6 sčítání přes historieV (neregistrovaný) 14.12.2011, 21:31:11
je vseobecne platny pohled na vec, kdyz zvazujeme pohyb castice mezi bodem A a B.
Ve dvousterbinovem pokusu jsou ovsem platne jen historie dve. Ve tristerbinovem pokusu by to byly tri historie, atd.
Ten sterbinovy pokus je totiz pokusem umele eliminujicim pocet historii na pocet dany poctem sterbin.
Je sice mozne se bavit o draze castice mezi emitorem a sterbinami a pak znovu mezi sterbinami a detektorem (tech drah je mnoho), ale urcujicim faktorem jsou tu ty sterbiny, jejich pocet, jestli u nektere z nich merime jestli tudy castice proleta, ci nikoli. Ty dve sterbiny jsou vlastne eliminatorem historii az na ty dve umele povolene.
Takze v tomto pokusu scitame pres dve historie (aspon tak tomu rozumim), ovsem je mozne ze nikdo se na to takhle nediva.
Spis je tomu prave naopak a, podle me, mylne.
"Například v dvouštěrbinovém experimentu nevzniká interferenční obraz jen proto, že fotony prošly oběma štěrbinami, uvažující se všechny přípustné dráhy mezi zdrojem světla a stínítkem – třeba takové, kdy se fotony předtím, než dopadly do detektoru, odrazily od Měsíce."
Tohle je nesmysl (s tim mesicem myslim, i kdyby nakrasne byl ten pokus provedeny pod sirou oblohou, nebo misto mesice bychom brali v potaz ze se castice odrazi o nedalekou jablon napriklad), nicim nepodlozeny. Doufam ze tim nikoho neurazim.
Tohle je presne co se stava, kdyz se platne vysledky teoretiku (Feynmana v tomhle pripade) a experimentatoru dostanou do rukou filosofickych spekulantu (kteri si vsechno hned prevedou na celou slunecni soustavu, nebo v posledku i na cely vesmir - Hawking)).
Plne souhlasim s Luciferem v komentari 2. ze "na kvantové fyzice nic mystického není, problémy jsou pouze s její interpretací"
Ta interpretace je to cemu se jinak taky rika fyzicka fyzika, cili fyzicke vysvetleni - to znamena, ze nejen zname vystupy z cerne krabicky kdyz se zmackne ten ktery cudlik na ni umisteny, ale ze i vime, co se v te krabicce deje, jak dochazi k tomu, ze je ten ktery vystup jaky je.
V obdobi mezi Newtonem a Einsteinem, nikdo nemel potuchy jak funguje gravitace. Pak Einstein prisel s modelem zakriveneho prostoru, ktery se ujal i pres svou az paradoxickou neuchopitelnost, dalo by se rict, jednoduse protoze nikdo neprisel s nicim lepsim.
Dalo by se rici, ze fyzicky obrazek Einsteinovo gravity neni o mnoho lepsi, nez obrazek casticovych (kvantovych) procesu. Sice funguje ve 2d, ale ve 3d, tedy ve skutecnosti je nasi mysli neuchopitelny. Pripomina me to jak Feynman (kdyz uz tu o nem byla rec) popisoval v jeho slavnych prednaskach, jak funguje elektromagneticke zareni - jak se to studentum vysvetluje - ze profesor zacne hovorit o tom, jak menici se elektricke pole indukuje pole magneticke, ktere obratem zase indukuje elektricke a tak se elmag zareni propaguje od anteny a pri tom profesor nalezite mava rukama v prostoru kolem sebe az pak nakonec mavne rukama naposledy a doda, tak takhle to funguje. A pritom profesor vi, ze sam tomu svemu vysvetlovani nakonec nerozumi, pokud je tedy k sobe poctivy...
Tak nejak to Feynman popisuje. Na nem si nejvic cenim, ze se nikdy nebal rict, tomu nerozumim, nebo tomu nerozumime (my vedci). To je strasne vzacna vec kdyz nekdo dokaze tohle rict studentum, nebo v ucebnicich. Je to jako vyzva studentum - 'zde jsou lvi', je to lakave a dela to z vedy dobrodruzstvi, nektere to podniti aby se vydali tu neznamou zemi prozkoumat a bude to dobrodruzne i kdyz se nakonec niceho nedoberou.
Veda je jako karavana jdouci pres poust, vetsina poutniku behem te cesty umre a slozi sve kosti nekde po ceste, aniz by se byli dobrali nejakeho aspon castecneho cile - nejake te oazy na te dlouhe ceste za porozumenim prirode, vesmiru.