Když se někoho zeptáte, kdo vynalezl rádio, nejspíš vám odpoví: "Nepochybně to byl Marconi". Tuto informaci též najdete ve všech encyklopediích a učebnicích. Stejně tak, když se zeptáte, kdo objevil tu věc, díky které funguje váš mixér a video, stejně jako pouliční osvětlení, všichni, kteří mají alespoň trochu základního vzdělání, odpoví, že je to dílo Thomase Edisona. Obě odpovědi jsou však chybné. Lucifer
Správná odpověď na obě otázky zní: "Nikola Tesla". O tomto géniovi se však všeobecně ví jen velmi málo. Tesla však objevil paprsky X celý rok předtím než Němec Wilhelm Conrad Röntgen, stejně tak zkonstruoval elektronkový zesilovač dřív než Lee de Forest a svoji pracovnu měl osvětlenou neonovými světly čtyřicet let předtím, než byla "objevena" průmyslovou výrobou. Svou dobu značně předběhl i v případech, kdy využíval principů mikrovlnné trouby a radaru o mnoho desetiletí dříve, než se tyto vynálezy staly běžnou součástí naší civilizace. Na přelomu 19. a 20. století byl známý a uznávaný i ve světových akademických kruzích, dopisoval si s význačnými fyziky, včetně Alberta Einsteina. Byl uznávaným odborníkem co se týče vědy o elektrickém proudu, jeho vynálezy zdobily domácnosti prominentních obyvatel New Yorku a byl podporován a zaštítěn takovými průmyslníky a finančníky jako třeba Georgem Westinghausem. Mezi jeho početné přátele patřili i spisovatel Mark Twain a geniální pianista Ignace Paderewski. Za svoji práci byl oceněn velkým množstvím prestižních cen a čestných titulů. Tesla se narodil v chorvatském Smiljanu v roce 1856. Byl synem kněze a matky s velkou tvůrčí fantazií. Měl neobyčejnou paměť, takže naučit se šesti jazykům bylo pro něho hračkou. Později nastoupil na polytechnickou školu v rakouském Gratzu, kde čtyři roky studoval matematiku, fyziku a mechaniku. Několik svých vyučujících šokoval tím, kolik toho věděl o elektrice, která byla jako věda ještě v plenkách, poněvadž tomuto oboru rozuměl lépe než oni. Jeho vlastní kariéra začala v roce 1881 v Budapešti. Zde také vytvořil svůj první elektrický vynález, telefonní zesilovač (běžný reproduktor), a rozpracoval nápad o rotujícím magnetickém poli, čímž se později proslavil, když na podkladě této ideje vyrobil svůj světově proslulý moderní indukční motor. Je třeba se zmínit i o dalších Teslových mentálních schopnostech. Nejenže měl fotografickou paměť, ale byl též schopen intenzivně a prakticky využívat tvůrčí vizualizaci. Ve své autobiografii popisuje, že byl schopen si vizualizovat konkrétní přístroje, takže pak mohl provádět testovací zkoušky těchto přístrojů, skládat je dohromady i rozmontovávat a napojovat je na další aparáty. Když skládal a vyráběl své vynálezy, měl všechny plány a specifické detaily pouze ve své hlavě. Tesla spal jenom dvě hodiny denně a neustále pracoval na svých přístrojích a teoriích, aniž by si odpočinul nebo si vzal volno. Byl schopen rozměřit a naplánovat své přístroje s přesností na desetinu milimetru bez použití matematických tabulek nebo logaritmického pravítka. V roce 1884 se rozhodl přestěhovat do Spojených států. Přivezl si sebou několik modelů svých prvních indukčních motorů. Po krátkém nepříliš šťastném období, kdy pracoval v dílnách Thomase Edisona, byl nakonec představen Georgi Westinghauseovi. Právě v jeho dílnách byl Teslův indukční motor doveden k dokonalosti. Když Tesla krátce po svém příchodu do Spojených států pracoval pro Thomase Edisona, provedl mnoho zlepšováků na jeho motorech a generátorech na stejnosměrný proud. Nakonec však odešel ve zlém, když mu Edison odmítl vyplatit bonusy za jeho vynálezy. Zde je třeba hledat začátek rivality, která měla neblahé pokračování, když se později Edison a jeho partneři pokoušeli udělat vše proto, aby zastavili vývoj a šíření Teslova mnohem výkonnějšího a praktičtějšího střídavého proudu, který se uplatnil při elektrifikaci města a rozvodu proudu z elektrárny. Edison dal dohromady putovní show, která se snažila ukázat střídavý proud jako nebezpečný a neperspektivní. Dokonce se snížil k tomu, že před velkým množstvím diváků pomocí tohoto proudu zabíjel malá i velká zvířata. Výsledkem této propagační křížové výpravy bylo, že se stát New York rozhodl použít metodu střídavého proudu k vykonávání soudních poprav. Nikola Tesla však nakonec v této válce zvítězil a jeho přístroje osvětlily a dodávaly elektrickou energii celé newyorské světové výstavě v roce 1899. Teslovým nejdůležitějším dílem na konci 19. století byl jeho systém bezdrátového přenosu elektrické energie pomocí antény. V roce 1900 obdržel na to dva základní patenty. Zahrnovaly jak metody, tak přístroje pro bezdrátový přenos, ke kterému Tesla využil čtyři laděné obvody. V roce 1943 přisoudil Nejvyšší soud Spojených států plné právo na patent týkající se vynálezu rádia Teslovi, a tím zrušil požadavek Marconiho a dalších, kteří si činili nárok na "hlavní patent" týkající se rádia. Stojí za povšimnutí, že již v roce 1898 Tesla popisuje přenos jak lidského hlasu, tak obrazu a později vymýšlí a patentuje přístroje, z nichž se později vyvinula naše současná televizní obrazovka. První zkonstruovaný radar v roce 1934 byl postaven na principech, které publikoval Tesla v roce 1917. V roce 1898 Tesla postavil experimentální stanici v Colorado Springs, kde studoval charakteristiku vysokých frekvencí střídavého proudu. Právě zde vyvinul silný radiovysílač jedinečné konstrukce a množství přijímačů pro "rozlišení a izolaci přenášené energie". Jeho experimenty byly zaměřeny na zjištění zákonů šíření rádiových vln. Teslovy závěry jsou nyní "znovuobjevovány" a do značné míry potvrzovány objevy ve kvantové fyzice.V roce 1900 Tesla v časopise Century Magazine napsal: "Kdekoliv na Zemi je možné komunikovat pomocí bezdrátových přístrojů. Mé experimenty dokazují, že vzduch (má-li normální tlak) je dobrým vodičem, což před námi otevírá úžasnou možnost přenášet elektrickou energii na velké vzdálenosti, aniž bychom k vedení energie potřebovali dráty." Další z Teslových vynálezů, který je znám každému, kdo měl někdy automobil, je to, co si v roce 1898 nechal patentovat pod názvem "elektrická roznětka pro plynové (spalovací) motory". Dnešní automobilisté znají tuto věc jako systém zapalování svých vozů (tedy alespoň někteří). Hlavní díl tohoto systému, zapalovací svíčka, se celé století prakticky nezměnil. Nikola Tesla též vymyslel a sestrojil prototypy jedinečných motorů, které byly založeny na jeho dřívějším plánu rotačních pump. Nedávné testy prováděné s Teslovými bezlopatkovými diskovými turbínami naznačují, že pokud by tato zařízení byla vyrobena ze supermoderních keramických materiálů, jednalo by se o vůbec nejúčinnější spalovací motor, který předčí naše současné pístové motory po všech stránkách - v úspoře paliva, životnosti, nákladech na výrobu, hmotnosti a adaptabilitě na různá paliva. Právě Teslova štědrost byla nakonec příčinou toho, že se tento geniální vynálezce ocitl bez odpovídajících prostředků na další objevování a realizaci svých vynálezů. Jeho idealismus a humanita se neslučovaly s bezohledným světem průmyslu a financí. Všechny zmínky o jeho díle a vynálezech byly systematicky opomíjeny jak ve vědecké literatuře, tak v učebnicích. V období mezi válkami se Tesla hermeticky uzavřel v pokojích newyorských hotelů. Tímto způsobem svět přišel o dvacet let jeho plodného úsilí, které mohlo obohatit naši civilizaci. Jedinou příležitostí, při které se veřejně objevoval v tisku, bylo výročí jeho narození. V roce 1943 Tesla zemřel v zapomnění. Pouze FBI věnovala jeho skonu pozornost. Hledala v jeho písemnostech plánky na přístroj produkující "paprsky smrti". Marně. Za pozornost stojí zmínka, že popudem k americkému obranému systému Star Wars byl strach z toho, že Sověti vyvinuli zbraně založené na Teslových pokusech s vysokými energiemi. Veřejné zprávy o tajemných "oslepeních" amerických špionážních satelitů, anomální záblesky a elektrické výboje ve vysokých vrstvách atmosféry, nízkofrekvenční vlny rušící rádiové vysílání... to vše mohlo potvrzovat obavy amerických důstojníků. Zdroj: David Childress, Nikola Tesla a jeho tajné vynálezy (originál: The Tesla Papers)
25.04.2011, 00:00:00 Publikoval Luciferkomentářů: 0