.:: Neviditelný čert ::.

Moringa olejodárná a mikroplasty

rubrika: Populárně naučný koutek

Moringa olejodárná (Moringa oleifera) je rychle rostoucí tropický a subtropický strom původem z jižního podhůří Himálaje, dnes pěstovaný v teplých oblastech po celém světě. Moringa je velmi odolná a dokáže růst i v suchých a chudých půdách, dorůstá až do výšky 12 metrů. Přestože roste rychle a brzy plodí, patří mezi krátkověké stromy a její životnost bývá obvykle kolem 20 až 40 let v závislosti na podmínkách pěstování.

Rostlina je ceněná jako všestranně užitková dřevina, využitelné jsou téměř všechny její části. Listy jsou bohaté na vitaminy, minerály a bílkoviny a konzumují se čerstvé, vařené i sušené jako doplněk stravy. Nezralé lusky i semena se využívají v kuchyni, ze zralých semen se lisuje olej používaný v potravinářství, kosmetice i technických oborech. Rozdrcená semena navíc dokážou čistit kalnou vodu díky látkám, které shlukují nečistoty a usnadňují jejich odstranění. Moringa má také význam v tradiční medicíně a některé její části slouží jako krmivo či surovina pro výrobu vláken a provazů.

V posledních desetiletích lidstvo produkuje čím dál větší plastový odpad, který výrazně ohrožuje životní prostředí. Ve vyspělých zemích jsou sice pokusy tento odpad třídit, recyklovat či likvidovat (spalovat) způsobem s co nejmenším procentem sekundárních toxických plynů. Výsledky jsou dost chabé a třeba v téměř celé Asii si s tím vůbec nelámou hlavu. Mikroplasty je obecné označení, užívané pro různorodé úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů či od 1000 nanometrů (podle různých definic) až po 5 milimetrů, které se vyskytují ve vodě, v půdě i ve vzduchu.

Existují vědecké studie, které potvrzují, že kumulace mikroplastů ve vodě ohrožuje životní prostředí. Sedimenty na dně oceánů ukazují, že míra usazování mikroplastů se zdvojnásobuje přibližně každých 15 let (podobně jako výroba plastů) již od poloviny 20. století. Od té doby jsou také mikroplasty nacházeny v rybách. Mikroplasty v mořích se mohou stát potravou mořských živočichů. V některých případech zvířata kvůli tomu uhynou, protože si jimi v podstatě "zalepí" vnitřnosti. Tím, že mikroplasty vstřebává mořská fauna do svých těl, objeví se nakonec i na našem talíři. Mikroplasty již byly nalezeny v jídle i pití včetně piva, medu nebo kohoutkové vody. Samozřejmě pak není překvapením, že se objevují i v lidské stolici.

I obyčejný plastový odpad je schopen kontaminovat životní prostředí. Celé ostrovy volně plujících plastů hyzdí světové oceány. Celkem se jedná o více než 268 000 tun plastového odpadu. A to jde pouze o váhu plastů plovoucích na hladině. Celkové množství plastů včetně těch na dně moře je odhadem 150 milionů tun! Jaký druh plastového odpadu hraje v mořích prim? Možná budete překvapeni, ale nejčastějším úlovkem autorů studie Plastic Pollution in the World’s Oceans jsou kuličky z deodorantů. U větších kusů se pak jedná o zubní kartáčky, skákací míče, plastové láhve a pantofle. Velmi častým nálezem jsou i poztrácené rybářské sítě a vybavení.

Moringa olejodárná, přezdívaná „zázračný strom“ nebo „strom života“, je všestranně užitkovou dřevinou i s léčivými účinky. Podle nového výzkumu má navíc ještě jednu pozoruhodnou (a značně pozitivní) vlastnost: takřka perfektně odstraňuje mikroplasty z vody. Tým výzkumníků z Brazílie a Británie v rámci odborné studie konkrétně zjistil, že extrakty ze semen těchto rychle rostoucích stromů mohou být při odstraňování mikroplastů z pitné vody stejně účinné jako běžně používané chemikálie. Strom moringa se k čištění vody používá už po tisíciletí. Důkazy o jejím využití existují už v antickém Řecku, Římě i ve starém Egyptě.

V aktuální studii se vědci zaměřili speciálně na mikroplasty z PVC. „Patří totiž mezi nejnebezpečnější a zároveň jsou běžně přítomné v pitné vodě,“ konstatoval spoluautor studie Adriano Gonçalves dos Reis ze Státní univerzity São Paulo. Testovali mikroplasty o průměrné velikosti 18,8 mikronu – zhruba čtvrtina tloušťky lidského vlasu – a zjistili, že výtažky ze semen moringy olejodárné byly při jejich odstraňování z kohoutkové vody ve filtračních systémech účinné až z 98,5 procenta.

Tato účinnost, byť dosažená samozřejmě při testech v laboratorních podmínkách, je zhruba srovnatelná s běžně používaným chemickým koagulantem síranem draselno-hlinitým, známým jako kamenec. V alkaličtější (zásaditější) vodě si semena moringy vedla dokonce lépe než kamenec. Výhodou použití semen oproti kamenci je, že jsou obnovitelná, biologicky rozložitelná, nevytvářejí velké množství kalu a představují menší toxikologické riziko. Hliník může být ve vysokých koncentracích toxický.

Nová zjištění nicméně mají i určitá omezení. Vědci zjistili, že jedno semeno moringy dokáže vyčistit přibližně 10 litrů vody. I když je to slibné, tak pro velké městské čistírny zpracovávající obrovské objemy vody by bylo potřeba velmi velké množství semen. Příslušná metoda by proto mohla být nejvhodnější pro malé komunity nebo oblasti, kde je obtížné získat chemická srážedla. Dalším možným problémem je, že při použití většího množství semen může ve vodě zůstat více organických zbytků, které by bylo nutné následně odstranit.

Zdroje: