkou plus minus 0.8 miliardy.

To už zní lépe. Pokud hvězda vznikla v období dolní hranice uvedené odchylky, časově se krásně vešla do doby velkého třesku (jehož datace mimochodem rovněž počítá s odchylkou plus minus 0,4 miliardy let). Všechno tedy do sebe zapadá, věda se neboří. I tak ale hvězda HD 140283 představuje v naší galaxii naprostou raritu. Je totiž starší než galaxie sama.

Dá se říci, že jde o nejstarší hvězdu, která kdy byla zkoumána. Zřejmě se zformovala velmi brzy po vzniku vesmíru a je s podivem, že vydržela zářit až do dnešních dnů. Astronomové předpokládají, že původně patřila k nějaké maličké galaxii, která byla pohlcena Mléčnou dráhou před 12 miliardami let. Svědčí o tom nejen její stáří, ale i závratná rychlost. Ta přesahuje milion kilometrů za hodinu, což je u stálic neobvyklé.

Když ji porovnáme s naším Sluncem, které se zrodilo teprve před 4.6 miliardami lety, metuzalémská hvězda se skládá téměř čistě z vodíku a hélia, tedy prvků, které utvářely první hvězdy po velkém třesku. Oproti tomu Slunce už obsahuje 250krát více prvků těžších, jež vznikly později v důsledku termojaderných procesů.

Podle vědců se HD 140283 nachází ve fázi, kdy se začíná měnit v rudého obra. Svému konci tedy neunikne ani ona. Časem se zvětší, pak se scvrkne a nakonec se zhroutí v černou díru. Stejně jako všechny její nebeské kolegyně.

Konec citace.

Co bych tak k tomu dodal. Především mě zaujal poslední odstavec, že všechny hvězdy se zhroutí v černou díru. To je samozřejmě nesmysl. O černých dírách, kterými se zabýval třeba Stephen Hawking, tady už byla též řada článků. Pojem černá díra je takovým úhelným kamenem astrofyziky. Předpokládá se, že každá nebo alespoň skoro každá galaxie má v centru obrovskou černou díru. Někteří astrofyzikové tvrdí, že černé díry se nacházejí i jinde a vesmír je jimi posetý. Jejich přítomnost dokonce může vysvětlit záhadou Temné hmoty či Temné energie, což je takový konstrukt, který si astrofyzici připočítali do svých modelů, aby jim alespoň jakž tak fungovaly.

Nechme teď plejádu všelijakých „mimoděložních“ černých děr stranou. Je to takový kompars. Tedy pokud vůbec je. Důležité jsou černé díry v centru galaxií. I v naší galaxii, které se říká Mléčná dráha. Ten, kdo ji takto nazval, měl nejspíš rád mléko. Kravské či ovčí, netuším. Já bych naši galaxii nazval Vinná dráha. Mám radši víno než mléko. Faktem nicméně je, alespoň to tvrdí astrofyzici, že v centru Mléčné dráhy je obří černá díra, která je schopna všechno kolem definitivně pohltit. Je to jenom otázka času. Kam se ta hmota, která spadne do černé díry, poděje, to nikdo neví. Respektive někteří usuzují, že se zase objeví v jiném vesmíru. Ale to jsou jenom takové dohady.

Stephen Hawking to neviděl až tak černě a navrhl hypotézu, že se černé díry mohou částečně vypařovat. Tedy vracet trošičku pohlcené hmoty zpět. Je to zajímavé, nicméně neřeší to zásadní problém postupného mizení hmoty galaxií. Černé díry jsou něco jako výlevky. Jako když po koupeli odšpuntujete vanu. Kam odtéká ta voda?

17.02.2022, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 6