Neviditelný čert

Glutamát (MSG - monosodium glutamate, sodná sůl kyseliny glutamové) se začal v posledních desetiletích ve zvýšené míře objevovat v hotových potravinách, protože jim zvýrazňuje chuť. Biologové dokonce zvolili pro vnímání druhu chuti vyvolané glutamátem japonské slovo "umani". Umani je tak pátá chuť, vedle sladké, slané, hořké a kyselé. Po požití potravy s glutamátem se jeho obsah v mozku dospělého člověka zvýší 25-45krát. Glutamát z potravy prostupuje také placentou do krve plodu a do mozku. Nezralý vyvíjející se mozek je vůči působení glutamátu asi čtyřikrát citlivější než mozek dospělých.

Lucifer

To, že je glutamát neurotický a neměl by se vyskytovat ve výživě těhotných a kojících žen ani ve výživě kojenců a batolat, by měl vědět každý člověk. Glutamát je však nebezpečný v každém věku, takže jeho vyřazení z kuchyně bude prospěšné pro celou rodinu. Glutamát a aspartam jsou chutě, které zabíjejí a které jsou vážnou hrozbou dalšího vývoje naší civilizace. Obě tyto látky jsou příkladem toho, jak v současné době vítězí trh a peníze nad vědecky zjištěnými varujícími fakty.

Jak poznáme glutamát v potravinách?

Některé výrobky nesou označení E 620-E 625, ale problém je, že obsah glutamátu v potravinách se často skrývá pod označením hydrolizované proteiny, kvasničný či sójový extrakt. Při jejich přípravě se vázaný glutamát uvolňuje z bílkovin a ve vysoce škodlivé volné formě zůstává v produktu. Na trhu se objevilo velké množství hotových jídel pro kojence a batolata, která obsahují tyto extrakty. Změny ve výživě kojenců a batolat ve směru masivního používání hotových pokrmů mají zřejmě významnou roli v nárůstu autismu především v USA a Velké Británii.

Vysoký obsah volného glutamátu obsahuje především sójová omáčka. V USA je obávaný tzv. syndrom čínské restaurace. Po konzumaci jídla s vysokým obsahem glutamátu se zvýší krevní tlak, člověk zrudne v obličeji, zrychlí se mu tep srdce a objeví se nevolnost. Byly popsány i případy náhlé smrti v důsledku zvýšené dráždivosti srdce. Někteří lidé reagují projevy přecitlivělosti na MSG téměř okamžitě po konzumaci jídla, jiní až po 48 hodinách. Uvádí se, že asi 30 % lidí má citlivost na minimální množství (méně než 0.5 g), jiní mohou přijmout více než 5 g MSG bez zjevných potíží. Silněji působí tato aminokyselina v tekutých formách - omáčkách, polévkách a nápojích, neboť se tak snáze a rychleji vstřebává a objevuje v krvi. Proto mnozí vědci vedou rozsáhlé kampaně za zákaz glutamátu v potravinách a potravinových doplňcích (viz Russell Blaylock).

Účinky glutamátu

Pro mnohé čtenáře bude možná překvapením zjištění, že aminokyselina glutamát se nachází ve velkém množství v mozku savců - tedy i člověka, kde funguje jako hlavní excitační přenašeč nervových vzruchů. Glutamát vyvolává a ovlivňuje mnoho fyziologických procesů v mozku. Vedle zprostředkování rychlého přenosu nervových vzruchů reguluje například procesy učení a paměti, přenos bolestivých podnětů i pohybovou koordinaci. Jeho působení v nesprávnou dobu a na nesprávném místě však může vést ke vzniku různých patologických stavů, jako jsou neurodegenerace, epileptické záchvaty, chronická bolest, autismus, ischemie mozku, deprese či léková závislost. Pokud však nastane zvýšení koncentrace glutamátu v mozku po delší dobu, je jeho působení neurotoxické. Olney na začátku 70. let minulého století pozoroval, že MSG podávaný v potravě mladým myším a opicím vyvolává destrukci neuronů v sítnici a v některých strukturách mozku. Názvem excitotoxicita chtěl vyjádřit důsledky patologické excitace, která vede k smrti neuronů.

V současné době je věnována veliká pozornost biomedicínského výzkumu studiu různých typů glutamátových receptorů a hledání farmakologicky aktivních látek, které jsou rovněž sledovány s nadějí, že bude odhalen jejich terapeutický potenciál pro velmi rozsáhlou skupinu onemocnění mozku i metabolických a endokrinních poruch. Takovou látkou je například memantin, který je používán v terapii Alzheimerovy nemoci i vaskulární demence pro své předpokládané neuroprotektivní účinky. Současně také mnozí vědci varují před užíváním glutamátu jako součásti či aditiva mnohých potravin vzhledem k jeho neurotoxicitě.

Od prvních pokusů, které ukázaly na významný vliv glutamátu podávaného experimentálním zvířatům v potravě, prokázaly desítky dalších studií, že glutamát z potravy vstupuje rychle do některých částí mozku, které nejsou chráněny hematoencefalickou bariérou. V těchto oblastech je vstup glutamátu až tisícinásobný v porovnání s normálními oblastmi. Navíc při některých onemocněních, jako jsou např. hypertenze, diabetes či cévní a nádorová onemocnění, je funkce hematoencefalické bariéry narušena a tito lidé jsou potom vystaveni zvýšenému riziku působení glutamátu z potravy. Početné studie prokazují, že zvýšená hladina glutamátu v plazmě může vést k různým neuroendokrinním poruchám. Ve většině případů se symptomy vyvíjejí skrytě po řadu let. Miliony lidí konzumují stále se zvyšující množství volného glutamátu i aspartamu a postupně se budou objevovat populace, které byly vystaveny působení těchto aminokyselin již v nitroděložním vývoji.

Působení glutamátu při vývoji mozku

Experimentálně bylo zjištěno, že nezralý mozek myší, krys a opic je asi čtyřikrát citlivější vůči excitotoxickému působení glutamátu v porovnání s mozkem dospělých zvířat. V období intenzivního růstu mozku, které u člověka začíná od 6. měsíce těhotenství a trvá několik roků po narození, je nezralý lidský mozek mimořádně citlivý na různé vlivy přicházející z vnějšího prostředí, které zasahují do metabolismu glutamátu. Ze strany těhotné matky to může být užívání alkoholu a drog, jako např. fencyklidinu, ketaminu, barbiturátů, benzodiazepinů nebo některých léků jako sedativ, antikonvulziv nebo anestetik, která jsou většinou anatagonisty (opačně působící) glutamátových receptorů.

Glutamát z potravy těhotných žen představuje v současné době dosud nedostatečně zvažované riziko pro vyvíjející se mozek. Bylo prokázáno, že může prostupovat placentou a hromadit se v mozku plodu. Studie zjistily, že hladina glutamátu v mozku plodu je dvojnásobná v porovnání s hladinou glutamátu matky. Velmi početné studie ukazují, že vystavení MSG v časném postnatálním vývoji navozuje změny, které přetrvávají do dospělosti. V dětské výživě jsou zpravidla hlavním zdrojem volného glutamátu hydrolizované proteiny. Nadměrné působení glutamátu je spojováno s patogenezí mnohých onemocnění, jako jsou migrény, epileptické záchvaty, neurodegenerativní nemoci, vývoje poruchy mozku, poruchy učení u dětí a autismus.

Zatímco Olney zjistil, že člověk je pětkrát citlivější k excitotoxickým účinkům MSG než myši a dvacetkrát citlivější než opice, oficiální instituce a panely expertů docházejí k závěrům, že glutamát v množství 16 mg/kg tělesné hmotnosti je neškodný pro celou populaci a že ani nefyziologicky vysoké koncentrace glutamátu nemohou pronikat do krevního oběhu plodu. MSG je paradoxně lékaři doporučován starším lidem ke zvýšení chuti k jídlu.

Zdroj: Anna Strunecká, Jiří Patočka - Doba jedová

04.08.2011, 00:00:00   Publikoval Luciferkomentářů: 1