Kontrola "čchi" - akupunktura

rubrika: Populárně naučný koutek


David Servan-Schreiber se poprvé setkal s akupunkturou v roce 1980 před svým odjezdem do Spojených států, když ještě studoval medicínu v Paříži. Jeden z jeho tehdejších profesorů se právě vrátil z lidové Číny. Přečetl si knihu francouzského autora Soulié de Morant, který jako první seznámil Západ s akupunkturou, a rozhodl se získat informace přímo u pramene.

Lucifer


facial-acupuncture.jpgProfesor Morant natočil kamerou osmičkou chirurgickou operaci v jedné pekingské nemocnici. Servan-Schreiber se s těmito záběry seznámil spolu se dvěma stovkami dalších studentů v narvané posluchárně a ohromeně zíral na ženu s rozříznutým břichem, která klidně hovořila s chirurgem, zatímco jí z útrob odstraňoval obrovskou cystu. Veškeré umrtvení spočívalo v několika tenoučkých jehlách zapíchnutých do kůže. Všem studentům to však bylo příliš vzdálené jejich znalostem a obrovskému objemu vědomostí západní medicíny, které si ještě měli osvojit, příliš vzdálené a příliš ezoterické, že Servan-Schreiber na film patnáct let vůbec nepomyslel. Až do dne, kdy přijel na úpatí Himaláje do indické Dharmasaly, která je sídlem tibetské exilové vlády. Navštívil Ústav tibetské medicíny a praktický lékař, se kterým hovořil o depresi a úzkosti, se k tomu vyjádřil takto:

Vy na Západě máte na emoční problémy úplně obrácený pohled. Vždycky vás zaskočí zjištění, že to, čemu říkáte deprese, úzkost a stres, má fyzické příznaky. Hovoříte o únavě, hubnutí nebo tloustnutí a nepravidelném bušení srdce, jako by se jednalo o fyzické projevy duševního problému. My se na to díváme obráceně: smutek, ztráta sebedůvěry, pocit viny a neschopnost prožívat radost nejsou nic jiného než duševní projevy fyzického problému. Ve skutečnosti to však není ani jedno, ani druhé. My mezi tělesným a duševním neděláme rozdíl. Emoční a fyzické symptomy jsou prostě dva aspekty skryté nerovnováhy v proudění energie - "čchi". Na čchi lze působit třemi způsoby - meditací, která ho regeneruje, dále výživou, léčivými bylinami a nejpřímějším způsobem, jímž je akupunktura. To, co vy nazýváte deprese, léčíme většinou akupunkturou. Působí velmi dobře, pokud pacienti podstupují léčbu dostatečně dlouho.

Ke třetímu setkání Servan-Schreibera došlo zanedlouho v Pittsburghu, kdy potkal na ulici pacientku, která za ním jednou přišla do ordinace v nemocnici. Trpěla silnou depresí, ale odmítala antidepresiva, která jí nabízel. Během rozhovoru mu řekla, že nakonec zašla za akupunkturistkou, která ji za čtyři týdny postavila na nohy a nyní se cítí úplně v pořádku. Servan-Schreiber si okamžitě vzpomněl na rozhovor v Dharmasale a poněkud roztrpčen skutečností, že jiná léčba než ta, kterou sám ovládá, byla prospěšnější, se rozhodl pátrat po dostupných informacích o tomto zvláštním postupu. To, co se dozvěděl, ho překvapilo řadou důsledků pro nahlížení na tělo a mozek.

V první řadě je akupunktura pravděpodobně nejstarší nepřetržitě praktikovaný medicínský postup na této planetě, protože se používá už pět tisíc let. Světová zdravotnická organizace uveřejnila zprávu, v níž oficiálně uznává akupunkturu jako účinný a schválený postup. Americký National Institute of Health došel k závěru, že akupunktura působí přinejmenším v určitých podmínkách, například proti pooperačním bolestem, proti žaludečním nevolnostem v těhotenství nebo při chemoterapii. Zpráva British Medical Association uveřejněná v roce 2000 dospěla k podobným závěrům a ještě rozšířila indikace například o bolesti zad.

Přinejmenším je dokázáno, že akupunktura způsobuje v mozku sekreci látek, které mohou blokovat pociťování bolesti mnohem lépe než kupříkladu jakékoli placebo (a Můj placebo efekt). V mezinárodní vědecké literatuře se vyskytly studie, které potvrzovaly účinnost akupunktury na celou řadu poruch, jako je deprese, úzkost a nespavost, ale také střevní potíže, potíže při detoxikaci, ať už se jedná o nikotin, nebo heroin, dále neplodnost u žen (dvakrát vyšší úspěšnost než při umělém oplodnění) a dokonce studie v Journal of the American Medical Association ukázala, že lze převrátit dítě v matčině těle, pokud je orientováno koncem pánevním, a to s osmdesáti procentní úspěšností.

K opravdovému rozmachu vědeckého zkoumání akupunktury došlo o několik let později, po uveřejnění článku ve velmi selektivním časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences. Doktor So, vědec korejského původu, zabývající se neurovědami, chtěl vyzkoušet dva a půl tisíce let starou teorii, podle níž se zlepšuje zrak stimulací malíčku na noze akupunkturní jehlou. Pomocí počítačového tomografu testoval deset pokusných osob v dobrém zdravotním stavu. Před očima jim nechal blikat černobílou šachovnici, což je nejsilnější známá stimulace zraku. Snímky ukazovaly významnou aktivaci týlové oblasti, zrakového centra v mozkové kůře, které se nachází v zadní části mozku. U všech pokusných osob vyvolávalo blikání šachovnice silný nárůst aktivity této oblasti mozku, ale s přerušením stimulace se prudce snížila i aktivita. Všechno bylo v pořádku.

Potom požádal zkušeného akupunkturistu, aby stimuloval bod zvaný ve starých čínských příručkách "močový měchýř 67", který se nachází na vnějším okraji malíčku na noze a údajně zlepšuje zrak. K překvapení celého týmu, když se s jehlou zacházelo tradičním způsobem, tedy se jí rychle otáčelo mezi prsty, snímky ukazovaly aktivaci stejné oblasti mozku, tedy zrakového centra v mozkové kůře. Aktivace byla slabší než v případě šachovnic, ale byla tak zřetelná, že by vyhověla veškerým statistickým testům. Aby se prokázalo, že nejde o halucinace ať vědců, nebo pokusných osob, doktor So nechal potom stimulovat bod na palci u nohy, který neodpovídá žádné dráze. Žádná aktivace zrakového centra nebyla vidět.

K nejpozoruhodnějším pojmům čínské a tibetské tradiční medicíny patří existence různých "morfopsychologických typů", zejména typů "jin" a "jang". Tyto dva dominantní typy se určují podle toho, zda určitý člověk dává přednost teplu či chladu, určitým potravinám, určité denní době, dále se určují podle jeho vzhledu, a dokonce i podle tvaru lýtka. Ve starých textech je psáno, že stimulace některých akupunkturních bodů může mít na nemocného zcela opačné účinky podle typu pacienta, a proto je potřeba určit typ předem. Doktor So tedy požádal akupunkturistu, aby stanovil typ pokusných osob. Potom pozoroval účinek stimulace bodu močový měchýř 67 na malíčku nohy na typy jin a jang. Ověřil si, že obě skupiny reagují stejně při pohledu na blikající šachovnici - aktivací zrakového centra mozkové kůry a jeho dezaktivací při přerušení stimulace. Totéž platilo u osob "jin" stejně při stimulaci bodu močový měchýř 67 stejně, ale u pokusných osob "jang" se projevil zcela opačný účinek. Stimulace jehlou měla za následek dezaktivaci zrakového centra mozkové kůry a při přerušení stimulace došlo k návratu do normálního stavu.

Na Západě se tyto postupy příliš neuznávají ani nestudují. Několik málo západních studií dospělo k pozitivnímu hodnocení a akupunkturu dokonce testovali v nemocnici Yaleovy univerzity, aby dostali pod kontrolu úzkost pacientů před operací a vyhnuli se použití anxiolytik. Nicméně je její aplikace ještě velmi omezená, zřejmě proto, že ještě nechápeme mechanismy jejího působení. Na Harvardově univerzitě jeden z těchto mechanismů objasnili. Doktorka Hui s pomocí týmu z Massachusetts General Hospital, jednoho z největších center funkčního zobrazování mozkové činnosti na světě, ukázala, jak lze akupunkturou přímo působit na emoční mozek. Stimulací jediného bodu, který se nachází na hřbetu ruky mezi palcem a ukazováčkem, ozřejmila částečné znecitlivění okruhů bolesti a strachu. Tento bod, kterému staročínské příručky říkají "tlusté střevo 4", patří k nejstarším a používají ho akupunkturisté na celém světě. Je proslulý také tím, že jím lze kontrolovat bolest a úzkost. Stejně jako když v metodě EMDR místo očních pohybů dráždíme kůži, i zde stimulace povrchu kůže dokáže přímo "hovořit" s emočním mozkem a působit na něj.

Jak se dále ukázalo, akupunkturní aplikace zřejmě přímo ovlivňuje také rovnováhu mezi oběma větvemi autonomní nervové soustavy. Pravděpodobně zvyšuje činnost parasympatiku - fyziologické "brzdy" - na úkor činnosti sympatiku, který lze přirovnat k "plynu". Přispívá tedy ke koherenci srdeční činnosti a v obecné rovině umožňuje uvést celou soustavu do vyváženého stavu. Neodpovídá fyziologická rovnováha rovnováze "životní energie", onomu "čchi", o kterém hovoří texty staré dva a půl tisíce let? Jistěže nelze redukovat "čchi" na jedinou funkci, ale rovnováha autonomního nervového systému je jedním z jeho aspektů. Nyní víme, že ho lze ovlivňovat meditací (Srdce a rozum I, II), výživou (jak bude řečeno v následujícím příspěvku z této knihy) a akupunkturou. Právě to jsou tři metody vedoucí k posílení "čchi", které zdůrazňují čínští a tibetští lékaři.

Zdroj: David Servan-Schreiber, Uzdravení bez léků a bez lékařů - Jak zvítězit nad stresem, úzkostí a depresí bez farmakoterapie a psychoterapie


komentářů: 2         



Komentáře (Array)


Vložení nového příspěvku
Jméno
E-mail  (není povinné)
Název  (není povinné)
Příspěvek 
PlačícíÚžasnýKřičícíMrkajícíNerozhodnýS vyplazeným jazykemPřekvapenýUsmívající seMlčícíJe na prachySmějící seLíbajícíNevinnýZamračenýŠlápnul vedleRozpačitýOspalýAhojZamilovaný
Kontrolní kód_   

« strana 1 »

Axina
2
Axina 12.05.2012, 13:18:45
Také jsem jednou vyzkoušela akupunkturu a také musím přiznat, že funguje. Je to už 13 let. V té době mi zemřel otec a já byla zrovna nemocná. Měla jsem nejdřív virózu, pak angínu, pak astmatické obtíže. Pořád jsem se nemohla vyhrabat ze zdravotních problémů. Současně jsem byla strašlivě unavená, vyčerpaná. Šla jsem k obvodní lékařce původně s žádostí, aby zjistila, zda netrpím chronickým únavovým syndromem. Lékařka měla klasické medicínské vzdělání, ale současně se věnovala alternativní medicíně. Nabídla mi akupunkturu. Chodila jsem myslím 2x týdně vždy na hodinové působení jehliček. Za 3 týdny jsem byla zase v pořádku. Bohužel, lékařka šla záhy po té na mateřskou dovolenou a současně se odstěhovala z Prahy.

1
Astra (neregistrovaný) 12.05.2012, 09:16:49
Akupnkturu jsem si vyzkoušela jen jednou, v lázních po operaci žlučníku. Musím přiznat, že funguje. Pan primář mi zabodnul takovou jehlovou sponu do výstupku, co je u otvoru do ucha - něco jako jsou ty do sešívačky - ale malinkou, a po třech nedělích jsem měla o 4 kila míň. Přestala jsem mít hlad. To bylo něco! Taky jsem v jeho ordinaci viděla divy - ženu, co měla na hlavě snad 50 jehel, vypadala jako páv, a když se pohnula, ty jehly tvořily hýbací svatozář, a další a další. Je to úplně zázračný způsob léčení. Naprosto mě to uchvátilo.

«     1     »