Neviditelný čert

V mimořádném výkonu, který vyvolal mohutný potlesk jako nejpozoruhodnější průlom v produkci pšenice od doby, kdy se obilí před 10 000 lety začalo pěstovat - britští vědci dekódovali pšeničný genome.

Zuzana

Nové druhy pšenice, resistentní nemocem, by mohly během dalších pěti let přinášet daleko větší výnos - s vyhlídkami na nižší ceny chleba a pšeničných produktů a větší bezpečnost jídla v zalidněnějším světě. A nejen to: místo aby chránili a tajili svůj objev, britští vědci, odpovědní za výzkum, dnes umístí nárys verze genomu online. Zpřístupní ho tak zadarmo pěstitelům na celém světě a dají jim možnost urychlit proces pěstování nových - nemoci odolných - variant, které jsou silně zapotřebí. V přítomnosti je většina pěstitelů závislá na tradičních metodách a technice, která se nijak podstatně nezměnila za stovky let. Produkce pšenice je - a to zejména letos v létě kvůli špatné ruské úrodě - pod silným tlakem. Přitom světová produkce jídla se bude muset v dalších 40 letech zvýšit o 40 procent, aby globální populace byla nasycena.

Jeden z hlavních vědců, stojící za britským výzkumem, včera řekl, že znalost pšeničného genomu je revoluce v tradičním pěstování pšenice. Jak vysvětlil, pěstitelé budou schopni zredukovat čas, který tradiční pěstování vyžaduje a vypěstovat nové variace resistentní nejen nemocem, ale i obdobím sucha. Konvenční pěstitelé mohou zužitkovat informaci obsaženou v pšeničném genomu k ochraně semen pro genetické ukazatele, které indikují přítomnost cenných genů, odolných nemocem a suchu.

Proces, který teď trvá pět nebo šest let bude za nové situace trvat pouze jeden nebo dva roky. Je tedy docela možné, že bochník chleba může levnější než je teď, jak řekl profesor Neil Hall, výzkumník genomu na universitě v Liverpoolu - v jednom z třech výzkumných center, kde probíhá v současné době zmíněný výzkum. Profesor Keith Edwards z University of Bristol řekl, že se jedná o skutečně pozoruhodný průlom. Ve velmi krátké době jsme dodali většinu postupu potřebných pro pěstitele, aby mohli indentifikovat genetické rozdíly v pšenici. Zveřejnění údajů dramaticky zvedne efektivitu v pěstování nových druhů.

Úroda pšenice na hektar se zvedne od římských dob trojnásobně. V poslední dekádě totiž dosáhli 'plateau', navzdory intenzívním pokusům pěstitelů, kteří ale byli nuceni bojovat s hrozbami stále se rozvíjejících nemocí rostlin. To je jeden z důvodů, proč produkce pšenice zaostávala za poptávkou. Profesor Hall řekl, že evropskou produktivitu je nutno zdvojnásobit a zároveň zachovat stabilní ceny. Je třeba pěstovat nové varianty pšenice, které se ukážou v pěti či deseti letech jako nesmírně důležité. To znamená, že bude možno využít pšeničný genome v plném potenciálu. Bude tedy možno plně využít toho, co příroda nabízí. Ale professor Hall rovněž dodal, že bez kontroly populace příroda nemusí stačit a eventuálně bude nutno užít genetických modifikací, protože i možnosti, které příroda nabízí, mají svůj limit.

Ačkoliv pšenice byla jednou z prvních domestikovaných obilnin, přinášelo to velké problémy pro moderní pěstitele, především kvůli komplexu genů, které jsou výsledkem křížení tří různých odrůd divoké trávy. 17 biliónu individuálních 'písmenek' v pšeničném genomu - což je víc než pětkrát víc oproti lidskému genomu - říká, že je to je jeden z největších genomů k seřazení. Pořadí nárysu, pokrývající 95 procent DNA pšeničných rostlin, bylo zkompletováno v průběhu jednoho roku od začátku projektu, což stalo 1.8 miliónů a a sponzorovala to Biotechnology a Biologicall Sciences Research Council.

Sekvenční zpracování lidského genomu trvalo 15 let, ale seřazení pšeničného genomu - s velkou výhodou technologie DNA - vzalo pouhý rok. Professor Hall se nechal slyšet, že informace, které vědci nasbírali, budou v řešení problémů globálního nedostatku jídla neocenitelné. A dodal, že hlavním cílem zmíněného výzkumu byla pomoc konvenčním pěstitelům. Ale může být, že genetická modifikace bude k posílení úrody v budoucnosti také nutná.

29.08.2010, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 1