Neviditelný čert

Z deseti možných cest pro lidstvo v příštích tisíci letech vedou pouze dvě k civilizaci, která na konci cesty stále existuje. To je závěr ambiciózního simulačního modelu vedeného Celií Blanco, španělskou teoretickou fyzičkou a astrobioložkou spojenou s programem Ramón y Cajal, jejíž tým vytvořil 200 různých trajektorií pro každý z těchto scénářů a nechal je běžet po dobu jednoho tisíciletí.

Lucifer

Ti, kdo vyrostli na sci-fi, si možná představují konec v podobě jaderné války, ničivé pandemie nebo gigantického asteroidu. Studie však poukazuje na dva mnohem méně filmové, ale nesmírně důležité faktory: rychlost, s jakou vyčerpáme dostupné zdroje, a skutečnou schopnost obnovy, jakmile dojde ke kolapsu. Jinými slovy, o našem osudu jako druhu nejvíce rozhoduje právě to, co zvládáme nejhůře.

Jediné dvě životaschopné budoucnosti mají společný rys, který sotva překvapí ty, kdo studují politické a ekonomické systémy. První z nich popisuje rovnostářskou společnost, která je vyjádřena horizontálně strukturovanou vládou, v níž je moc spíše rozdělena než soustředěna. Druhá kombinuje integraci autonomních strojů s respektem k přírodě a spravedlivým rozdělením zdrojů.

Ani transhumanismus, ani romantický návrat k počátkům, kdy se žilo v souladu s přírodou, podobně jako naši předkové, nemohou být dlouhodobě udržitelné. Obě cesty se dříve či později zhroutí. Závěr je jasný: přežití vyžaduje přerozdělení bohatství a společnou správu. Na druhém pólu se ukazuje, že nejrychleji a nejčastěji se hroutí autoritářské systémy.

Představa zářivých měst a společností, kde technologie dosahují nepředstavitelných výšin a civilizace vzkvétá bez třenic, kterou nám vědeckofantastická literatura a filmy slibují už desítky let, se ukazuje jako nejméně pravděpodobný scénář ze všech, které Blancův tým modeloval. Stabilní utopie jsou v podstatě statistickou fantazií.

Kromě toho, že práce slouží jako varovný příběh pro naše kolektivní rozhodnutí, otevírá fascinující cestu astrobiologickému výzkumu. Vědci navrhují, že chemické otisky, které každá modelová civilizace zanechává ve svém prostředí, by mohly být použity k vystopování známek inteligentního života, současného nebo minulého, na jiných planetách. Než však začneme hledat takové signály na vzdálených světech, je skutečně naléhavá jiná otázka: jakou stopu zanecháváme na té naší.

Zdroj: Techzpravy.cz, Vědci nasimulovali 10 scénářů budoucnosti lidstva: Udržitelné jsou pouze dva

Dodatek

Budoucnost lidstva mi připadá jako Schrödingerova kočka, což je slavný myšlenkový experiment, který v roce 1935 navrhl rakouský fyzik Erwin Schrödinger. Cílem bylo poukázat na paradox tzv. kvantové superpozice. Budoucnost lidstva je ta kočka v krabici, o které nevíme, co se s ní děje, pokud se nepodíváme do krabice, ve které je kapsle s radioaktivním atomem, který má jistou pravděpodobnost, že se rozpadne a smrtelným zářením zlikviduje kočku.

Kvantová fyzika, která vznikla ve dvacátých letech minulého století a u jejího zrodu byl i Albert Einstein, který dostal za objev fotoelektrického efektu Nobelovu cenu, a který měl výhrady vůči některým interpretacím kvantově mechanických rovnic, jako jsou třeba Heisenbergovy relace neurčitosti, je bezpochyby vedle teorie relativity největším pilířem současné vědy. Matematicky vypreparovaná teorie superstrun v jedenáctirozměrném vesmíru se utopila ve svých pavučinách a nic lepšího zatím nemáme.

Otázkou je, jestli to kromě hrstky fyziků včetně mě někoho vůbec zajímá. Většina lidí se snaží žít jako v ráji a přitom se povětšinou vzájemně nenávidí. Elon Musk plánuje, že na Měsíci a posléze i na Marsu brzy vybudujeme základny k dobývání vesmíru a na Zemi se topíme v odpadcích především pastových, se kterými si nikdo nedokáže poradit. A k tomu tady zuří války jak na Ukrajině, tak třeba i na Blízkém Východě.

V Rusku panuje kágébácký fanatik a diktátor, ve Spojených státech amerických je prezidentem slabomyslný klaun. Z hlubin pravěku se vynořují tlupy mentálně retardovaných psychopatů, kteří v zájmu jakési náboženské ideologie zaplevelují zbytky moderní kultury a likvidují vše, co jim nepřipadá přínosné. Naivní nadšenci se chystají vyrazit do vesmíru a u zadku jím hoří koudel pravěku – zla, nenávisti, stupidity, likvidace atd.

Lidstvo bezpochyby nevyhyne. Přinejmenším po několik dalších století. Domnívám se, že výlety do vesmíru nejsou na programu. Lidé se musí nejdřív vypořádat sami se sebou tady na Zemi. Pokud to nedokážou, stanou se nepotřebným materiálem evoluce.

12.06.2026, 07:57:35   Publikoval Luciferkomentářů: 0