Populárně naučný koutek


« strana 4 »

Vědci se domnívají, že atmosférický třpyt může Mars ohřát o více než 50 stupňů Fahrenheita


Nejbližší planeta, která by mohla být takovým menším dvojčetem Země, je Mars – čtvrtá planeta sluneční soustavy, druhá nejmenší planeta po Merkuru. Byla pojmenována po římském bohu války Martovi. Jedná se o planetu terestrického typu, tj. s pevným horninovým povrchem pokrytým impaktními krátery, vysokými sopkami, hlubokými kaňony a dalšími útvary. Nejstarší pozorování planety jsou známá již z období starověkých civilizací (Egypťané, Babylóňané a Řekové), kdy Mars sledovali pouhým okem. V první polovině 17. století využili astronomové první konstruované dalekohledy, díky nimž na povrchu planety rozeznali tmavé a světlé plochy, a proto usoudili, že Mars má polární čepičky. V roce 1877 se v mapách povrchu Marsu poprvé objevily nové útvary, tzv. kanály, u nichž si jejich objevitel Giovanni Schiaparelli nebyl jist, oč vlastně jde. Později se ukázalo, že jsou důsledkem optického klamu (pareidolie) způsobeného špatnými rozlišovacími schopnostmi dalekohledu a pohybem prachu po povrchu planety. Někteří astronomové a spisovatelé usoudili, že na Marsu by mohl být život. Ti odvážnější tvrdili, že by tam mohla být civilizace. Nakonec se ukázalo, že Mars je naprosto pustý. Objevily se nápady, jak Mars ohřát, aby se stal obyvatelným. Na Popular Science jsem narazil na článek, který upozorňuje na doposavad zřejmě ten nejzajímavější. Následující text jsou výňatky z toho článku.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Jak vznikly stavební kameny života


Na Live Science jsem objevil článek, že podle vědců mohly stavební kameny života vzniknout v okolí mladých hvězd, Je jasné, že nějak vzniknout musely, jinak by život ve vesmíru nebyl. K přeměně elementárních prvků, jako je třeba vodík, mohlo dojít pouze díky intenzivnímu elektromagnetickému záření, které se tvoří pouze ve hvězdách. K samotné přeměně ve hvězdách nedojde, pouze v blízkém okolí. Následuje citace z onoho článku.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Vědci odhalili, že mozkový okruh strachu funguje jinak, než jsme si mysleli


Strach je emoce, vznikající jako reakce na hrozící nebezpečí. Doprovázejí ho neurovegetativní projevy, zpravidla zblednutí, chvění, zrychlené dýchání, bušení srdce, zvýšení krevního tlaku, někdy husí kůže. Jde o normální reakci na skutečné nebezpečí nebo ohrožení, která má jedince připravit na útěk, únik nebo obranu. Strach motivuje k vyhnutí se nebezpečí nebo k útěku před ním. Kde to není možné, tam se často strach mění na agresi. Následuje citace z článku na Live Science.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Detekce antihmoty na Mezinárodní vesmírné stanici by mohla odhalit novou fyziku


Na Live Science jsem nalezl článek, v němž se praví, že astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici detekovali před osmi lety deset jader antihelia. Tedy částice, které se řadí do tzv. antihmoty. Antihmota je druh látky, která je složena z antičástic k běžným částicím, tzn. například pozitronů místo elektronů. Obecně antičástice je částice, která má všechny své náboje, například elektrický náboj, vůni či barvu, opačné než daná částice. Protože však např. mezony (tvořené kvarkem a antikvarkem) nelze jednoznačně přiřadit ani k "normální" hmotě, ani k antihmotě, rozumí se zpravidla v užším smyslu antihmotou pouze antičásticová obdoba klasické atomární hmoty, tedy látka tvořená jádry z antiprotonů a antineutronů a obalem z pozitronů. Následují výňatky z onoho článku.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 2         


Opravdu vesmírný teleskop Jamese Webba „rozbíjí“ kosmologii?


Vesmírný dalekohled Jamese Webba (zkratka JWST z anglického James Webb Space Telescope) vznikl v mezinárodní spolupráci NASA, Evropské kosmické agentury a Kanadské kosmické agentury. Dalekohled je pojmenován po Jamesi E. Webbovi, který byl v letech 1961–1968 administrátorem NASA a hrál důležitou roli v programu Apollo. Je navržen tak, aby poskytoval lepší rozlišení a citlivost v infračerveném spektru než Hubbleův dalekohled a zobrazoval objekty až 100krát slabší než nejslabší objekty detekovatelné Hubbleovým dalekohledem. Díky výsledkům z pozorování JWST se objevují názory, že současná kosmologie má trhliny. Tímto se zabývá článek na Live Science, z něhož dávám několik výňatků.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Nejvzácnější černá díra Mléčné dráhy se možná skrývá za 7 hvězdami, které by tam neměly být


Na Live Science jsem objevil čerstvý článek, který se týká černých děr, jimž se tady dost často věnuji. Tentokrát se však jedná o prý velmi zvláštní černou díru. V perexu se píše: „Sedm podivně se chovajících hvězd v hvězdokupě Omega Centauri v Mléčné dráze může být pod vlivem extrémně vzácného typu černé díry, naznačuje nový výzkum.“ Zajímavé. Podotýkám, že ona hvězdokupa se nachází zhruba 17 000 světelných let od Země. Následují výňatky z článku.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Největší světový reaktor na jadernou fúzi je konečně dokončen


Mám pro vás dobrou zprávu. Prototyp elektrárny na bázi termonukleární fúze bude v rámci projektu ITER spuštěn za patnáct let. Už je dokončen, ale některé nedostatky je třeba ještě doladit. Za patnáct nebo za třicet let bude spuštěno reklamní zařízení, na kterém se pracuje už více jak sedmdesát let. Obdivuhodné. Jak dlouho bude trvat, než se toho chopí nějaká firma a začne na tom principu budovat funkční elektrárny, nikdo netuší. Možná za 150 let. Třeba se toho velmi levného energetického zdroje dočkají naši pravnuci. Následují výňatky z patřičného článku na Live Science.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Lidé se stále vyvíjejí, ale možná ne tak, jak si myslíte


Na Popular Science jsem zaznamenal článek, který se zabývá evolucí současného člověka. Co má na ni vliv a kam se můře ubírat. Faktem je, že vývoj je poněkud nejasný. Ve hře je spousta faktorů. Současné lidstvo lze do značné míry považovat za jakýsi kulturní vrchol s početnými a inteligentními lidmi. Pokud ovšem pomineme některé oblasti, ve kterých žijí lidé téměř až na úrovni doby kamenné. Zdání však může klamat. Spousta lidí ve vyspělých zemích začíná působit jakousi mentální degenerací. Dalo by se říct, že se evolučně adaptují na současný konzumní způsob života. Kam to povede, netuším. Následují výňatky z toho článku. Svoji poznámku tentokrát nepřidám.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Úprava Schrödingerovy kočičí rovnice by mohla spojit Einsteinovu teorii relativity a kvantovou mechaniku


Ve fyzice dlouhodobě existuje jedna významná nesourodost. Nedaří se dostatečně skloubit teorii relativity a kvantovou mechaniku. Obě teorie přinesly poznatky, jež umožnily nejen lépe pochopit vesmír, ale nastartovaly úžasnou vědeckotechnickou revoluci. Kvantová fyzika sice používá některé výsledky teorie relativity, ale jsou tak nějak naroubované. Úplné sjednocení obou fyzikálních modelů se stále nedaří. Jedna skupina teoretických fyziků na italské University of Trieste přišla s myšlenkou, že bude zapotřebí udělat specifickou úpravu Schrödingerovy kočičí rovnice. Na Live Science jsem objevil článek, který se tím zaobírá. Následují výňatky z onoho článku.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


Průlom v oblasti kvantového internetu


Na Live Science jsem se dočetl, že v rámci jedné studie byl použit specializovaný zdroj fotonů k přenosu, ukládání a načítání kvantových dat, což je hlavní součást přenosu kvantových dat. Jedná se o kvantový internet a ta data byla poprvé přenesena standardním optickým kabelem. Následuje téměř úplný výtažek z onoho článku.

 

Lucifer


Celý článek »

komentářů: 0         


«   1  2  3    4    5  6  7  8 . . . . . . . . . .  43  44  45  46  47   »