Samoléčení velkých bolestí - neuro-emoční integrace očními pohyby (EMDR) IV

rubrika: Populárně naučný koutek


U dětí funguje systém zpracování informace ("trávení" emočních traumat) rychleji než u dospělých. David Servan-Schreiber to ve své knížce dokládá vlastní zkušeností, kterou nabyl v Kosovu, kam několik měsíců po skončení války přijel jako konzultant specializovaný na problémy emočních traumat. Nejdříve zde tedy převyprávím tuto příhodu, potom se přesunu ke vztahu mezi EMDR a snovou fázi spánku, a poslední část této série zakončím dopadem EMDR na psychiatrickou a psychoanalytickou praxi.

Lucifer


david-servan-schreiber.jpgJednoho dne po příjezdu do Kosova požádali Servan-Schreibera o vyšetření dospívajících sourozenců, chlapce a děvčete. Za války jejich dům obklíčily srbské milice a zabily otce před zraky dětí. Dívka byla ve svém pokoji znásilněna s hlavní revolveru u spánku. Od té doby do pokoje nevkročila. Chlapec utekl se strýcem na střechu, ale hodili na ně granát. Granát strýce zabil a chlapec utrpěl těžké zranění břicha. Milice ho tam nechaly v domnění, že je mrtvý. Od té doby žily děti ve stavu permanentní úzkosti. Špatně spaly, málo jedly a odmítaly vycházet z domu. Při prvním sezení však Servan-Schreiber s překvapením zjistil, že už po první sérii očních pohybů chlapec ani děvče nejevili známky rozrušení; a k jeho ještě většímu překvapení děti na závěr sezení řekly, že jsou nyní schopny si vybavit obraz agrese, aniž by je to sebeméně rozčilovalo.

Za týden za nimi přišel Servan-Schreiber znovu s úmyslem pokračovat v léčbě, zkusit znovu metodu EMDR a vycházet z dalších traumatických scén. Ohromilo ho, když se od tety dětí dozvěděl, že večer po jejich prvním sezení se poprvé normálně najedly a poprvé od oné události nepřetržitě spaly celou noc. Dívka dokonce spala ve svém pokoji. Nevěřil vlastním uším, ale při pohledu na ně zjistil, že opravdu došlo ke změně. Usmívaly se. Dokonce se smály, jako se děti smějí, zatímco předtím byly sklíčené a smutné. Přesto zůstal velmi skeptický a dále pochyboval o prospěšnosti jejich sezení až do doby, kdy mu různí terapeuti zaměření na EMDR při léčbě dětí potvrdili, že děti ve srovnání s dospělými obvykle reagují mnohem rychleji a přitom dávají mnohem méně průchod emocím.

EMDR a snová fáze spánku

Dosud přesně nechápeme, jak metoda EMDR dosahuje výsledků, jež přímo ohromily terapeuty, kteří ji použili. Na Harvardově univerzitě vyslovil profesor Stickgold z laboratoře neurofyziologie a zkoumání spánku a snů domněnku, že oční pohyby a další formy stimulace, které vyvolávají zaměření pozornosti, hrají významnou úlohu při novém uspořádání vzpomínek v mozku jak ve spánku a při snech, tak při aplikaci metody EMDR. V článku uveřejněném v časopisu Science se Stickgold se svými kolegy přiklonil k názoru, že fyziologie snů aktivuje a transformuje asociační vazby mezi vzpomínkami, které jsou navzájem propojeny emocemi. Stickgold se domnívá, že podobné mechanismy možná vyvolává smyslová stimulace při EMDR. Jiní vědci ukázali, že oční pohyby navozují také "reakce zákonité relaxace" již při prvních sériích a to se okamžitě projevuje snížením srdeční frekvence a zvýšením tělesné teploty. Dalo by se z toho vyvodit, že stimulace při metodě EMDR posiluje aktivitu parasympatiku, stejně jako se to děje při postupu, který vede k dosažení srdeční koherence.

Stickgoldovou teorií lze vysvětlit, proč lze v metodě EMDR dosáhnout pozitivních výsledků i jinými formami stimulace než očními pohyby. Sluchové ústrojí je totiž také stimulováno při snové fázi spánku a lze rovněž pozorovat bezděčné svalové kontrakce přímo pod kůží. Někteří kliničtí pracovníci používají například zvuky vysílané do sluchátek střídavě zprava a zleva nebo stimulaci kůže střídavými poklepy či vibracemi.

Není vyloučeno, že objev EMDR změní psychiatrickou a psychoanalytickou praxi. Koncem 19. století vyslovil Pierre Janet a po něm i Sigmund Freud odvážnou domněnku, že velká část psychologických poruch, s nimiž se denně setkáváme v ordinacích (deprese, úzkost, anorexie, bulimie, alkoholismus a užívání drog), má původ v traumatických událostech. Byl to významný poznatek, ale nenásledoval po něm způsob léčby, který by lidem trpícím těmito poruchami rychle ulevil. Avšak jakmile se pomocí EMDR eliminuje dysfunkční stopa, symptomy většinou zcela vymizí a před námi stojí úplně jiný člověk. Máme-li k dispozici nástroj, kterým můžeme zapůsobit na samotnou příčinu příznaků, ne pouze ovlivnit jejich zvládání, a zapůsobit velmi rychle, změní se tím celý přístup k pacientovi. Tím spíš, že traumata "s malým t" jsou na denním pořádku a způsobují mnoho jiných symptomů než symptomy posttraumatické stresové poruchy.

Studie provedená v Austrálii na jednom úrazovém oddělení dokresluje četné následky "malých" emočních šoků. Vědci sledovali rok oběti dopravních nehod, které byly nějakou dobu na oddělení hospitalizovány, a na konci roku je podrobili souboru psychologických vyšetření. U více než poloviny z nich se vyskytly od nehody psychiatrické syndromy. Ze všech zjištěných syndromů byla posttraumatická stresová porucha nejméně častá. Tito lidé trpěli nejčastěji nespecifikovanými depresemi, běžnými úzkostnými atakami a fobiemi. U mnohých se vyskytla anorexie, bulimie, nadměrná konzumace alkoholu nebo užívání drog bez dalších symptomů.

Významným poznatkem, vyplývajícím z této studie, je skutečnost, že nejen u posttraumatické stresové poruchy, ale v mnoha dalších případech je třeba pátrat po minulých událostech, které mohly zanechat emoční stopy, jimiž dotyčný nadále trpí. U všech forem deprese a úzkosti je nezbytná systematická snaha identifikovat v pacientově minulosti to, co mohlo vyvolat symptomy, které ho nyní trápí. Potom je nutné odstranit co nejvíce emočních stop.

Metoda EMDR však není všelékem. Tato technika nemá tak dobrý účinek u symptomů, které nevycházejí z traumatizujících událostí v minulosti. Postup je sice použitelný, ale nedosahuje tak rychlých a pozoruhodných výsledků. Avšak pro tyto různé situace existují přírodní metody, které přímo působí na biologické rytmy organismu. Emoční mozek totiž není úzce propojen jen s kolísáním srdečního rytmu a ovlivňován spánkem a sny. Je včleněn do prostředí, jehož rytmy sdílí. Jedná se o rytmus slunce se střídáním dne a noci, měsíční cyklus s lunární periodicitou, střídání ročních dob. Ale o tom zase někdy příště.

Série na téma EMDR:

Samoléčení velkých bolestí - neuro-emoční integrace očními pohyby (EMDR) I
... (EMDR) II
... (EMDR) III

Zdroj: David Servan-Schreiber, Uzdravení bez léků a bez lékařů - Jak zvítězit nad stresem, úzkostí a depresí bez farmakoterapie a psychoterapie


komentářů: 0         



Komentáře (0)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_