Neviditelný čert

Severská země již nevnímá oceán jako pouhý prostor pro rybolov nebo těžbu soli, ale jako zdroj pokročilých materiálů, které by ji mohly postavit do čela evropských inovací. Konsorcium tvořené mimo jiné Axfoundation, Lundskou univerzitou, Nordic Seafarm a SweKelp zahájilo na švédském pobřeží ambiciózní program, jehož cílem je přeměnit mořské makrořasy na průmyslové suroviny.

Lucifer

Iniciativa nazvaná Seaweed Materials Initiative pracuje konkrétně s cukrovou řasou, jejíž vědecký název je Saccharina latissima. Řasa cukrová je široká, podlouhlá, nahnědlá makrořasa, která je pro svůj charakteristický tvar známá jako mořský pás. Přirozeně roste ve studených vodách severního Atlantiku, i když se vyskytuje také na pobřeží Řecka a Španělska.

Jednou z jejích velkých předností je rychlost růstu: během několika měsíců dosahuje délky několika metrů, a to bez potřeby hnojiv nebo sladké vody. Rostliny rostou na lanech zavěšených v moři a jsou pravidelně sklízeny k dalšímu zpracování.

Západní pobřeží Švédska se již stalo skutečnou mořskou farmou, která využívá oblastí, kde je slanost vody pro rozvoj těchto řas ideální. Ačkoli se může zdát paradoxní hovořit o „sladkých mořských řasách“ v moři, název odkazuje na přírodní cukry obsažené v tomto druhu, nikoli na slanost prostředí, ve kterém rostou.

Cukrové řasy jsou známé jako potravina, ale skutečný účel tohoto programu zdaleka přesahuje gastronomii. Stejně jako stromy poskytují dřevo a celulózu, skrývají tyto makrořasy ve své biomase sloučeniny s obrovským průmyslovým potenciálem.

Proces přeměny začíná řízeným tepelným zpracováním, které rozkládá buňky řas. Poté se materiál promyje, aby se oddělily rozpustné sloučeniny od zbytku struktury. Z toho se získá několik užitečných frakcí:

• Algináty, přírodní polymery, které se hojně využívají ve stomatologii pro zubní formy, v molekulární kuchyni jako zahušťovadlo a v kosmetice.
• Celulóza, použitelná při výrobě papíru, biopaliv nebo tepelné izolace ve stavebnictví.
• Přírodní cukry, které slouží jako základ pro výrobu bioplastů, tj. plastů biologického původu, které nejsou získávány z ropy.
• Organické zbytky, které se znovu používají jako zemědělská hnojiva.

Projekt podporují švédští giganti jako Ikea a Volvo. Hledání udržitelných alternativ ke konvenčním plastům a potřeba snížit emise v průmyslu vysvětlují, proč se do programu zapojily společnosti kalibru Ikea a Volvo Cars. Obě švédské firmy považují makroskopické řasy za zdroj obnovitelných surovin, které by mohly být začleněny do jejich výrobních řetězců.

Oproti suchozemským plodinám, jako je kukuřice nebo cukrová třtina, mají řasy další výhodu: nekonkurují zemědělské půdě. A během svého růstu pohlcují oxid uhličitý a živiny z vody, čímž přispívají ke zlepšení pobřežních ekosystémů.

Evropský kontinent nemá prakticky žádný vlastní řasový průmysl a je téměř zcela závislý na dovozu řasových surovin z Asie. Změna této skutečnosti je jedním z hlavních cílů švédského projektu. To, co bylo po desetiletí považováno výhradně za potravinářský zdroj, by se mohlo stát základním kamenem evropské zelené ekonomiky. Švédsko se svými mořskými farmami na pěstování makrořas již učinilo první krok.

Zdroj: Techzpravy.cz, Materiál budoucnosti z mořských hlubin: Švédsko pěstuje obří řasy pro výrobu aut i nábytku

Dodatek

Zajímavá myšlenka. Jsem zvědavý, jak se povede její realizace. V tomto případě bych to viděl optimisticky. Byly i jiné nápady. Třeba ve fyzice, které z profesionálních důvodů rozumím víc než biologii. Například supestrunová teorie. Čistě matematický model, který se začal jistými nadšenci považovat za Teorií všeho, a který zkonstruoval vesmír z jakýchsi vláken v jedenácti rozměrem, načež se nakonec utopil v neuchopitelném klubku a chaosu nejrůznějších variant. Anebo představa, že za pár let budeme čerpat téměř zadarmo energii z elektráren na bázi termojaderné fúze či vybudování nesmyslné základny na Měsíci či Marsu atd.

23.06.2026, 12:18:38   Publikoval Luciferkomentářů: 0