Neviditelný čert

Až donedávna měli lidé pět základních smyslů: zrak, sluch, čich, chuť a hmat. K nim jsme přidali smysl pro rovnováhu, známý také jako vestibulární systém, který nám pomáhá udržovat držení těla a rovnováhu. Objev sedmého smyslu by však mohl převrátit naše chápání toho, jak komunikujeme s okolním světem.

Lucifer

Vědci z Queen Mary University v Londýně popsali u člověka sedmý smysl, který umožňuje vnímat předměty bez přímého kontaktu. Tento objev otřásá tradičním pojetím hmatu a otevírá nové možnosti pro výzkum lidské biologie i vývoj technologií.

Studium člověka bylo vždy předmětem velkého zájmu a tento nový objev by mohl odhalit aspekty naší biologie, které se dříve zdály nemožné. V době neustálých změn by tento objev mohl být předzvěstí nových způsobů pochopení lidské biologie.

Sedmý smysl, jak jej popsali vědci z Queen Mary University of London, je určitou formou „doteku na dálku“. To zpochybňuje naše tradiční chápání hmatu, který je obecně považován za proximální smysl, omezený na to, čeho se fyzicky dotýkáme. Nejnovější poznatky však naznačují, že lidé mohou vnímat předměty ještě předtím, než se jich fyzicky dotknou, což je schopnost, o níž se dříve myslelo, že je vlastní pouze některým živočišným druhům. Někteří říční ptáci, například břehule, detekují kořist ukrytou pod pískem pomocí jemných mechanických signálů přenášených prostředím.

Ve studii prezentované na Mezinárodní konferenci o vývoji a učení IEEE (ICDL) byli účastníci schopni najít kostku ukrytou v písku dříve, než se jí fyzicky dotkli, což dokazuje schopnost srovnatelnou se schopností pobřežních ptáků. Výsledky ukázaly, že lidé dosáhli 70,7 % přesnosti při detekci objektů, což naznačuje, že tento smysl může být běžnější, než se dosud předpokládalo.

Studie také porovnávala výkony lidí s robotickým hmatovým senzorem vycvičeným pomocí algoritmu dlouhé krátkodobé paměti (LSTM). Přestože robot dokázal detekovat objekty z o něco větší vzdálenosti, často produkoval falešně pozitivní výsledky a celkově dosáhl pouze 40 % přesnosti. To naznačuje, že ačkoli technologie dokáže napodobit určité lidské schopnosti, lidský smysl je v určitých souvislostech stále přesnější.

Tento sedmý smysl, který by se dal označit za formu mimosmyslového vnímání, otevírá nové možnosti pro vědecký a technologický výzkum. Mohl by mít uplatnění v oborech, jako je robotika, medicína a neurověda, kde by lepší pochopení lidských smyslů mohlo vést k významnému pokroku.

Zdroj: Techzpravy.cz, Celý život jste si mysleli, že máte 5 smyslů. Vědci vás nyní vyvedli z omylu

Dodatek

Těch smyslů máme možná víc. Například telepatie, které se věnují nejen parapsychologové, ale též uznávaní vědci. Faktem je, že něco takového včetně jasnovidnosti atd. existuje. Telepaticky dokážou svým způsobem komunikovat i ostatní živočichové.

Francouzský astronom Camille Flammarion se v knize Neznámo zabýval kontroverzními úkazy, jako je telepatie, telekineze, setkání s duchy zemřelých, zkrátka vším co patří do škatulky parapsychologie či spiritismu. Tak třeba k zjevení ducha vyjádřil hypotézu, že se může jednat o zcela přirozený a soudobou vědou vysvětlitelný jev.

Každý člověk vyzařuje jedinečnou informaci ve formě elektromagnetického záření. Když je ve stavu extrémního duševního pohnutí, jako třeba když umírá za zvlášť dramatických či krutých okolností, bude zřejmě jeho mozek vyzařovat velmi intenzivně. Tato informace se pak nějakým způsobem, prostřednictvím standardních fyzikálních informací, zaznamená do okolní hmoty. Citliví jedinci jsou schopni tuto informaci „přečíst“ a výsledek se v jejich mozku zobrazí jako vidění, jako „duch“.

Etzel Cardeña, profesor filosofie na univerzitě ve švédském Lundu, tvrdí, že telepatie je skutečný fenomén a lze ji vědecky vysvětlit. Tvrdí dokonce, že tímto fenoménem se zabývala celá řada špičkových vědců. Například Albert Einstein napsal předmluvu ke knize o telepatii. Není rozpor mezi paranormálními jevy a vědeckými metodami. Je to o tom, že jsme stále propojeni.

Mozek je neuronová síť, v níž jsou myšlenky rozprostřeny, a proto nakonec narazíme na překážku: na mozek samotný. Věda ovšem bude pronikat stále hlouběji do myslícího mozku a rozluští některé myšlenkové pochody, přesto však nebude možno „číst myšlenky“ s přesností slibovanou vědeckofantastickou literaturou. Je tu však možná přímější cesta, jak využít obrovských možností mozku. Což místo toho, abychom užívali rádiových vln, které jsou slabé a snadno se rozptýlí, zasáhnout přímo do mozkových neuronů? Tak bychom možná rozpoutali sílu ještě mnohem větší: psychokinezi.

V knize Trialogy na hranicích Západu je zmíněna teorie morfogenetických polí, jejímž autorem je biolog. Rupert Sheldrake. Podle ní v přírodě existuje inherentní (společná, kolektivní) paměť organismů, která je od starších podobných organismů získána prostřednictvím morfické rezonance.

V průběhu času si každý živočišný druh vytváří jakousi zásobárnu kolektivní paměti. Pravidelné přírodní jevy jsou záležitostí zvyku. Vesmír je vyvíjejícím se systémem zvyků. Pokud by vědecké potvrzení jediného paranormálního jevu postavilo dosavadní vědecké bádání na hlavu a otevřelo prostor pro zkoumání všech ostatních paranormálních fenoménů, potom můžeme předpokládat, že by to zároveň vedlo ke vzniku nových teorií pole.

Zatímco věda se na to dívá z pohledu současných fyzikálních, experimentálně doložitelných teorií, na rozhraní vědy a fantazie, stejně jako v klasických sci-fi románech, vznikají nejrůznější hypotézy mimo rámec současné vědy. Někteří z autorů těchto vizí přitom pocházejí z vědeckotechnické komunity. Oba přístupy však mají jeden společný základ, který je vědecky a prakticky zcela uchopitelný: každý proces po sobě zanechá v okolní přírodě či vesmíru nějakou informaci a otázkou je, jak a čím jsme ho schopni přečíst a dešifrovat.

Zdroj: Neviditelný čert, Telepatie, jasnovidnost a další „parapsychologické“ jevy

03.12.2025, 15:32:16   Publikoval Luciferkomentářů: 0