Neviditelný čert

Ukázalo se, že příčinou břišních potíží jedné ženy bylo nahromadění potravy v žaludku. Léčba spočívala v pití dietní limonády. 63letá žena z Massachusetts se dostavila na pohotovost poté, co asi měsíc trpěla nevolností a zvracením spolu se sníženou chutí k jídlu. Lékařům sdělila, že pociťovala také pálivou bolest v horní části břicha a na pravé straně trupu, která se táhla až do zad. Pokusila se tyto příznaky léčit dvěma běžnými volně prodejnými léky proti refluxu, ale léčba nepomohla.

Lucifer

V předchozím roce pacientka začala užívat semaglutid, lék patřící do skupiny agonistů receptoru GLP-1 – stejné třídy jako Ozempic. Tyto injekční léky se používají k léčbě cukrovky 2. typu a jako pomoc při dlouhodobé regulaci hmotnosti; v tomto případě měla žena v anamnéze cukrovku 2. typu a obezitu. Od zahájení léčby zhubla asi 40 liber (18 kilogramů), ale jak poznamenala, tento úbytek hmotnosti se během předchozího měsíce výrazně zrychlil.

Lékaři provedli pacientce počítačovou tomografii břicha a pánve. Ta odhalila, že žlučovody, které odvádějí žluč z jater do žlučníku a tenkého střeva, byly mírně rozšířené. Žena také trpěla „nadměrným zatížením stolicí“, avšak nevykazovala žádné známky obstrukce ve střevech a její žaludek byl mírně roztažený v důsledku přítomnosti „polotuhé hmoty“.

Aby se na to podívali blíže, lékařský tým poté použil magnetickou rezonanční cholangiopankreatografii, neinvazivní vyšetření, které zkoumá žlučovody, žlučník, slinivku břišní a pankreatické vývody. Vyšetření potvrdilo, že žlučovody byly rozšířené, a odhalilo v žaludku masu, která vypadala jako uvězněný vzduch. Lékaři poté pomocí endoskopu vyšetřili horní část trávicího traktu, od jícnu až po horní část tenkého střeva.

Endoskopické vyšetření odhalilo v žaludku ženy velkou masu, známou jako žaludeční bezoár. Tyto masy představují pevně stlačené shluky částečně strávených nebo nestrávených látek. Semaglutid a další agonisté GLP-1 obvykle způsobují zpomalené vyprazdňování žaludku, což znamená, že zpomalují rychlost, jakou se obsah žaludku vyprazdňuje do střev. Po přijetí do nemocnice byla ženě tato léčba vysazena.

Dalším krokem při léčbě bezoáru je pokusit se tuto hmotu rozpustit, dokud se ještě nachází v žaludku – a důkazy naznačují, že dobrým způsobem, jak toho dosáhnout, je podání limonády pacientovi. „Stávající důkazy, pocházející převážně z kazuistik a neoficiálních zkušeností, podporují podání 3 litrů koly, a to buď perorálně, nebo pomocí nazogastrické sondy, v časovém rozmezí 12 hodin,“ uvedli lékaři ve zprávě o tomto případu. „Není zcela jasné, zda za rozpuštění bezoáru může kyselost, sycení oxidem uhličitým nebo nějaký jiný mechanismus.“

Vzhledem k tomu, že pacientka trpěla cukrovkou, byla jí podána dietní cola. Navíc neměla ráda sycené nápoje, takže obvyklý předepsaný objem 3 litrů limonády byl snížen na 1,5 litru. Druhý den po zahájení této léčby pacientka zaznamenala pocit „tahání“ v břiše, po kterém následovala úleva od nevolnosti a břišních potíží. Endoskopické vyšetření odhalilo, že bezoár již v žaludku uvízlý nebyl.

Žena poté v nemocnici přešla na běžnou stravu a v době propuštění již netrpěla nevolností, zvracením ani bolestmi břicha. Semaglutid znovu nezačala užívat, ale byly jí předepsány léky proti refluxu, které měla užívat denně. Uvedla, že po propuštění z nemocnice se jí zvýšila chuť k jídlu a v následujících měsících se její váha mírně zvýšila. Břišní příznaky se během několika měsíců po propuštění nevrátily.

Žaludeční bezoáry jsou poměrně vzácné. Vyskytují se u méně než 0,5 % endoskopických vyšetření horní části zažívacího traktu. Běžné příznaky tohoto stavu, jako jsou bolest, nevolnost, zvracení a břišní potíže, se objevují i u mnoha častějších onemocnění, a proto nemusí ve všech případech nutně naznačovat přítomnost bezoáru. Nejběžnější typ žaludečního bezoáru je tvořen rostlinnými vlákny a nazývá se „fytobezoár“. Konzumace velkého množství určitých potravin, jako jsou kaki, ananas, rozinky nebo celer, může zvýšit riziko vzniku fytobezoárů, protože tyto rostliny obsahují vysokou koncentraci nestravitelných složek, jako je celulóza, ligniny a některé taniny.

Riziko vzniku bezoarů však mohou zvýšit i různé zdravotní stavy, zákroky a léky. Patří mezi ně anatomické změny související s bariatrickými nebo jinými žaludečními operacemi, poškození autonomního nervového systému a léky způsobující zpomalené vyprazdňování žaludku, jako jsou například GLP-1 agonisté. V případě této ženy byl za vznik bezoaru pravděpodobně zodpovědný semaglutid a přerušení léčby pomohlo problém vyřešit.

Pomohla jí také kola, kterou vypila. Ačkoli se tato léčba na papíře jeví jako podivná, jedná se o preferovanou léčbu první volby oproti použití endoskopu k fyzickému rozbití bezoáru v žaludku pacienta. Tento zákrok je obecně nákladově efektivní a je spojen s nižším rizikem komplikací než invazivní zákroky.

Zdroj: Live Science, Diagnostic dilemma: Huge mass in woman's stomach was likely caused by Ozempic-style drug – and dissolved with diet soda

Dodatek

V Ústavu fyziky plazmatu jsem měl kolegu, který měl trávicí problémy. Netuším jakého typu, ale vzpomínám si, že začal pít Coca-Colu. Coca-Cola či kokakola, od roku 1944 registrováno v USA také jako Coke (česky zkráceně „kola“), je sladký nápoj hnědé barvy s obsahem kofeinu a bezkokainového výtažku koky. Na trh byl uveden roku 1886, od roku 1892 jej vyrábí The Coca-Cola Company. Dnešní Coca-Cola je již nealkoholickým nápojem a neobsahuje víno ani kokain jako původní verze, od roku 1888 je sycená oxidem uhličitým. Obsahuje kyselinu fosforečnou.

Kyselina fosforečná je zdrojem fosforu, stabilizuje v potravinách i v trávicím systému některé antioxidanty. Stabilizuje genetický kód DNA, protože tvoří esterové můstky, které drží šroubovici DNA, aby se nerozpadla. Další důležitou funkcí kyseliny fosforečné je její schopnost tvořit makroergické vazby v ATP, dále s glukózou, fruktózou a kyselinou pyrohroznovou. Při odštěpení molekul této kyseliny se uvolní energie 12 kcal/mol, která je okamžitě zpracována pro další funkce a reakce v buňce.

08.07.2026, 11:05:37   Publikoval Luciferkomentářů: 0